Obluda z 20,000 sáhů

Žánr byl od dob King Konga už polomrtvý, když napsal r. 1951 Ray Bradbury tísnivou, atmosférou nabitou krátkou povídku (jejíž české jméno si nepamatuji, četl jsem ji před mnoha a mnoha lety). Pojednává o obřím netvorovi, který přečkává miliony let na dně oceánu, a jednou za dlouhý čas se vynoří... Jeho smutek a marnost nad tím, že je poslední, je zdrcující i pro čtenáře. Z moře vystupuje u majáku, jehož starý hlídač vypráví mladému kolegovi, co se jednou za čas děje... A skutečně, v depresivní noci, jako je tato, se netvor objeví. Pak hlídač podnikne neuvážený pokus, zapne signál do husté mlhy, troubení. Netvor reaguje troubením velmi podobným, v nenadálé naději. Ale o to větší je rozčarování, beznaděj a vztek... Končí tím, že maják rozbije. Tak, a velmi volně na motivy této povídky (nicméně v titulcích je uvedena) byl natočen spektakulární film o netvorovi probuzeném jaderným pokusem v oblasti věčného ledu. Postupně se dějí nepěkné věci v moři směrem na jih. Původní povídka je zde sehrána ve dvacetisekundové délce :-) ... Netvor dorazí až do New Yorku, projde se ve vřískajících ulicích a je zneškodněn. Přesně načasovaný příběh vyvolal obrovskou vlnu monstermovies, hlavně v Japonsku (počínaje Godzillou a desítkami dalších)... která trvá až dodnes. Tohle je opravdový základ žánrů... (01.02.2012)

Krásné retro. Beztak tady Emmerich hledal inspiraci pro svou gigantickou Godzillu:) Vlastně by se i dalo říct, že (s)prostě vykrádal. Zejména scéna z putování tvora New Yorkem a palebná síla národní gardy. Výborný scénář, poctivá Stop Motion Animation prehistorického Rhedosaura a strhující ohnivý závěr. "Už se vidím, jak žádám o povolení k pátrání po prehistorickém monstru. Svěrací kazajka s výložkami není předpisová uniforma." (30.04.2017)

Japonci v King Kong vs. Godzilla po nárazu ponorky do ledovce nechali obživnout Godzillu, tady zase amíci jistého "Rhedosauruse" jako následek nukleárního pokusu kdesi u severního pólu. Samotný úvod z Arktidy je napínavý, věrohodně podaný, člověku se zima úplně zadírá pod kůži. Poté přichází ke slovu klasická schemata pro monster movies. Typické postavy - všeznalý profesor, jeho krásná asistenka, pokud možno s doktorským titulem, fešácký hlavní hrdina, který zachrání svět a vojsko, které si s monstrem neví rady a v podstatě tu slouží jako křoví.A hlavně ještěr Rhedosaurus, který si to - jak jinak - štráduje přímo na New York (chudáci newyorčani, vždycky to musí schytat oni :o)) Model ještera - tak to je klasický Harryhausen, který svůj rukopis od dob svého debutu až po Souboj titánů vůbec nezměnil. Pokud jde o triky, chce se říci, že pro fanoušky trikového kouzelníka Harryhausena je tohle povinnost. Ovšem triková kvalita je hodně kolísavá. Potápění v miniponorce na dno oceánu, kde přerostlá ještěrka dočasně sídlí, vzbuzuje pouze úsměv. Ta kombinace modýlků a dokumentárních záběrů souboje žraloka se sépií vypadá opravdu divně. Potopení rybářské lodě je naprostá triková fušeřina, i na svojí dobu. Při pochod ještěra New Yorkem se střídají geniální momenty s těmi, ve kterých je hodně znát zadní projekce a modely jsou do očí bijící. A ani si divák ještěrky moc neužije a přijde divný, rychlý konec. Žádná gradace napětí, žádný strach o hlavní hrdiny se nekoná. Škoda. (18.04.2004)

Zaciatok na Antarktide je vylozene super a slubuje velke veci. Potom sa to sice zlomi do klasickeho monster movie, no stale zabavneho. Sceny s priserkou su cool a je skoda, ze su zaobalene do klasickej vaty. V tomto su ovela silnejsie (o rok mladsie) Godzilla alebo Them!. Na druhej strane je to urcite atraktivnejsie nez It came from beneath the Sea alebo Tarantula 7/10 (02.04.2020)

The Beast from 20,000 Fathoms je veľkolepý a smrtelne vážne myslený monster-movie. Čo do zábavnosti ale hapruje. Snaha o polodokumentaristický prístup ide ruku v ruke s držaním si odstupu od postáv, čo ani nevadí, pretože hlavným hrdinom tu nie sú vedci, detektívi ani novinári, ale práve ona prahystorická príšera. Paradoxne, tých scén, kedy si ju môžeme užiť, navyše v kvalitných vizuálnych efektoch, je príliš málo. V 50. rokoch by som si film isto užil, ale v dnešnej dobe Jurských parkov je príliš ukecanou a nezáživnou snahou o hollywoodsky blockbuster. Banálne scény kráčania príšery ulicami New Yorku už nie sú tým diváckym vrcholom, ktorým boli vtedy. A finále v zábavnom parku mohlo byť tiež nápaditejšie a rozvinutejšie. (20.11.2002)