Mrtvý lidi (E03)

"festivalově" laděný třetí díl jenom potvrzuje smíšené pocity, které přicházejí s celou touto řadou. Na jedné straně odvážný vstup HH (hlavního hrdiny) z budoucnosti do doby těsně po svém početí a anonymní rozmluva s vlastní matkou patří k tomu zajímavějšímu. Premisa "neovlivňovat budoucnost zásahy do minulosti" zůstala zachována, i když HH tancoval na hraně a vlastně bylo napínavé, jestli přikázání poruší nebo ne. V jiných částech díl opět balancuje na hraně parodie hlavně ve vztahu k socialistické realitě, která je vyvedená do absurdna a kterou takovou prostě nepamatuju, ale asi je to záměr. Autoři seriálu si neberou servítky s kapelou Sloky Luboše Nováčka, jejíž kapelník aktivně spolupracuje s StB ("tou druhou, sesterskou, policíí) a kde je zřejmá paralela s jistou tehdy (a možná i dnes ještě) skutečně existující kapelou. Kriminální příběh tentokrát za moc nestál, nicméně vyřešen byl originálně a pointa je zajímavá a reálná. Takže stále ano, i když s výhradami, vyhlížím další díl. (18.01.2017)

Třetí epizoda přinesla mimo jiné výbornou roli Marka Taclíka, jeho Luboš Nováček mě opravdu dostal, to byl velkolepý počin. Do seriálu se po lehce jalovějším předchozím dílu opět vrátil humor a hned to šlapalo mnohem lépe. Navíc se podařila i exkurze na Festival politické písně, takže jsem si na tu hrůzu rád zavzpomínal, provedení některých hitů by bylo skutečně použitelné jako zbraň. (27.04.2017)

Díl přeci jen hodně vzdálený dnešní době. Naši hrdinové jsou pracovně pozváni na festival politické písně v místě bydliště Marvanových rodičů (Sokolov). Veřejná bezpečnost má chránit jakéhosi kytaristu, kterému je vyhrožováno smrtí nápisem na zdi. Důležitější však je, že hlavní hrdina přímo potkává své budoucí rodiče ještě ve stavu jejich zamilovanosti a pomalu se zaplétá do osudu svých předků. Díl neskutečně pomalý, bez zásadnějšího vtipu i pointy. Zaujal jedině Klement se svými hláškami. Rozhodně slabší než předchozí dva díly. (20.01.2017)

60% — Sloky Luboše Nováčka alias Kroky Františka Janečka a Jana Plodková předvádějící „choreografii“ Markéty Muchové, to bylo dobré. Líbila se mi i ta mírová píseň „Né, bombu né, to radši lásku, jémine!“, protože podobné umělecké hodnoty tehdy opravdu vznikaly. A ten pokrokový Kanaďan měl být Američan Dean Reed? Na druhou stranu — jestliže jsem někde před uvedením četl, že seriál nechtěl být sentimentem ve stylu retro jako třeba Vyprávěj, ale že chtěl ukázat tehdejší dobu ve své syrovosti, musím říct, že se veze spíše na vlně parodie. Tu lepší, tu horší, ale pořád je to parodie a nikoliv ukázka reality. Neumím si představit, že by v roce 1982 někdo, byť vyšší důstojník SNB, pronesl v rozhovoru se svým podřízeným něco ve smyslu „Mluvte slušně, nepřítel naslouchá“. Minulost (rozuměj rok 1982) a současnost (rok 2017) se nám opět trochu prolnuly, uvidíme, jak se seriál bude vyvíjet dál, a hlavně, jak to celé skončí. (17.01.2017)

Moc dobrý, zatím jednoznačně nejlepší díl. A to i přesto, že se vlastně skoro nic nevyšetřuje. Ale podání festivalu politické písně je dokonalé, a to od ředitele festivalu, přes závadovou mládež, až po kapelu Sloky v čele s démonickým Lubošem Nováčkem. A do toho všeho Neužil s Trojanem práskají ty svoje sarkastické poznámky - super. (18.01.2017)