Režie:
Václav KrškaScénář:
Jaroslav BeránekKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jarmil BurghauserHrají:
Eduard Cupák, Karel Fiala, Jana Rybářová, Vladimír Leraus, Dana Medřická, Zdeňka Baldová, Otylie Beníšková, Eman Fiala, Aleš Košnar, Alexandr Milkovski (více)Obsahy(1)
Hrdinou je líný krejčovský tovaryš Labakan, který sní o životě v přepychu a oblékne se do přepychových šatů pro bohatého emíra a když vidí jak uctivě jej lidé na tržnici zdraví využije příležitosti, která se mu nečekaně naskytne. Seznámí se totiž se sultánovým synem Omarem, který vyrůstal u vznešeného káhisrského paši a nyní se vrací domů. Labakan mu ukradne poznávací znamení, sultánovu dýku, a vydává se za něj. Sultánova žena však pozná svého pravého syna a přiměje sultána, aby oba muže podrobil zkoušce. Oba mají dokázat svou zručnost ušitím korunovačních šatů, což se samozřejmě povede jen skutečnému krejčíkovi Labakanovi a tak ho čeká kat. Naštěstí to vše byl jen sen a pošetilý mladík se ještě včas napraví. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (65)
Kostýmy od Trnky, to je prostě žrádlo, milé děti. Jinak ovšem nejsem schopen přesně pojmenovat důvody, proč mě tahle pohádka už od útlého věku nebetyčně sere. Nejspíš proto, že tomu chybí nějaká dějová kulminace. Pořád se mátožně motáme kolem sporu "kdo je krejčí a kdo princ" (jehož řešení pochopitelně známe od první minuty), až má člověk pocit, že po ramena zapanul do močálu nudy a už se z něj nikdy nevyhrabe. Ani relativně krátká stopáž to nezachránila, 75 minut o ničem je furt moc. ()
Takže: pohádka s komunistickým podtextem, travestishow, budovatelský patos, úděsní herci, nezáživná a špatně natočená a samozřejmě, v dnešní době tak populární, pocta Allahovi!!! Co všechno nenajdeme v pohádce, když chceme, že? Holt, doba je taková. Nelíbit se, protože mě to nezaujalo, je jedna věc. Ale hledat něco, co tam není, to je věcí už jiného vědného oboru. Ironií je, že tenhle film, nezvládnutelný snad po všech stránkách, podlézají všechny soudobé pohádky, kterým ani ten digitál nepomůže. Vysmát se je lehké, jen natočit v součastnosti kvalitní český film se jaksi nedaří. I z tohoto hlediska dávám v rámci žánru za 4. ()
Příběh polepšeného krejčíka mě znechutil již v dětství a ve své nelibosti jsem se po letech utvrdil. Na rozdíl od půvabné Legendy o lásce, čistě stylizované a účastně hrané (a svým způsobem se vztahující i k režisérovým estetistním literárním počátkům), zde Krška ledabyle odvyprávěl Hauffovu pohádku, proměněnou v místy nejapnou travestii, jejíž nevkus korunuje Cupákova maska. Nešťastný závěr bulharského dobrodružství. ()
Bulharsko-česká sandálovka - pohádka, značně idealizující život prvotně muslimské společnosti. V pohádce se nemůže umírat hlady, ale tohle je tak optimistické, až jednoho napadá, že všichni co točili císařovsko-pekařskou ságu se jen přesunuli o ateliér vedle a kostyméři jim přepíchli šaty, nálada a nasazení zůstalo a taky se tu hromadně zpívá. Anebo jim s tím přešíváním pomohl Labakan, který rozhodně není líný, jak se píše v oficiálním textu distributora. Zaujme k nepoznání mladý Eda Cupák (tak mě napadá, nehrál jednoho z princů v Byl jednou jeden král?) a veselou postavou i Eman Fiala coby sultánův krejčí. Filuta Aleš Košnar má náušnici určitě nalepovací. ()
Mnohem lepší než Legenda o lásce. Perfektní Cupák, sympatická Rybářová. Neuvěřitelné klobouky sultána. I ostatní kostýmy super. Klobouk dolů před Věnceslavou Kulhavou. Napínavá pohádka se skvělým koncem. Parádní překvapení. Celé město se na konci chudákovi krejčovskému tovaryšovi směje, ale dobře to dopadne. 1:02:25 - symbolika jednoho oka. ()
Galerie (22)
Photo © Československý státní film / TV Barrandov
Zajímavosti (4)
- Film byl natáčen v Bulharsku současně s filmem Legenda o lásce (1956) v upravených interiérech a kostýmech tohoto filmu. (lausik)
- Labakan i Legenda o lásce (1956) se měly původně natáčet pouze ve stylizovaném prostředí v ateliéru. (Mackin)
- Natáčelo se v bulharském Plovdivu, Balčiku, Nesebru a pohoří Rhodope. (Mackin)
Reklama