Komu se dá věřit? (E02)

Druhý díl je určitě o malinko slabší než první. První nalákal na temnou atmosféru a zajímavý příběh. V druhém dílu prozatím zůstala jen temná atmosféra. Některé scény jsou opravdu naprosto zbytečné. Například popisovat barmanovi co se vlastně mohlo stát a co mohl vidět, aby po odvyprávění v podstatě řekl, že nic neviděl, přišlo mi to malinko trapné. Nicméně zatím ještě ponechávám tři hvězdy jako u prvního dílu. (19.11.2018)

První díl byl trošku utahaný a rozpačitý, rozhodně se nedalo říct jak dynamicky a zajímavě se děj rozvine. Líbí se mi styl i formát celého seriálu, zápletka je z prostředí málo filmovanych událostí těsně před rozpadem federace dávají neotrelou podobu a styl. Rozhodně zajímavý nápad rozkrýt něco málo z období velkých změn. (25.11.2018)

Tak zatímco první díl se nám rozjel až ke konci, tady už to šlape od prvních minut a závěr je vyloženě labůžo. Výborná práce s herci (díky kvalitně napsaným dialogům to asi šlo snadno), výborn kamera a hudba a Ondřej Sokol konečně v trochu jiné poloze, resp. hned v několika. Těšing na další dva díly. (21.11.2018)

Musím se přidat k Big Bearovi, druhá epizoda mě naplno vtáhla do děje a kvůli několika drobnostem, které mi tak úplně neseděly, nebudu zbytečně snižovat hodnocení. Tvůrcům se podařila skvělá retro atmosféra, a ty devadesátky tu byly jako živé, úplně jsem se vrátil v čase. Nechybělo ani slušné napětí a dobře zvládnutá, nepřemrštěná akce- velká spokojenost. (11.05.2019)

Rozehraný je ten seriál stále slibně a název epizody je více než výstižný. Možná někdo bude kritizovat způsob provedení hlavní akční scény nebo mítink tajné služby, ale pokud odhlédneme od umělecké licence, je poměrně uvěřitelné, že tajné informační služby procházely po r. 89 hlubokým přerodem, který měl své bolestné fáze. V českých poměrech končí kriminální příběhy se špionážním podtextem až na výjimky spíše trapně a i proto více než doufám, že finální vyznění nebude právě takové. Slušná šance tu stále je. Jinak je evidentně nutné dodat, že ono PC s plochým monitorem je ve skutečnosti laptop a ty měly ploché monitory i tehdy. Dále se sluší doplnit, že denní svícení bylo na území ČR zavedeno, tuším, od r. 2006. Rédl nejede tmou, jede ve dne, jen následně projíždí tmavým lesem. Nábytek je rovněž věrný, kdo danou dobu zažil, ví. Stačí se podívat např. na snímek Vrať se do hrobu, ať je jasné, jak vypadala designérská pestrost doznívající socialistické reality let osmdesátých až devadesátých... (18.11.2018)