Instalatér z Tuchlovic

Přesně ten typ filmu, který kdyby nikdy nevznikl, nic by se nestalo. Nic nesděluje, zabývá se banalitami, nijak neuráží. Leda snad že tuchlovické vidláky podává podstatně sympatičtěji, než jsou - i ten Budařův rasistickej dělňas nevypadá jako zavrženíhodná kreatura. To je hloupý, protože postavy jako on hloupý jsou. A ostatní mu přitakávají - takže v tom jedou s ním. Kupodivu mi ani nevadil Kohák, což je snad jednou jedinkrát za celou jeho zbytečnou kariéru, a dokonce jsem určité zalíbení našel ve Čtvrtníčkově postavě, což se mi teda s jeho rolemi moc často nestává (a navíc ve filmu píchá Báru Polákovou, která i těhotná v plavkách vypadá nádherně). Daleko horší je karikatura matky v nereálném poddání Evy Holubové (říkám to pořád, Holubová není dobrá herečka, fakt ne, jen má občas štěstí na postavy, ale sama o sobě hraje mizerně) a dalších vedlejších postav, ze kterých se scénář, jinak dialogově zajímavý, byť na dramatické scény banální, snaží dělat tak obyčejné lidi, až jsou neobyčejně neexistující. Zase to pitomý tlačení na pilu. Skrz sociální apel diváka napadne Díra u Hanušovic, skrz hlavního hrdinu zase Václav, ale obojí jsou pdstatně lepší filmy. O trapasech, jak se o osudu dvou vedlejších postav referuje (Ty to nevíš? No přece on/ona...), se radši nezmiňuju, nebo hodnocení ještě srazím, tenhle typ berličky fakt nesnesu. (13.03.2018)

Moc si s tímhle filmem nevím rady. Chtěl jsem, aby se mi líbil, ale cením si ho jen za to, že se v Česku snaží si razit svou cestu. Prezentuje se jako komedie, nechápu proč, vzhledem k tomu, že z něj padá slušná depka a Kohák se fakt snaží, ale ta role je v jeho podání dost plochá, rozhodně plošší než v rukou schopnějšího herce. Plejáda herců kolem něj je moc velká a dost tříští děj, prostor má pořádně snad jen Holubová a celé to tak nějak pomalu a předvídatelné vyšumí. Ale je tam potenciál, ať jen nekritizuju. (14.12.2017)

Keď sa to tak vezme, tak Instalater z Tuchlovic je vlastne klasická romantická komédia. Viac menej je nám od začiatku jasné, s kým Luboš skončí, i keď je tu ženských viacero a občas zapochybujeme. Chvíľu sa pasívny hrdina snaží ako-tak sám, chvíľu mu dohadzuje známosti maminka, chvíľami sa snažia miestne ženské. Po dlhej dobe mi ani nevadilo, že všetky postavy sú iba typmi a do nejakých psychologických hĺbok sa nejde, ale to je aj tým zvoleným žánrom. (31.01.2018)

Feel good jednoduchý film o takom obyčajnom dedinskom vidlákovi. Nemá to nejaký zložitý príbeh a aj tempo je pomalé, ale od začiatku mi to sadlo a bavilo ma to. Občas padle aj vtipná hláška, ktorá ma rozosmiala. Jednotlivé drobné epizódky nakoniec sa zaujímavo vyriešili. Len ten dokonalý happyend pôsobí až príliš rozprávkovo. Ale čo už. Je pekné raz za čas vidieť, že sa síce dobrým ale jednoduchším ľuďom občas v živote pošťastí. Celý film stojí na Kohákovi, ktorý je dokonalý sympaťák. Zaujmú aj vedľajšie postavičky. A keby niektoré dramatické scény pôsobili uveritelnejšie, tak dám aj štvrtú hviezdičku. Ale v snahe o artové nefilmové pojatie pôsobia vypäté scény skôr amatérsky. Štandardné gýčovejšie pojatie by k tým scénam sedelo viac. Celkovo je to ale pre mňa jeden z tých lepších CZ filmov, ktorý si kľudne niekedy pustím znova. 6/10. (21.05.2020)

Tomáš Vorel je prostě svůj. Jiným režisérům by se snadno daly vyčítat vtipy na úrovni čtvrté cenové nebo dějová předvídatelnost, ale u Tomáše Vorla to prostě nejde, protože to tak nějak patří k jeho poetice. Oceňuji, že po celou svou kariéru zůstává věrný svému stylu, který vychází z divadelních kořenů Pražské pětky, zároveň se od nich už trochu vzdálil, je nepodbízivý, ale zároveň divácky přístupný. Už jsem viděl originálnější, ale i trapnější Vorlovy filmy než je Instalatér z Tuchlovic, tady to byl takový vesnický kaleidoskop (ale jiný než v režisérově lesní trilogii) viděný typickou vorlovskou optikou, ve kterém byl kupodivu k přežití i Jakub Kohák. Pokud máme v české kinematografii domácí ekvivalent legendárního francouzského outsidera (myšleno nezařaditelného tvůrce) Jeana-Pierrea Mockyho, je to Tomáš Vorel. (21.08.2022)