Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ja su haviř, kdo je vic! Příběh (z) doby, kdy se socialisticky žilo, kapitalisticky pracovalo a kdy poslední z posledních byli prvními. Dvoudílný televizní film o osudech rodiny elitního havíře na pozadí největší důlní katastrofy druhé poloviny 20. století. 
1. část:
Osmnáctiletý Petr přivede do jiného stavu svou první lásku Janu. Aby získal byt, nastoupí přes odpor rodičů do dolu, ve kterém pracuje jeho otec Milan. Elitní havíř pronásledovaný záchvaty klaustrofobie po prožitém závalu. Petrovýma očima poznáváme drsné parťáctví i fyzicky a psychicky nepředstavitelně tvrdou práci 600 metrů pod zemí. Práci, při které jde každý den o život. A na povrchu? Tam Jana tráví dny s Petrovou matkou Marií. Ráznou ženou, která křehkou dívku nemůže vystát.
2. část: 7. 7. 1961. Marii se rozpadá rodina. Petr hrubne, zhrouceného Milana přeřadili na hůře placené místo a Jana vyzradí Mariino nejtemnější tajemství. Ten den se Důl Dukla promění zanedbáním bezpečnostních pravidel v hořící peklo. Strach, chaos, panika, ale také statečnost a odhodlání zachránit ty, kteří zůstali pod zemí. A na povrchu? Ženy vyhlížející manžely, syny, milence. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (394)

troufalka 

všechny recenze uživatele

Zatím co v současné české kinamatografii se moc nezapomenutelných filmů netočí, televizní tvorba naopak kvete. Dvoudílná zpracování nějakých událostí je rodí jako houby po dešti a mají většinou velice dobrou úroveň. Vnímám rozdíl mezi televizní a filmovou tvorbou a nepovažuji se za znalce a milovníka té televizní. Z mého pohledu by se našlo několik věcí, které by stály za zmínku. Hodně záleží na zadání. Pokud bylo účelem přiblížit veřejmosti událost z roku 1961, to se myslím podařilo. Nemyslím si, že by bylo pro příběh stěžejní herecké obsazení. Uvedení dokumentu Černé zlato ve stejnou dobu hodnotím kladně. ()

Happens 

všechny recenze uživatele

Česká tvorba občas umí neskutečně mile překvapit. Atmosférou mi to připomínalo seriál Chernobyl. Vydařená sonda do nitra havířské rodiny do rodiny na Ostravsko-Karvinsku, kde se žije a mluví trošku jinak.  Snímek je krásnou, ale i smutnou vzpomínkou a uctění padlých při tragédii dolu nebývalých rozměrů. ()

Reklama

Kaluž 

všechny recenze uživatele

Kratke zobaky Issove s Langmajerem nas rodaky od polskych granic tahaju za ušiska, ale jinak to byla fajna robota. Chlopi v zavalu, panika, hruza, děs… dobře to ten Ondřiček nakrutil. Něvim co jim v tej televizi teďkom sypu do polivky, bo po tym Metanolu je to dalši epesni filmařina s dramaturgiou jak ze žurnalu. Bravo! ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,tady nejsme lidi, tady jsme čísla! '' ------ Vida, tak když se chce i my umíme točit solidní katastrofické filmy. Tenhle byl navíc poctou všem těm, kteří tam tenkrát 7.7.1961 zahynuli a jejich rodinným příslušníkům, kteří tam přišli o otce a syny. Myslím, že se docela podařilo navodit tu atmosféru šedesátých let. Já si toho vždy rád a s gustem všímám jak si autoři pohráli s detaily. Nebylo to jen vybavení domácností či dokonce obsah ledničky, ale i tehdejší móda či auta na ulicích co diváka celkem věrně přenesla zpět. Jen v jednom záběru, to když Petrova dívka opustí dům jeho rodičů a toulá se po ulici ve vzdálené křižovatce, kde už byl asi normální dnešní provoz projelo cosi bílého a dost aerodynamického což při tom záběru přes ty lehce ploutvaté moskviče a stejšny působilo úsměvně. Další co mi moc nesedlo byl hantec. Jasně, tam kde se to odehrálo se tak mluví, ale celkem by mne zajímal názor místních na tu mluvu herců, protože pro ně to může vypadat stejně legračně jako kdybych já se pokusil o rómštinu. Zaujalo to o to více, že skuteční svědci s nimiž byl ve filmu dělán rozhovor mluvili bez nářečí a to všichni. Také jsem si všiml, že ve vyhrocených momentech šel hantec stranou a všichni mluvili normálně, snad kromě Langmajera. Ne film nehaním, jen mne to zaujalo a nevím zda to byl záměr, nebo se chvilkami takto utrhlo... Pro většinu z nás co důl zná jen z obrázků filmaři celkem slušně předvedli jaká rachota to tam dole je a u mně je každej havíř co jede výtahem někam dolů aby tam hluboko v dole kdesi v chodbách kutal uhlí či cokoliv jiného je frajer. Metan, oheň,voda, vedro, prach... Jsou to borci. Ještě větší frajeři jdou důlní záchranáři, kteří dolů lezou ve chvílích když se něco podělá a každej normální člověk zdrhá nahoru na vzduch... Sám požár byl natočen velmi věrohodně a ve filmu nebyla nouze dost vypjaté momenty. O této tragédii jsem něco četl už dříve a tak je škoda, že tam nepadlo, že kdyby se nerozhodli uděsnit štoly kvůli zamezení vzduchu pro požár, mohlo až 100 horníků přežít. Ucpáním vzduchu byla většina z nich odsouzená k otravě a udušení. Jen malá část z nich uhořela. Za požár mohl skutečně dopravníkový pás, který někdo zřejmě nedopatřením nechtěně letmým dotykem spustil když končila směna. Nebyl v tom tedy záměr jak je ve filmu. Co dodat? Na konci padesátých let se plnil plán, uhlí potřeboval náš průmysl i Rusko a tak se na nějakou bezpečnost až tak nekoukalo. Hlavní byly výsledky. Po této tragédii naštěstí začali i sami soudruzi ve vedení dolů věnovat větší pozornost bezpečnosti práce. Dávám za 4 zkamenělé přesličky. * * * * ()

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Překvapivě velmi slušné. Tragická událost je natočena s citem a přes televizní produkci na opravdu vysoké úrovni (podobně jako nedávný Metanol). David Ondříček umí. Není to samozřejmě bez chyb. Po dějové stránce snímek zbytečně hraje na city (hlavní postava prostě musí mít těhotnou přítelkyni) a kritika doby a režimu je možná místy až zbytečně doslovná, ovšem nejde o nic, co by vyloženě vadilo. Obsazení je dobré, ale ten ostravský dialekt by zdejším hlavním hercům neuvěřil snad nikdo. Je škoda, že si tvůrci nedali více práce a neobsadili herce pocházející přímo z Ostravska. Jsou to však detaily, celkový dojem je dobrý a rozhodně budu rád, když se ČT bude pouštět do projektů v podobném duchu! ()

Galerie (107)

Zajímavosti (20)

  • Matka Roberta Mikluše (Eda), Zdeňka Miklušová, která se stala poradkyni režiséra pro hornický dialekt a která v době natáčení pracovala v herně, se tak vžila do své role filmařky, že když se jí David Ondříček zeptal ve studiu, co říká na uvedenou scénu, odpověděla, že se jí natočená scéna zdá málo upřímná. Ondříček ji musel vrátit zpátky na zem slovy: „To nech prosím na mě, já se ptám na hornický žargon.“ (sator)
  • V podzemí dolu Rako, kde se točilo, nebylo sociální zařízení, a tak filmaři chodili na záchod tak, jako dřív horníci, tedy kam se dalo. Jediný Marek Taclík (Milan) to odmítl a nechal si přivézt malý kempový suchý záchod. Asistent režie mu řekl: „Jestli se ti na tomhle podaří vykonávat potřebu, tak máš u mě dvě piva.“ A Taclík měl do konce natáčení denně dvě piva. (sator)
  • Skupina asi třiceti havířů se navzájem pozabíjela ve rvačce o hadici se vzduchem. Našli je pak s bodnými ranami. Přitom to byli parťáci, kteří spolu každý den pracovali, chodili na pivo, jejich rodiny se přátelily. [Zdroj: Novinky.cz] (JenTak)

Reklama

Reklama