• NinadeL
    *

    Nejzvrhlejší film v dějinách českých.(26.2.2009)

  • Ony
    ****

    Podobné filmy mám moc ráda, i když se mi u nich chce upřímně zvracet. Rozhodně Morálku paní Dulské nevnímám jako komedii. Když už, tak jako zatraceně hořkou a tak trochu ophülsovskou. Tenhle věk, který páchne petrolejem, zakouřenými šantány a zatuchlinou ohyzdných měšťáckých bytečků, poskytuje pro takový nechutný námět naprosto ideální pozadí. Ten, kdo alespoň trošičku poznal, jak to ve světě chodí, musí uznat, že to není jen kostýmní veselohra ze starého Rakouska, ale ostré nadčasové dílo, kterým mě mistr Krejčík zase jednou pořádně rozsekal. Jasně, příběh je schematický a postavy moc jednoduché, ale ani nevím, jestli se to v tomto případě dá brát jako nedostatek.(14.8.2008)

  • kajda.l
    ****

    Pani Dulská to má v hlavě evidetně v pořádku - "Ten skončí špatně. Ten se dá k socialistům." :D Tomášková sice hraje Frndu Bordelářku aneb extrémně debilní naivní pipku č. 2, ale mistr Ráž naštěstí není druhým blbečkem B(l)ek(ot)ů. A rovněž ostatní herci jsou bezchybní. Intriky Baldové nemají chybu a jemných zlomyslností Martinkovské jsem se nemohl nabažit. Správný uvedomělý soudruh ocení závěrečné vzepření Hančí, skupina příčetných se báječně pobaví u všeho ostatního. Báječná tragikomedie.(27.7.2015)

  • sportovec
    *****

    Film o ne vábných stránkách kapitalismu lze udělat nejen s vkusem, ale i úsměvem a nadhledem. Měšťácké pokrytectví (existuje ovšem i proletářské a zdaleka se neomezuje na komunisty) bylo a je vděčnýn tématem. Zatímco soudobý konzumismus je chápán a nazírán současnou veřejností odlišně, zdaleka ne vyhraněně, ten starý byl za stara skoro vždy kritizován. Zprava, zleva, zespodu - a když to jen trochu šlo - i zeshora. Svým způsobem čítankový příběh ve stylu Olbrachtovy ANNY PROLETÁŘKY "ozvláštňuje" několik "maličkostí": vedle brilantní Krejčíkovy režie k tomu přispívá i scénář Jiřího Frieda a pak přímo přehršel uměleckých výkonů, jimž v titulní roli vévodí stařičká Zdena Baldová, pro niž nesmíme zapomínat na Fabianovou, Tomášovou, Šejbalovou či tehdy zvláště mladou Janu Brejchovou. Zhýralost sluší i standardní suverenitě Vladimíra Ráže. Zapomenout nelze ani na dobře fabulovaný obsah, v němž je protikladem jásotu jedné strany (kolem paní Dulské) i postupný nárůst sebevědomí hlavní hrdinky. Právě toto odmítání schematického chování "výcviku a zase výcviku ..." v duchu obligátního dobového černobílého vnímání problému, je zdrojem síly Krejčíkova přístupu. Ocenění zaslouží i rázné pojetí Šejbalové v její roli rázné, přímočaré dívčiny tety. Nezávisle na datu natočení máme před sebou jeden z mála filmů padesátých let, které svou úrovní i sdílností oprávněně oslovují již několik generací filmových diváků.(16.4.2008)

  • WANDRWALL
    **

    Velké zklamání. J. Krejčík asi tehdy potřeboval vydělat rychle peníze. Moc laciné.(25.9.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace