El amor brujo
A Love Bewitched
Čarodejná láska
Režie:
Carlos SauraKamera:
Teo EscamillaHrají:
Antonio Gades, Cristina Hoyos, Laura del Sol, Emma Penella, La Polaca, José Luis Luna, María PagésObsahy(1)
V cikánské vesnici se domluví otcové Josého a Candely a svoje děti sobě zaslíbí. O několik let později si nešťastný José musí Candelu vzít, avšak brzy poté je pobodán ve rvačce, ve které hájil svou milenku Lucíu, a umírá. Carmelo, jež tajně Candelu miluje již od dětství, je neprávem zatčen, když se snaží Josému pomoci, a je vsazen do vězení. O čtyři roky později je propuštěn a vyznává se Candele ze své lásky. Avšak ona je prokletá a nucena každou noc chodit na místo, kde José zemřel a celou noc protančí s jeho duchem. Přestože si Carmela nakonec bere, stále ještě není od ducha svého muže odpoutána. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Muzikál s unikátním vizuálním stylem, navozuje zvláštní atmosféru magickýho realismu. Příběh se odehrává na obrovským jevišti s papundeklovýma kulisama 360° kolem dokola, na kterým má kamera úplnou volnost pohybu, a čehož nápaditě využívá. Dobrá scénografie, choreografie, hra se světlem a prostorem. ()
Můj druhý viděný „taneční“ Carlos Saura a oproti starší Carmen (1983), na níž mě fascinovalo a dovedlo mě k plnému hodnocení mj. prolínání dramatu ze zkoušené baletní hry s reálným děním mezi vztahy umělci-tanečníky, jsem se tentokrát dočkal přeci jen klasičtějšího inscenování tanečního dramatu, do aranžovaných exteriérů evokujících tematicky nějakou tu cikánskou kolonii. To však vůbec nemusí být výhradou směrem k pořád působivému a nezaměnitelnému zážitku (byť možná subjektivně tentokrát lehce slabšímu), protože bohaté dění plné zpěvu, tance, hudby s vyladěnou choreografickou stylizací ten zážitek po většinu i přináší, třeba už jen v napínavé sekvenci „šermířského“ souboje. Celkově mě nejvíc nadchla první třetina, nicméně ani později v této vášní protkané romance ze země toreadorů nechybí překvapení či zpestření v podobě fantaskního prvku, vtipu třeba ve veselé písničce pradlen o „ptáčkách“ nebo závěrečný tanec s gradujícím milostným trojúhelníkem až čtyřúhelníkem. [75%] ()
Takový zážitek jsem vůbec nečekal. Zatím nejlepší Saurův film, který jsem viděl. Všechno v něm bylo na svém místě a nevadily ani studiové kulisy cikánské osady. Oslava národa, který má hudbu v krvi, podobná jako ve filmu Cikáni jdou do nebe, ale zase úplně jiná. Oheň a vášeň v srdcích, která spojená se žárlivostí dovede zabíjet. Flamenco, hra ladných pohybů těla, tleskání, rytmického podupávání a ovšemže kytar, samotný tanec souzní s dějem a my pohlédáme přímo do duší tanečníků. Žádný záběr nebyl zbytečný, žádná melodie, tanec, vše přesně umístěné. Samozřejmě jasných pět hvězdiček. Tragédie neblahého rozhodnutí otců v dětském věku hrdinů, nádherný svatební tanec, boj nožů, noční zjevování mrtvého Josého. A zase rozpustilá erotická píseň pradlen, ta mě přímo dostala. Ani čas jsem nevnímal. ()
Přemýšlel jsem pouze nad jedinou věcí a hodnocení to určitě nebylo. Byl to jen fakt, jestli tenhle film už někdy viděl. Ale pak jsem to vzdal a raději se věnoval tomuto příběhu o čarovné lásce. Naprosto jednoduchému, přesto tak dokonalému. Víc snad nemá ani cenu psát, stačí se jen dívat a poslouchat. ()
"Láska je jako bludička, utíkáš přes ní a dožene tě, utíkáš za ní a uteče ti...." Musím přiznat, že podobně paradoxně, jako se o tom zpívá v té úvodní písni tohoto muzikálu, na mě působil i celý film. Někdy toho tancování bylo na mě až přes příliš a já měl tendenci před tím obrazně řečeno "utéct". Svou působivou (řekl bych až erotickou) atmosféru a výbornou hudbou mě ten film nakonec ale stejně "dohnal". Děj moc raději nekomentuji, protože mi místy přišel podivný (duchařinu nemusím), ale musím uznat, že natočeno to bylo vážně krásně (viz třeba scéna s ohněm s retrospektivami z celého předchozího děje). ()
Galerie (19)
Photo © Tamasa Distribution
Zajímavosti (3)
- Film je založen na skladbě „El Amor Brujo“ od Manuela de Fally. (classic)
- Režie a choreografie ve stylu flamenca se ujala Maria Pagès. Po filmech Bodas de sangre z roku 1981 a Carmen z roku 1983 je třetím dílem Saurovy flamencové trilogie, kterou natočil v 80. letech. Film byl uveden mimo soutěž na filmovém festivalu v Cannes v roce 1986. (classic)
- Film doplnil příběh mluvenými dialogy a několika písněmi, ale použil celou hudbu baletu. Orchestr Orquesta Nacional de España řídil Jesús López-Cobos. Zpěvačkou, která zazněla na soundtracku, byla Rocío Jurado. Soundtrackové album, které dnes již není v prodeji, vydala společnost EMI. (classic)
Reklama