El amor brujo
A Love Bewitched
Čarodejná láska
Režie:
Carlos SauraKamera:
Teo EscamillaHrají:
Antonio Gades, Cristina Hoyos, Laura del Sol, Emma Penella, La Polaca, José Luis Luna, María PagésObsahy(1)
V cikánské vesnici se domluví otcové Josého a Candely a svoje děti sobě zaslíbí. O několik let později si nešťastný José musí Candelu vzít, avšak brzy poté je pobodán ve rvačce, ve které hájil svou milenku Lucíu, a umírá. Carmelo, jež tajně Candelu miluje již od dětství, je neprávem zatčen, když se snaží Josému pomoci, a je vsazen do vězení. O čtyři roky později je propuštěn a vyznává se Candele ze své lásky. Avšak ona je prokletá a nucena každou noc chodit na místo, kde José zemřel a celou noc protančí s jeho duchem. Přestože si Carmela nakonec bere, stále ještě není od ducha svého muže odpoutána. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Takový zážitek jsem vůbec nečekal. Zatím nejlepší Saurův film, který jsem viděl. Všechno v něm bylo na svém místě a nevadily ani studiové kulisy cikánské osady. Oslava národa, který má hudbu v krvi, podobná jako ve filmu Cikáni jdou do nebe, ale zase úplně jiná. Oheň a vášeň v srdcích, která spojená se žárlivostí dovede zabíjet. Flamenco, hra ladných pohybů těla, tleskání, rytmického podupávání a ovšemže kytar, samotný tanec souzní s dějem a my pohlédáme přímo do duší tanečníků. Žádný záběr nebyl zbytečný, žádná melodie, tanec, vše přesně umístěné. Samozřejmě jasných pět hvězdiček. Tragédie neblahého rozhodnutí otců v dětském věku hrdinů, nádherný svatební tanec, boj nožů, noční zjevování mrtvého Josého. A zase rozpustilá erotická píseň pradlen, ta mě přímo dostala. Ani čas jsem nevnímal. ()
Pro mne je toto vrchol Saurovsko-Gadesovské trilogie. O děj ani moc nejde, jde o atmosféru a o tanec. To flamenco je teda něco-uhrančivého, podmanivého, čarodějného...nemusejí znít slova, přesto přesně víte, o co zrovna jde. člověk má chuť vstát a jít si zatančit s nimi. Ale jelikož to neumím, tak aspoň zatleskat do toho podmanivého rytmu... ()
Přemýšlel jsem pouze nad jedinou věcí a hodnocení to určitě nebylo. Byl to jen fakt, jestli tenhle film už někdy viděl. Ale pak jsem to vzdal a raději se věnoval tomuto příběhu o čarovné lásce. Naprosto jednoduchému, přesto tak dokonalému. Víc snad nemá ani cenu psát, stačí se jen dívat a poslouchat. ()
Můj druhý viděný „taneční“ Carlos Saura a oproti starší Carmen (1983), na níž mě fascinovalo a dovedlo mě k plnému hodnocení mj. prolínání dramatu ze zkoušené baletní hry s reálným děním mezi vztahy umělci-tanečníky, jsem se tentokrát dočkal přeci jen klasičtějšího inscenování tanečního dramatu, do aranžovaných exteriérů evokujících tematicky nějakou tu cikánskou kolonii. To však vůbec nemusí být výhradou směrem k pořád působivému a nezaměnitelnému zážitku (byť možná subjektivně tentokrát lehce slabšímu), protože bohaté dění plné zpěvu, tance, hudby s vyladěnou choreografickou stylizací ten zážitek po většinu i přináší, třeba už jen v napínavé sekvenci „šermířského“ souboje. Celkově mě nejvíc nadchla první třetina, nicméně ani později v této vášní protkané romance ze země toreadorů nechybí překvapení či zpestření v podobě fantaskního prvku, vtipu třeba ve veselé písničce pradlen o „ptáčkách“ nebo závěrečný tanec s gradujícím milostným trojúhelníkem až čtyřúhelníkem. [75%] ()
No to je výborný - žena, která se nedokáže vyrovnat s minulostí, kde ji milovaný muž podváděl s jinou a kvůli tomu zemřel - vyvolá jeho ducha, kterého se pak nedokáže zbavit, a tak místo sebe obětuje tu, kterou miloval (a která se do té doby dokázala s minulostí vyrovnat a šla v životě dál)! Příběh postavený na hlavu, všechno špatně. Pro mne nejslabší část trilogie, navzdory tomu, že má příběh. Vyprávěn je ale jaksi rozvlekle a postrádá tempo ostatních dvou, které jsou víc o tanci. Ale tanec je tanec. Pakobylka mi rozumí. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (3)
- Režie a choreografie ve stylu flamenca se ujala Maria Pagès. Po filmech Bodas de sangre z roku 1981 a Carmen z roku 1983 je třetím dílem Saurovy flamencové trilogie, kterou natočil v 80. letech. Film byl uveden mimo soutěž na filmovém festivalu v Cannes v roce 1986. (classic)
- Film doplnil příběh mluvenými dialogy a několika písněmi, ale použil celou hudbu baletu. Orchestr Orquesta Nacional de España řídil Jesús López-Cobos. Zpěvačkou, která zazněla na soundtracku, byla Rocío Jurado. Soundtrackové album, které dnes již není v prodeji, vydala společnost EMI. (classic)
- Film je založen na skladbě „El Amor Brujo“ od Manuela de Fally. (classic)
Reklama