St. Nicholas Is in Town
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Petr HapkaHrají:
Daniel Douda, Eliška Balzerová, Josef Abrhám, Alena Mihulová, Kateřina Kaira Hrachovcová, Pavel Nový, Barbora Hrzánová, Igor Smržík, Pavel Chalupa (více)Obsahy(1)
V nemocnici na malém městě se odehrávají převážně příběhy dospělých. Nikdo z nich se zrovna nenachází v úspěšném období života, mají porouchané vztahy, nedaří se jim v práci. Hořkost z nich dělá lidi nepříjemné, a tak i třináctiletý uličník dostává kapky od každého, koho potká. Ne neprávem si vyslouží přezdívku Lže a krade, ale podezření na něj padá i ve chvílích, kdy je nevinný. Jenže zrovna tenhle kluk si usmyslí, že udělá radost jedné smutné holce. A protože je 5. prosince, slíbí jí, že do nemocnice přivede Mikuláše. To ovšem znamená, že se musí dostat ven. A pod bystrým zrakem vrchní sestry to nebude nijak snadný úkol. Tenhle souboj s nejistým výsledkem má ale v závěru jedno jisté – všichni jeho aktéři pomalu otvírají oči a jako zázrakem otvírají svá obrněná srdce a prožijí chvíli vzájemného porozumění. (Česká televize)
(více)Recenze (162)
Vždycky budu mít rád sladké, takže mám rád Mikuláše, co jej nosí. To nemočního prostředí mě spíše děsí. Karlu Kachyňovi se stejně jako v předchozích nemočních filmech Pozor vizita a Počítaní oveček podařilo izolaci nemocnice skvěle vystihnout, tentokrát více depresivně. Naprosto souhlasím s ostatními komentující, že ta nemocnice teprve se vzpamtující ze socialismu vypadá opravdu děsivě. Stejně jako svým způsobem děsiví jsou lidé v ni působící - především zlobivý výrostek Ruda bez matky a přísná upjatá sestra v podání Elišky Balzerové. Tyhle postavy, a celý ten nemocniční závan pro mě byly příjemné asi jako hrachová kaše na vánoční večeři. Jenže ony přišly chvíle, kdy jsem s nima začal i soucítit. Karel Kachyňa to dokázal tak udělat, že ani tyhle figury nejsou černobilé, a vyhnout se schématičnosti. Naopak hezky neobyčejně obyčejně citlivě upozornit na lidské starosti a mikro příběhy v tomto celém zdánlivě nenapadném filmu, kde nakonec přišla jistá naděje....Já vám to prozradím, skutečně přišel Mikuláš. ()
Šedivý post-socialismus, přežívající v našich nemocnicích doteď. Velmi pečlivě vykreslený vztah mezi alkoholickým lékařem, jenž už dávno rezignoval na vše, a dvěma sestrami ze stejného oddělení. Daniel Douda byl talent, těžko říct, jak a proč skončil. Smutný, nikoliv depresivní, kdysi dávno viděný a dnes připomenutý a znovu zhlédnutý film. ()
Městem chodí Mikuláš a roznáší dárečky, za to v nemocnici na dětském oddělení jeden takový "dáreček" leží coby pacient. Ani z něj, ani z většiny dospělých postav člověku moc do smíchu není. V tomhle televizním filmu Karla Kachyni totiž děti sice hrají důležitou roli (chodí převlečení za Mikuláše, anděla a čerta, kouří na záchodě či smutní na nemocničním pokoji), ale jinak je to celé takové nahořklé. Nahořklé, jako život (nejen v nemocničním prostředí) někdy bývá. Přesto k uším zdejších pacientů i tamějšího personálu doznívá Mikulášovo zvonění a otevírá lidská srdce... ()
Zítra chodí Mikuláš a já si pustil již po několikáté i tento film. Chození Mikuláše, anděla a čerta mám rád. Jako dítě jsem čekal až se setmí, vyrazil do ulic a dráždil čerty, kteří mě pak naháněli. Okolím bouchala pyrotechnika. Tím byla kouzelná devadesátá léta. Tento snímek mi to připomíná. Přes jednoduchý příběh z něj cítím tu kouzelnou sílu adventu, sv. Mikuláše a minulosti. Jak to bylo dříve jiné a krásné. Velmi dobré herecké výkony, obzvlášť postava pana Abrháma byla zajímavá. Hudba výborná. Mně nezbývá než zvýšit o stupeň své hodnocení a zítra se těšit na Mikulajdu. ()
Lidsky hřejívý příběh, který je zasazen do zasazen do šedivého nemocničního prostředí na začátku 90. let. Takové filmy nedokáže točit kdekdo, na vykreslení jednotlivých charakterů musí být cit, a ten pan Kachyňa rozhodně měl. A uměl dobře pracovat i s dětmi, hlavní hrdina v podání Daniela Doudy (kdepak je mu konec?) byl velmi přesvědčívý, stejně tak i ostatní dětské charaktery. Zaujali mě svým výkonem také Josef Abrhám, kterého jsem v roli alkoholika potkal úplně poprvé, a Eliška Balzerová, která v roli upjaté vrchní sestry byla k nepoznání. 90% ()
Galerie (6)
Zajímavosti (6)
- Televizní premiéra filmu se odehrála v roce 1992, do kin se snímek podíval až v roce 1996. (M.B)
- Jan Procházka společně s režisérem Karlem Kachyňou napsal tento filmový scénář podle vlastní povídky „Lže a krade“ v roce 1969. K jeho realizaci už ale na úsvitu normalizace, kdy Procházkovo jméno figurovalo mezi zakázanými umělci, dojít nemohlo, a tak musel Kachyňa počkat dalších 20 let, než se k tomuto projektu svého dvorního scenáristy mohl vrátit. (Letní filmová škola)
- Ve scéně, kdy sestřičky shání doktora, Pipka (Alena Mihulová) nadiktuje telefonní číslo 26 318. Kateřina Hrachovcová na telefonu vytočí čtyřku a poté zcela jiné číslice, načež telefon zazvoní. (hermiona)
Reklama