U pokladny stál...

Rozruch (Vlasta Burian) pracuje jako ošetřovatel v nemocnici sv. Jakuba. Sám má problémy se zády, a tak si u zdravotní pojišťovny objednal bahenní zábal. Když mu ale místo bahna přijdou umělé zuby, vydá se do pojišťovny zásilku reklamovat. Tam právě očekávají návštěvu primáře Marka z nemocnice sv. Jakuba, a díky nedorozumění za něj považují právě Rozrucha... U těchto (starších) filmů Vlasty Buriana je nádherně vidět, jak se díky hereckému umu výše zmíněného i z obyčejné jednoduché zápletky dá vytvořit film plný gagů a vtipu. Minimálně v první polovině jsem se bavil výtečně, a po o něco slabších prostředku filmu přišel pak geniální konec (hlavně Rozruchova operace zaníceného palce). Co víc si člověk může od podobného filmu přát .. asi jen aby jich bylo víc a víc... (03.11.2013)

Vlasta Burian v excelentní formě, u něho to snad ani jinak nejde. Hraje Kryštova Rozrucha, příhodné jméno pro takovou osobu, který jde do nemocniční pokladny reklamovat zuby, protože je dostal na svůj ischias místo léčivého bahna. Následně je zaměněn, vlastní vinou, za primáře Marka a odjede s revizním lékařem (Marvan) do lázní. Pravý primář Marek se pro změnu vydává za Rozrucha, aby se ujistil,že ho jeho milovaná Heduška má opravdu ráda. Trošku se nám situace v lázních zkomplikuje. Všechno se na konec v nemocnici vyřeší. Záměny se vysvětlí. (02.10.2009)

Dneska už se to musí brát trošku s nadhledem, protože je to všechno tak naivní a jednoduché, že to s realitou moc společného nemá. Na druhou stranu se podobným filmům nedá upřít promyšlený scénář, perfektní herecké výkony a překvapivě velká vtipnost. Na plný počet to ale nikdy nebude, na to už je to moc jinde. 80% (01.01.2017)

U pokladny stál... je kvalitativně ještě o stupínek výš než Přednosta stanice - pokud je to vlastně vůbec možné. Vážně jsem se královsky bavil - v podstatě od začátku do konce - což se mi u komedie stává jednou za uherský rok. V úvodu zmatky s bahnem a protézou, uprostřed bláznivá záměnová taškařice v lázních a v závěru bizarní lékařský zákrok - prvotřídní zábava je zaručena, na čemž má mamutí podíl vynikající Vlasta Burian, jemuž výtečně sekundovali Marvan se Šléglem a drobnou měrou i dámské osazenstvo. U pokladny stál... je nadčasovým dílem, které zcela hravě osloví i dnešní publikum. (12.01.2021)

Kritika přepis Burianových her většinou strhala, hodnotila je jako umělý slepenec a žádala původní filmový námět. Čas ukázal, kde je pravda. O slepenci není třeba pochybovat, ale Karel Lamač patřil mezi ty, kteří je dokázali skvěle kamuflovat řadou vybroušených scének, ve kterých se Burian cítil jako doma. Burianovo herectví vycházelo z lidové komiky a pouze jeho improvizační slovně ekvilibristické a mimické schopnosti ho vyvyšovaly nad dobový průměr. Přiměřené režijní vedení a dobří herečtí partneři byli zkrátka nutní. Pro srovnání (Ulice zpívá, On a jeho sestra, Hrdinný kapitán Korkorán, Hrdina jedné noci), pokud dostal Burian volný prostor, byla z toho zkrátka jen slušná lidová zábava. To ale neplatí o tomto filmu, tobogan v nemocniční pojišťovně a alkoholická kůra v rochovských lázních, gremiální rada, dr. Brunner a pacient Klůcek. Vlasta Burian je zkrátka "originál každým coulem", ale operovat bych se od něho nedal. PS: "Já neznám tak zdaleka Vás, ani tady toho pána, ale jestli mohu něco říct, tak prskáte až sem." (18.01.2004)