V kůži Johna Malkoviche

Přestože je tenhle film originální a na první podívanou těžko pochopitelný, asi už se na něj znova nepodívám. Rozhodně není špatný, dobře jsem se u něj celou dobu bavila, byla jsem ráda, že po mě vyžaduje i trochu toho myšlení, ale místy se panu Kaufmanovi ta překombinovanost trochu vymkla z rukou a nemám pocit, že po vícerém shlédnutí budu z děje moudřejší. Prostě surrealismu na mě bylo chvílemi příliš... (26.06.2006)

Originální filmový počin, který se jen tak nevidí. Kvalitní herecké obsazení hraje ještě nad očekávaní. Hlavně John Cusack předvadí bezchybný výkon a naprosto reálný přepis postavy do filmu. Scénář je geniální, spousta vtipů, hlášek, dává možnost vyniknout a stvořit dokonalé filmové postavy/charaktery, které jen tak aspoň já z hlavy přes noc nevyženu. Film možná nabízí akorát trochu hůře stravitelný příběh na pochopení, což neberu jako chybu. 9/10* (01.05.2008)

OK... sice mi prvních 15 minut lezlo značně na nervy a také později občas došlo na nějaký ten drobný výpadek s chvilkovým míjením, hlavně ten loutkař mi byl strašně nesympatický a Malkovich aspoň tady působí jako hroznej slizoun ;o), ale tyto a podobné ryze subjektivní výhrady časem upadaly, když se z prvního filmu dle námětu Charlieho Kaufmana pro mě vyklubal hodně osobitý zážitek, s nejednou vyloženě nezapomenutelnou scénou (včetně proslavené noční můry z kavárny, zobrazující Malkovichovu návštěvu mysle sebe sama). Nápadů nejen v rámci rozvinutí toho ústředního je tu hromada, už samotné prostředí úřadu i se zásadní chodbou a kanceláří s hodně nízkou zdí, kde se všichni přítomní musí krčit, vytváří atmosféru téměř jiné dimenze. Ta se pak už jen prohloubuje tím, co následuje po vstupu do objevené „králičí nory“ skryté za náhodně ukrytým regálem se šuplíky a co je při pohledu z mysle cizí postavy snímáno „oválovitě“ rámovanou kamerou. Během sledování ve mně vyvstávaly různé otázky a očekávání kolem ústředního fantaskního prvku a ač Kaufman není ve vysvětlování zdaleka podrobný a doslovný, mozaikově do sebe zapadající vysvětlující střípky spolu s vývojem příběhu mi k ozřejmění i podnětům k přemýšlení postačily... stejně jako pro cestu k přímo nevyřčené, ale s náhledem do vnitřní říše implicitně vnímáné myšlence, že v realitě se lidé v jisté formě stávají nesmrtelnými právě díky tomu, že navždy vejdou do mysle jiných lidí a že tyto „vstupy“ do myslí budou pokračovat nadále z generaci na generaci. Z fantaskních komedií s přesahem do liského podvědomí se mi V kůži Johna Malkoviche nakonec líbilo víc než loňské To se mi snad zdá! [75%] (21.04.2024)

V kůži Johna Malkoviche je druhý film podle Kaufmanova scénáře, který jsem měl tu možnost vidět a musím říct, že se jedná opět o velice nadprůměrnou podívanou. Příběh je originální, což je vlastně známka Charlieho Kaufmana, co scénář to skvost, který si nedovoluje nic kopírovat. U této komedie jsem se opravdu bavil od začátku do konce, barvité dialogy, chytlavý příběh a hlavně hrdinové kteří získávají čím dál více zkušeností. Ještě více než základní dějová linie se mi líbila snaha Craiga a Lotte zalíbil se půvabné ale poněkud nepředvídatelné a odměřené Maxine, v podání skvělé Cathrine Keener. Zajímavá také byla studie Malkovitche, kterého se Craig učil ovládat tak dlouho, až se mu podařilo vypudit hercovo podvědomí do míst, kde již nemá žádnou moc. No prostě parádní podívaná, která nikdy neomrzí... (13.01.2006)

Decká majú Harryho Pottera a nástupište 9 3/4, my zase "V koži Johna Malkovicha" a podlažie 7 1/2 (niekto možno 8 1/2 alebo 9 1/2 týždňa, ja teda nie). A užívame si to ako tie decká. "V koži" je veľkolepé podobenstvo o nekonečnej zložitosti ľudskej identity (zďaleka nielen sexuálnej), resp. entity, niečo na spôsob "šampón a kondicionér v jednom". Vystačí si šampón bez kondicionéra? Iste, ale ten kondicionér dodáva hebkosť. Len treba o tom vedieť. Ešte v žiadnom filme nebola problematika (krízy) identity podaná tak roztomilo infantilne (chvíľami mi celá tá prepiata estetika frašky naozaj pripomínala niektoré epizódy zo South Parku a "romantické" scény z komediálneho hororu Chuckyho nevesta). Toto je "Alica za zrkadlom" pre dospelých. Zvyčajne sa vyhýbam plytvaniu slovom "geniálny", no tentoraz nie je najmenší dôvod zvažovať opodstatnenosť jeho použitia. PS: Tých 15 minút bola narážka na warholovských "15 minút slávy"? Cesty šoubiznisu sú (zrejme rovnako ako cesty božie) nevyspytateľné... A prečo návštevník portálu skončí po extáze na výpadovke do New Jersey? (08.07.2005)