Guess Who's Coming to Dinner
Hádaj, kto príde na večeru
Guess Who's Coming to Dinner
Režie:
Stanley KramerScénář:
William RoseKamera:
Sam LeavittHudba:
Frank De VolHrají:
Spencer Tracy, Sidney Poitier, Katharine Hepburn, Katharine Houghton, Cecil Kellaway, Beah Richards, Isabel Sanford, Roy Glenn, Virginia Christine (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Spencer Tracy a Katharine Hepburnová se nemohou smířit s nečekaným partnerem své dcery. Přitažlivá, sympatická intelektuálka Joey Draytonová jednoho dne oznámí svým liberálně uvažujícím rodičům, že má poměr s lékařem Johnem Prenticem, černochem, za něhož se také hodlá provdat. Je to pro ně pořádný šok, který ustupuje pouze velmi pomalu, i když charakter a vědecká erudice nápadníka jim imponují... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (261)
Včera som sa dozvedel, že pred nedávnom zomrel Sidney Poitier, prvý nositeľ Oscara čiernej pleti. V minulosti som už o ňom čo-to pochytil (minimálne som ho poznal podľa mena), ale keď som si teraz zbežne prelistoval jeho filmový katalóg, zistil som, že som ešte nevidel žiadny film v ktorom hral. Aby som to napravil, presunul som svoje plány bokom a pozrel si film Guess Who's Coming to Dinner, ktorý ma z celého hercovho repertoáru zaujal najviac. A musím konštatovať, že ani trochu neľutujem. Samotný Sidney Poitier zahral svoj proťajšok výborne, nutno však povedať, že v porovnaní so svojimi hereckými kolegami nijak zvlášť neexceluje, nakoľko každý zo zúčastnených hrá viac než dôstojne. Herecké výkony sú prosto úžasné, no film našťastie nestojí len na nich. Čo je na ňom ešte dokonalejšie a dáva hercom väčší priestor vyniknúť, je scenár, ktorý (aj keď nie je bezchybný) svoju úlohu spĺňa stopercentne. Posolstvo, ktoré sa tvorcovia snažia predať dnes už možno nie je tak aktuálne, no stále je veľmi dôležité a nadčasové a dialógy, ktoré vo filme zaznejú je potrebné počuť. Celkom by ma zaujímalo, ako by film vyzeral, ak by obe rodiny neboli liberálne založené (asi veľmi zle), pravdepodobne by bol emocionálne ešte silnejší, ale zase by v ňom nebol ten Spencerov bravúrny, záverečný preslov. A ten stál vážne za to. ()
Doslova a do písmene epesní americká konverzačka, v níž je každý dialog vybroušený a ostrý jako břitva. Výborný mix sociálního dramatu a romantiky z druhé poloviny 60. let velmi trefně problematizuje rasové problémy oné doby, když zpočátku ostentativně lpí na černobílé argumentaci, aby posléze skrze idealistický obrat došel k závěru, jenž je jasný každému rozumně smýšlejícímu člověku. Precizně vyprofilované postavy jsou sice z hlediska genderu pojaty možná malinko stereotypně (předsudek ženy jako citlivé bytosti, muže jako racionálně a pragmaticky smýšlejícího jedince), ovšem z hlediska dobové autenticity vpravdě celkem trefně. Hvězdou večírku je Spencer Tracy, jehož závěrečný výstup je trešničkou na přesladkém dortu. Takhle vypadá Film s velkým "F"! 9/10! ()
Legendární drama od režisérské legendy, hrané legendami. Kupodivu dost značně přesahuje nejen v době svého vzniku očekávatelný první ideový plán - vlastně se s ním téměř úplně vypořádá během prvních dvaceti minut;) V tom zbytku sledujeme neméně zajímavou nadstavbu spočívající ve studii vztahů rodičů a dětí a toho jak naše životní zkušenosti ovlivňují naše nazírání na svět. Samo ztvárnění konfrontace liberálně vychovávajících rodičů s reálnými plody jejich "práce" by v takovéhle herecké sestavě bylo nesporně velmi zajímavým diváckým zážitkem. Ale ono je tu toho ještě mnohem víc, a Spencer Tracy tu září tak, že byste skoro dovedli pochopit, proč to madam Katharine s tím kvartálním alkoholikem tolik let táhla bez vyhlídky na změnu k lepšímu. Stanley Kramer a scénárista William Rose zaslouží za tohle svoje komorní dílo, v němž se jim několikrát povede vás zásadně zviklat, pokud jde o odhad konce, nejvyšší pocty. Přesto si neodpustím výtku vůči přece jen poněkud přehnanému idylismu v reakcích hlavních postav. Mohlo by to být ještě o něco realističtější - otázka ale je, jestli by to pak byl tentýž příběh. 90% za filmový zážitek par excellence. ()
90%. Mám rád pozitivním humorem zlehčená eticky kontroverzní témata, miluji šedesátá filmová léta a počátek éry postklasického Hollywoodu. Guess Who's Coming to Dinner je velmi energická komedie, která krásně ukazuje, jak se dříve hledaly problémy i tam, kde nejsou, a v kontextu dnešní doby trochu naznačuje, že mezirasová morální dilemata jsou i dnes považována za nutná k řešení, přestože už jde dávno (a vlastně vždycky šlo) o přežitek. Stanley Kramer je přes společenská dogmata expert a společně s inteligentním scénářem Williama Rose dokázali na pár metrech čtverečních (protože film je prakticky sitcom) brilantní konverzačkou bavit diváka téměř dvě hodiny. Tradičně perfektní Sidney Poitier, tradičně skvělá Katharine Hepburn, velmi překvapivý Spencer Tracy a můj osobní novohollywoodský objev Katharine Houghton, to jsou klíčové kvality, kterými se Guess Who's Coming to Dinner může chlubit. Navíc je kreativně a hravě zrežírován. Dnes už řekl bych kultovní film, který je zároveň vtipnou nadlehčenou konverzační komedií postavenou na skvělém scénáři, zároveň jemně a nenásilně moralizujícím "dokumentem" poskytujícím náhled na vlastní Já a (často zbytečná) dogmata, která se v nás skrývají, a zároveň ukázkou kvalitní filmařiny s encyklopedickým nádechem atmosféry postklasického Hollywoodu, období kinematografie, které mám ze všech nejraději. I guess it's goona be my new favourite comedy. ()
Joey Drayton je mladá, sympatická 23. ročná žena, ktorá bola relaxovať na Havaji, na tom by nebolo nič zvláštne, keby tam nestretla doktora, ktorý tam prednášal na Havajskej univerzite. Volá sa John Wade Prentice, má 37. rokov, je extrémne vzdelaný, múdry, ale kameň úrazu je, že je čiernej pleti, Afroameričan ! Zamilovali sa do seba, ale takéto páriky neboli v Spojených štátoch amerických v 60. rokoch 20. storočia, zrovna v obľube, aby žena bielej pleti tvorila pár s mužom čiernej pleti. Vracajú sa spolu do San Francisca, kde v úvodnej scéne vidím pristávať lietadlo za prispenia fantastickej pesničky GLORY OF LOVE, autora Billyho Hilla, kde famózne spieva Jacqueline Fontaine. Blížia sa k Joey domov, kde by mali byť jej rodičia, áno, budú, pričom dostanú veľký šok, akoby schytali 230. voltov striedavého prúdu ! Sú z toho nejako vykoľajení, nevedia sa z toho spamätať, pričom John naznačí Draytonovcom, že sa milujú, chcú sa vziať, ale ak jeden z nich nebude súhlasiť so sobášom, nebude nič, s tým, že Joey nevie o tejto dohode nič. Matt a Christina sú ľudia, ktorí zvažujú, čo to bude pre nich znamenať, keď sa zoberú, aké následky to bude mať pre nich a nebodaj, čo si pomyslia ľudia ? Christina postupne zisťuje, že im nebude brániť v tom, že sa milujú, miska váh sa preváži na tu pozitívnu stranu, pričom Matt je zaťatý, nesúhlasí s tým ! John volá medzitým so svojimi rodičmi, ktorí sa čírou náhodou dostanú k Draytonovcom na večeru ( samozrejme Joey nalieha na Johna a dielo bude hotové... ), že nevedia sprvoti o tom, že Johnova priateľka nie je tmavej pleti, tak duševný kopanec sa opakuje znovu, medzi Draytonovcami a Prenticovcami prebiehajú intenzívne rozhovory, kde ani Johnov otec nechce, aby sa to stalo ! Svokry skôr rozumejú citom, lebo ešte vedia, čo znamená láska, veď aj ONY boli raz mladé, zamilované + na večeru sa prikmotrí priateľ Draytonovcov, istý Monsignor Ryan, ktorý Mattovi prehovorí do duše, taktiež John povie otcovi, že ho má plné zuby ! Vôbec nie je jasné, ako to dopadne, Joey sa už išla hore baliť, zatiaľ sa dole rieši čo a ako, a aby na záver Matt preniesol úžasnú, záverečnú REČ... Režisér Stanley Kramer je rovnako kvalitný tvorca, ako jeho menovec Stanley Kubrick, obaja majú podobné štýly, Kramer sa venuje rasizmu, taktiež sa ich filmy zdajú byť kontroverzné, Kubrick si o ľudskej povahe nemyslí absolútne nič dobrého, skrátka vedia prísť radikálne na koreň veci. Mám rád Kramera, lebo vie presne zachytiť tému, o ktorej hovorí, má k tomu excelentné obsadenie, Spencer Tracy je vynikajúci, Kramer ho už predtým obsadzoval, bohužiaľ, toto je posledná rola, zakrátko zomrel, Sidney Poitier je vôbec prvý Afroameričan, ktorý ako prvý dostal Oscara za hlavný výkon, tým pádom zmenil pohľad na herectvo černochov, ktorí bývali zobrazovaní vo filmoch ako druhoradí, sluhovia, slúžky a cetera. Rok 1967 je jeho ROKOM. Katharine Hepburn a Katharine Houghton sú z rodiny, druhá menovaná je NETEROU slávnej Katharine Hepburn, ktorá dostáva za výkon Christiny Drayton Oscara za hlavný výkon, a to po dlhých rokoch, a tak ešte sa stihne stať v neskoršom veku, svetovou rekordmankou, čo by som to bol za človeka, že by som nepochválil brilantný scenár, ktorý je v tej dobe priamoúmerný, dnes je to trochu inak... () (méně) (více)
Galerie (37)
Zajímavosti (16)
- Film byl stále v kinech, když byl zavražděn Martin Luther King. Původně byla ve filmu replika, kdy Joey (Katharine Houghton) říká služce Tillie (Isabel Sanford), že přijde další host k večeři, a služka hádá: „Reverend Martin Luther King?“ Po vraždě Kinga studio neprodleně volalo do kin, kde se film ještě promítal, s instrukcemi k vystřižení scény z filmu. (JayZak)
- Sidney Poitier (John Prentice) je jen o 7 let mladší než jeho filmová matka Beah Richards (paní Prentice). (Kulmon)
- Celosvětová premiéra proběhla 11. prosince 1967 v New Yorku. (Varan)
Související novinky
Zemřel herec Sidney Poitier
Dnes přišla smutná zpráva z bahamských ostrovů. Ve věku 94 let zemřel nejstarší herecký držitel Oscara za hlavní roli, floridský rodák Sidney Poitier. Médiím zprávu sdělil přímo bahamský předseda… (více)
Reklama