U pokladny stál...

Rozruch vyvolává rozruch, kamkoli přijde. Úvodní tobogan v nemocenské pojišťovně, kam přichází směnit zuby za bahno, absolvuje ještě co by bezvýznamný a všemi přehlížený prosťáček s ostrým jazýčkem, ale v luxusním lázeňském hotelu už se dík bezděčné záměně stává vykonavatelem rafinované pomsty. Je nabíledni, že Vlasta Burian se tu cítí jako ryba ve vodě, sype jeden geniální vtípek za druhým, vychutnává si své spoluhráče a na závěr si střihne geniální a dosud nepřekonanou baladu o deliriu tremens. Byla by ale chyba domnívat se, že film stojí a padá jen s Burianem, na place se tehdy sešla plejáda špičkových partnerů, kteří si na nepoměrně skromnějším prostoru vydobývají zaslouženou pozornost. Jaroslav Marvan obohatil svůj tradiční fond o precizně vyvedenou figurku nedbalého doktůrka holdujícího v míře ne právě malé alkoholu, Trégl kráčí k divácké nesmrtelnosti s doutníkem a legračním slamákem na hlavě a Čeňku Šléglovi, který je v závěrečné etudě vydán napospas Burianovým fantasmagoriím v oboru léčení zaníceného palce, se dostává velké herecké satisfakce za všechna příkoří, jímž musel později čelit. Pokladna jasně dokazuje, o jak velkou a nenahraditelnou osobnost jsme Lamačovou vynucenou emigrací přišli. A zdá se, že nejen my. P. S. Pane kolego, co si dáváte na noc? – Já si dávám rolety dolů. (04.10.2008)

S herectvím Vlasty Buriana mám tradičně problém, inklinuju spíš k tomu intelektuálnějšímu slovnímu humoru ve stylu Wericha nebo Svěráka, nicméně musím uznat, že v tomhle filmu byl Vlasta Burian výborný a je to asi jediný snímek, kde jeho herecký styl beze zbytku akceptuju. Chytrá komedie, která má co říct kupodivu i dnes, bráno z historického hlediska, je to poctivých 5 hvězdiček. Celkový dojem: 90 %. (14.05.2009)

X-tá česká dobová komédia, založená na nejakej tej zámene. Podľa mňa patrí k tým priemernejším, najmä z dôvodu, že mi jeho subjektívna dĺžka pripadala podstatne dlhšia ako tá reálna. Je to, opäť, 100 minútová kanonáda dialógov, v prípade, že sú postavy ožraté tak aj nezrozumiteľných. Hercom kvitujem, že sa v scenári v tých zámenách a nedorozumeniach vyznali, ale mali cvik zo svojich ostatných úloh tej doby. U mňa už ani tá nostalgia nefunguje, keďže U pokladni stál som videl až teraz a tak aj viacero fórov mi prišlo ako na prvú signálnu a občas aj na hranici trápnosti. Občas som sa ale zasmial, aby som nebol nespravodlivý. Úlohu pri takto milovanom filme bude asi hrať aj patriotizmus, čo ako Slovák v Burianovom prípade nedocením. Inokedy ma ale Vlasta dokázal zabaviť viac. (01.04.2018)

Kritika přepis Burianových her většinou strhala, hodnotila je jako umělý slepenec a žádala původní filmový námět. Čas ukázal, kde je pravda. O slepenci není třeba pochybovat, ale Karel Lamač patřil mezi ty, kteří je dokázali skvěle kamuflovat řadou vybroušených scének, ve kterých se Burian cítil jako doma. Burianovo herectví vycházelo z lidové komiky a pouze jeho improvizační slovně ekvilibristické a mimické schopnosti ho vyvyšovaly nad dobový průměr. Přiměřené režijní vedení a dobří herečtí partneři byli zkrátka nutní. Pro srovnání (Ulice zpívá, On a jeho sestra, Hrdinný kapitán Korkorán, Hrdina jedné noci), pokud dostal Burian volný prostor, byla z toho zkrátka jen slušná lidová zábava. To ale neplatí o tomto filmu, tobogan v nemocniční pojišťovně a alkoholická kůra v rochovských lázních, gremiální rada, dr. Brunner a pacient Klůcek. Vlasta Burian je zkrátka "originál každým coulem", ale operovat bych se od něho nedal. PS: "Já neznám tak zdaleka Vás, ani tady toho pána, ale jestli mohu něco říct, tak prskáte až sem." (18.01.2004)

Výborná komedie s Burianem. Řezal bych od začátku do konce, kdybych neměl pochroumanou hubu. Skoro jsem si jí roztrhl. Zápletka je v podstatě triviální, ale ty frky, co Burian místy hází jsou prostě geniální. Jednoduše geniální. Ale další filmy s Burianem budou muset pár dní počkat, protože jinak bych si tu pusu asi opravdu utrhl. (20.06.2018)