Reklama

Reklama

V tomto klasickém němém hororu zjistí mladá ctižádostivá operní pěvkyně Christine Daaé, že má tajemného ctitele, který jí chce pomoci stát se přední umělkyní. Tímto tajemným maskovaným mužem je Erik, známý také jako Fantom, ošklivě znetvořený samotář, který žije pod pařížskou operou. Když Fantom Christine zajme a vyžaduje její oddanost a náklonnost, vydává se ji zachránit její nápadník, vikomt Raoul de Chagny. Tento film se nejvíce podobá Lerouxovu románu a většina fanoušků jej považuje za jeho dosud nejlepší filmovou verzi. (Film Europe)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (82)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Protože mám s čím srovnávat (verze 1962 od Hammerů), musím napsat, že i v žánru němého filmu je tohle slabota. Hlavně dramatická část jim tehdy ještě asi moc nešla. Že horroru z počátků filmografie by se dnešní dítě jen smálo, je pochopitelné, oceňuju masku, kterou si Lon Chaney prý sám vyrobil, ale všechno to máchání rukama je tak akorát pro kočku, pokud u toho neusne. Možná za to mohla i ta živá hudba, sice kvalitní, ale přeci jen na drama měkká. Viděno na projekci ve vile Tugendhat. ()

K.I.N.G. 

všechny recenze uživatele

Může to, při mém hodnocení, znít poněkud úsměvně, ale pevně věřím, že toto je ta nejlepší filmová verze Fantoma Opery. Starý němý film se solidními hereckými výkony, ale mně tento příběh prostě nikdy nepřišel nijak zajímavý. Groteskní podívaná, která se celou dobu točí, plus mínus v prostorách Pařížské opery mě chvílemi lehce uspávala, ale určitě to není vyloženě špatný film. ()

Reklama

hans500 

všechny recenze uživatele

Nejspíš nejlepší Fantom opery jaký kdy byl natočen. Lon Chaney podává excelentní výkon, jeho herectví je skvělé + výborná práce maskérů. Ostatní herci průměrní. Film je hodně věrný knižní předloze, postavy jsou výborně propracované, na rozdíl od muzikálu je zde sympatický Raoul a nechybí ani jeho bratr hrabě Philip de Chagny nebo Peršan alias Ledoux. Přesto největší sympatie budí samotný znetvořený Erik. Závěrečná část filmu v podzemí opery je natočena skvěle a s citem, věrná knižní předloze a zároveň není nudná. Závěrečných pár minut se sice od knižní verze značně odlišuje, ale o to působivěji jsou natočené. Kamera povedená, hudební doprovod je slušný (verze z roku 1929 - cca 93 minut). Obarvená scéna maškarního bálu dobrá. Kulisy jsou monumentální. Konec bez happyendu filmu jedině přidává. Celkově silných 5*. Komentář napsán 23.11. ve 21:48 (2008). ()

Mi Nü-Chai 

všechny recenze uživatele

Zvědavost zahubila kočku a jednou jistě zahubí i mne. Po zhlédnutí Fantoma model 2004 jsem se rozhodla zjistit, jak si s ním vlastně poradili ve zde nejlépe hodnocené adaptaci Lerouxova románu. Jistých varování se mi sice dostalo už dříve, ale zvědavá kočka jich nedbala, odvážně se pustila na přes hodinu a půl trvající kalvárii a byla po zásluze potrestána. Nudné, bez sebemenší špetky atmosféry, herci přehrávají, postavy díky své plochosti splývají a samotný Erik je ne hrůzný, ale maximálně tak hrůzně směšný. Všechno je špatně a vyšší hodnocení jen kvůli pomyslným šedinám filmu dávat nebudu, neboť jsem už měla tu čest např. s Murnauovým Faustem či dokonce ještě s o pár let starším Jekyllem a Hydem a v obou případech se jednalo o snímky, které by (zvláště v případě prvně jmenovaného) bez uzardění obstály i v dnešní konkurenci. Takže to očividně šlo i ve dvacátých letech a žádné zaklínání se věkovitostí Fantomovi model 1925 ani náhodou nepomůže. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

První filmová verze Fantoma opery sice disponuje podobně "charakterním" hlavním hrdinou jako například německý Upír Nosferatu, má přesvědčivé herce ve vedlejších rolích a působivé dekorace, ale přesto se nejedná o horor hodný statutu legendy. Nosferatu byl unikátním výplodem expresionistického hnutí se špičkovou vizuální souhrou v celém rozsahu mizanscény a s deprimujícím nádechem v každém promyšleném záběru, Fantom je zručně odvyprávěný a nenudící, ale přehnaně melodramatický a v některých scénách zbytečně groteskní pokus o americké hororové umění, z něhož zamrazí pouze zásluhou vynikajícího maskování Lona Chaneyho, které by se suverénně uchytilo i v dnešních filmech. Orientace na rozervaný duševní stav nešťastného monstra je každopádně velmi přesvědčivá a právě díky ní neupadl film v zapomnění, ale stal se oblíbenou a často citovanou klasikou... 70% ()

Galerie (32)

Zajímavosti (21)

  • Film vyděsil devítiletého Gregory Pecka natolik, že mu jeho babička dovolila, aby tu noc spal u ní v posteli. Je to první Peckova filmová vzpomínka. (liquido26)
  • Lon Chaney si navrhl svůj make-up. Fantomův vzhled měl připomínat lebku. Pro svůj vzhled použil např. rybí kůži nebo blánu z vajíčka pro zamlžený výraz v očích. (liquido26)
  • Rupert Julian měl většinu času spory s herci i techniky. S Chaneym skoro během celého natáčení nemluvil. Museli spolu komunikovat přes prostředníka. Poté, co po jedné hádce naštvaný Rupert Julian odešel pryč, režíroval několik scén Sedgwick. (liquido26)

Reklama

Reklama