Ženy od hluboké řeky

Ženy od hluboké řeky byly svého času zakázány v jednatřiceti státech a i dnes se nejedná o snímek, na který byste mohli narazit ve večerním programu televizních stanic. Po jeho zhlédnutí mohu konstatovat, že pojmy jako primitivismus, sadismus a zejména buranství zde dostávají nový rozměr. Prvoplánové masakry nebohých zvířat se dají vzhledem k dobovým kontextům a praktikám ještě pochopit, nejsou však omluvitelné, ovšem myšlenky, které se nám Lenzi snaží podsouvat působí více než urážlivým dojmem. Technická stránka je extrémně ubohá. Kameraman absolutně nechápal co a kde se děje, vedení herců neexistuje a o prvcích, jako jsou střih či svícení, se nedá mluvit ani se zavřenýma očima. To vše se kloubí s naprosto absurdním příběhem a scénářem, jehož jedinou funkcí je posouvat děj od jednoho brutálního výjevu k druhému. Osobně nemám problém s detailním zobrazováním násilí ani diletantskou technickou stránkou. Neskutečně mi však vadí, že se nám autoři prostřednictvím postav snaží vštěpovat jakési bláboly a úvahy. Takovéto umělé povyšování celku je krajně stupidní, nepřístojné a odporné. Ve chvílích, kdy se Lenzi snaží posunout stereotypní gore někam dále, míra urážlivosti stoupá geometrickou řadou. Jako studijní materiál je to poměrně fascinující produkt, jako samostatný film ubohý brak. Absurdnost a buranství v plné síle. (08.08.2005)

„Tak a teraz sa rozdelíme a prehľadáme túto džungľu, plnú kanibalov.“ Zaujímalo by ma, čo si o ŽENÁCH OD HLBOKEJ RIEKY myslia diváci, ktorí pod hnoj zakopali Deodatových (o rok starších) KANIBALOV, pretože v porovnaní s Umbertom Lenzim je Ruggero Deodato majstrovským režisérom, ktorého snímka mala pôsobivú výpravu, zaujímavý „viac zmyslený“ scenár, sympatické herecké obsadenie, napínavú réžiu a, ako inak, šokujúce krvavé scény „ako vystrihnuté z reality“. ŽENY OD HLBOKEJ RIEKY nič také nemajú: od braku ich delí tak málo, že to snáď už ani nestojí za zmienku. Scenár vykráda KANIBALOV bez najmenších výčitiek svedomia (skupinka mestských drzých detí sa stáva vlastnou vinou obeťou kanibalov uprostred Amazonky), réžia je mrazivo nudná (nohy jej definitívne podkopávajú nezmyslené scény z mesta a debilné jednanie postáv), herečky sú neatraktívne (takže ak aj občas niečo ukážu, nestojí to ani za zmienku) a dokonca ani to gore tu poriadne nie je (a ak je, je smiešne amatérske, s „ozajstnými“, dodnes nechutnými KANIBALMI, sa táto fraška nedá porovnávať). Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/hixploitation/245-zeny-od-hlbokej-rieky-40- (03.11.2006)

Velice slaboučký příběh o kanibalech, který ale i přes to stojí za shlédnutí. A to především díky skvělé hudbě, která podkreslila film a povedeným gore-scénám (Keslerka dopadla vážně ošklivě). Jo a jinak to, co předvedl český distributor s dabingem, to se jen tak neslyší!!! Pod tou skálou, kde proud řeky ...... (11.11.2009)

Legendárna klasika, ktorá nestratila nič zo svojho dopadu. Lenzi už vtedy nebol žiadny zelenáč a spracovanie je patrične na úrovni, džungľa pôsobí naozaj nebezpečným a zároveň krásnym dojmom. Kanibalské gore scény patria k absolútnej špičke a i dnes sú pre silné žalúdky. Jeden z vrcholov kanibalského horroru. (24.01.2007)

Děs, běs, filmová hrůza a naprostá nuda a stupidita. Herecké výkony hrozné, rádoby brutální scény nechutné a zároveň trapné. Dialogy tupé a nucené. Vůbec nevěřim, že by se podobný osud mohl někomu přihodit. Tedy pro mě absolutně nedůvěryhodné, nepůsobivé. Závěr úplně mimo. A ta hudba? To se skoro nedalo poslouchat! Jediný, co stojí za pozitivní zmínku, je ta příroda Amazonie. Vůbec se nezdráhám říct, že italský film nejspíš stojí jen na dvojici Bud Spencer a Terence Hill a jejich "mlátičkofilmech". (24.10.2010)