Nejlepší hráč

Na první pohled to vypadá, že Spike Lee natočil film o basketbalu, ale tenhle sport je tady spíš jen takové křoví v pozadí vztahu otce a syna. Otce, který zabil (jak jinak než nedopatřením) matku a má teď na pár dní příležitost dělat na svobodě inventuru, a syna, který má kromě odpovědnosti za sestru ještě starosti se svou hvězdnou karierou. Kdybych dopředu nevěděla, že se dívám na film Spikea Lee, tak bych nevěřila. Sarkasmus, chlad a kritiku nahradilo rodinné melodrama plné vznešených rad a doporučení. Ale i tak slušné 3*. (08.07.2005)

Otec, dočasně propuštěný z vězení, se pokouší přiblížit k synovi, vycházející basketbalové hvězdě, který ho za onen vražedný čin (zkrat) z duše nenávidí. Rozvité melodramatické výlevy o minulosti či budoucnosti Spike Lee popostrkuje a částečně rozbíjí filmařskými fígly při hře (až reklamní pózy a momentky, archivní orchestrální westernová hudba), ale někdy přece jen působí zdlouhavě a mentorsky. Jinak revizí vztahu a života v několika dnech na svobodě Nejlepší hráč tematicky připomene vyspělejší 25. hodinu. Slabší 4 * (18.09.2023)

Je jeden typ filmu, který se postupem času nějakým způsobem vyvíjí a typ druhý, kde se za celou dobu nestane vůbec nic, co by mělo nějaký zásadní vliv na příběh. Schválně si tipněte, jaký typ je He Got Game... Kdyby mě basket vůbec nezajímal, asi bych to po půl hodině vypnul, ale jako někdo, kdo to hraje od 6 let, nemohu říct, že by mě He Got Game vůbec nebavilo, i když to jsou víceméně 2 hodiny sledování toho, jak otec chodí za synem, který mu pokaždé musí vysvětlovat význam fráze ''I don't give a f*ck'' za doprovodu hudby, která se do pozadí rozhovoru ani trochu nehodí. Asi proto, jak mě basket baví, bavilo mě i sledovat běžný život někoho, kdo má před sebou slibnou cestu na vrchol, už jen ze zajímavosti, že ho hraje Ray Allen. Znovu bych si to už ale asi nepustil a navíc není moc příjemný pocit, vidět v jednom filmu tolik důkazů, proč černoši bezkonkurenčně vládnou tomuhle sportu :-D. (16.12.2012)

Jestli je nějaký sport, který žeru a uznavám ho, tak je to jednoznačně basketball. Jestli je nějaký herec, kterého uznávám, tak je to právě Denzel Washington. A v tomto filmu mám hned obě věci najednou. Ovšem tento film není jen o basketballu. Je to především o vztahu mezi otcem a synem a na pozadí toho všeho je basketball. Je vidět, že Spike Lee si padl do oka s Washingtonem, poněvadž o pár let později se sešli znovu u filmu Spojenec. Washington v tomto filmu podavává výborný výkon. Ale ten jeho syn Ryan Allen mně velice potěšil. Doposud jsem ho neznal a jeho výkon byl parádní. Potěšilo mně, že se ve filmu objevil jeden Alley Opp a poslední one-on-one mezi synem a otcem neměl chybu. Hudba od Public Enemy byla rovněž skvělá. Jen se mi nelíbila ta instrumentální hudba, především na začátku a pči závěrečné scéně. Ale i tak o velmi povedené drama! (02.12.2007)

Jestli Oliver Stone komplexně definoval zákulisní praktiky amerického fotbalu ve vší svojí parádě i tragédii (Any Given Sunday), tak Spike Leemu se to podařio o rok dříve v podobné filmové senzaci pro změnu s basketem, samozřejmě výhradně z pohledu afro-amerického, ale jinak by to divák u něj snad ani nečekal. Není čistě sportovní film, není to stoprocentní rodinné melodrama, ale naředěné a odladěné tak akorát od všeho něco. Se spoustou myšlenek a situací, které se s želenou přesností opakují stále a stále dokola i v životě reálném. Senzační Denzel Washington, bohyně krásy Rosario Dawson a Ray Allen ve výborně padnoucí roli, kterou už nikdy v životě nedokázal zopakovat. (26.08.2019)