곤지암
Gonjiam: Haunted Asylum
Gonjiam: Haunted Asylum
Obsahy(1)
Skupina nezávislých filmařů se chystá navštívit opuštěnou psychiatrickou léčebnu, kde údajně straší. Kolují zvěsti, že v minulosti zde docházelo k mučení vězňů. Skupinka má v plánu vysílat z léčebny v přímém přenosu a získat 1 milion diváků. Chtějí vydělat peníze z reklamy. Jsou dokonce i připraveni některé "strašidelné" momenty podvodně zinscenovat. Má to však háček - v této léčebně opravdu straší a nikdo se nedostane ven živý. (jkpj22)
(více)Videa (1)
Recenze (14)
Taková scénáristická nevyváženost, jako se odehrála v tomto filmu by se měla trestat. A ač je těžké tohle tvrzení vysvětlit bez spoilerů, řeknu jen, že do padesáté minuty to byl celkem trapas a od té doby, kdy začalo to pravé strašení to jelo o sto péro a už pekelně dlouho jsem nevyjekla takhle nahlas doma u televize. Strašení je tu kvalitativně to pravé zlaté korejské a mně po dlouhé době stály vlasy na hlavě a dokonce došlo i na zakrývání očí dekou. To celkové hodnocení to ale už neovlivní, protože ta první necelá hodina plná prázdného pokřikování a planého strašení bohužel převažuje nad tím čistokrevným hororovým bububu. Velká škoda. ()
Zo 70% neskutočne “urozprávaný F.F.” ktorý sa v prvých dvoch tretinách, ani len nesnaží (skôr nevie) zahrať na city diváka. Toto je jeden z mojich najobľúbenejších subžánrov preto, lebo ako jeden z mála vďaka spôsobu spracovania dokáže pôsobiť autenticky. A i keď sa v tomto prípade podarí nastoliť pár solídnych pasáži či okamihov, je to nesmierne nevýrazné, a až na samotný záver, extrémne nudné. Ako atrapa “Grave Encounters” to možno ujde, ako plnohodnotný, samostatný snímok, ide o celkom slušný “prešľap”. Každopádne, ďakujem môjmu “mylovanému kamarádovi” z neďalekého východu za typ. Fakt som sa po dlhej dobe tešil na niečo, čo ma poteší. ()
Väčšinou žiaľ otravná návratka niečoho, čo už dávno vyšlo z módy, a som vlastne rád, že je tomu tak. Záverečná 25-minútovka to našťastie vyťahuje z bahna, pretože niekoľko naozaj silných, desivých momentov sa v nej nájsť dalo. Ale čo ten zvyšok??? Keby sa radšej tvorcovia snažili budovať atmosféru, a nezabíjali to nudnými kecami, či hysterickým pišťaním a škriekaním hlavných (predovšetkým ženských) postáv, ktoré je v ázijských hororoch fakt totálne na porazenie (Ibalgin nutný), tak by bol konečný výsledok omnoho znesiteľnejší. ()
Slušné prekvapko. V podstate sa jedná o akúsi kórejskú adaptáciu na Grave Encounters, no technicky a herecky zvládnutú podstatne lepšie. Hrátky s kamerami výborné, nikto nejak extra neprehrával (v ázijských filmoch rarita), a dokonca to vôbec nemá pretlak lakačiek, ako sme pri tomto štýle filmu zvyknutí, práve naopak. Tu sa hrá skôr na atmosféru, ktorá je btw hustá.. a poriadne. Za mňa teda obrovský palec hore. A mimochodom, už je ohlásený ako inak aj americký remake.. hurá... ()
Pred pár rokmi som tu síce na Found Footage kúsky pindal, keďže ich bolo už akosi moc, no keď ich boom postupne prešiel, tak sa priznám, že mi teraz aj chýbajú. Takže mi tento Gonjiam prišiel dosť vhod; hoci v konečnom dôsledku je to len ďalšia, prevarená "Grave Enounters" variácia. Reálna lokácia je samozrejme fajn, postavy tiež, spracovanie je na FF pomery solídne, no celkovo to mohlo byť kratšie, svižnejšie, efektívnejšie... Ale OK, chcel som vidieť nový, obstojný FF horor a tak sa sťažovať radšej nejdem, lebo nabudúce už možno nebude ani to :-) ()
Galerie (18)
Photo © Showbox
Zajímavosti (1)
- Psychiatrická léčebna ve městě Gonjiam, ležící v jihokorejské provincii Kwandžu, tedy ta, v níž filmový snímek vznikal, je ve skutečnosti ještě o něco strašidelnější, a je tak prohlášena za jedno z nejstrašidelnějších míst nacházejících se v Jižní Korei. Samozřejmě, že se médií šíří jen ty nejfantastičtější verze o tom, proč a za jakých okolností objekt jeho rezidenti opustili, pravda je ale taková, že léčebna byla opuštěna z ekonomických důvodů, z technických důvodů a z důvodů hygienických v roce 1997. S tím, že by doktoři během devadesátých let minulého století vraždili a jakkoliv trýznili své pacienty, kteří beze zmínky mizeli i s připnutými svěracími kazajkami, jak se po internetu traduje, to opravdu nemělo nic společného. Jedním z markantních nedostatků byly nutné kanalizační opravy, díky nimž si pacienti připadali spíš jako na hnoji, než ve zdravotnickém zařízení, a protože tehdejší majitel bez jediné zmínky a oficiálního dokumentu opustil zemi, personál se tehdy na vlastní popud rozhodl celý objekt zavřít. Od té doby jej navštěvují jen turisté z celého světa s kamerami a foťáky, a také ti pochybní lovci pomyslných duchů, kteří stále ještě i dnes hledají kostlivce zavřené ve skříních. Lokální složky celý objekt už dávno uzavřely. Ani to ale nebrání nadšencům, aby se každou chvíli do objektu vloupali a probírali se budovami, které stále ještě jak takž drží, rozbitými přístroji, špínou a zbytky tehdejších oděvů. No prostě vším, co se tam kolem bez ladu a skladu povaluje. A to vše jen proto, že věří, že tam někde je skrytý duch zavražděného. A nebo prostě potřebují dokázat něco sobě samotným. (Conspi)
Reklama