Mazací hlava

Snímek, který by měl každý nadšenec do filmu vidět, aby si ověřil jak je pozorný divák a jestli rozklíčuje všechny indicie, kterému režisér přichystá k pochopení příběhu. Za všemi bizarními výjevy tohoto fantaskního světa se skrývá reálný příběh v nereálných kulisách. Děj je o poněkud méně častém, a kontroverzním tématu, které se dalo zpracovat na tisícero způsobů. Lynch mohl natočit mazací hlavu jako klasické drama. Film by byl stravitelnější, ale nebylo by to totéž. Tato forma mu dala větší svobodu, hloubku a atmosféru. (11.12.2015)

Kde začít u Davida Lynche. Spolu s Jodorowským můj nejoblíbenější režisér. Naprostá deprese, bezradnost a strach, kterou tento film způsobuje u diváka je naprosto úžasný. Film jsem poprvé objevil v patnácti letech a děkuji Lynchovi za otevření dvěří do světa surrealismu, kterému jsem propadl naprosto bezhlavě. (25.04.2020)

Tak tomuhle říkám pořádný bordel. Koukal jsem na to a nevěřil jsem, že něco takového mohl někdo natočit. Film plný podivných postav a paralel, zvláštních událostí a mystických vizí a hlavně, s jedním hodně zvláštním mutantským děťátkem. Lynch je zkrátka asi nepochopitelný, ale o to víc fascinující... (20.03.2007)

Dielo, pri ktorom dáte buď 5* alebo ho úplne zatratíte. 90 minút striedania pocitov depresie, zhnusenia, nechápania a totálneho emocionálneho vypätia. Tlak. Ale na konci musíte zhodnotiť, že to bola jednoducho paráda. (02.01.2008)

Na první shlédnutí mi přišlo, že film má až příliš nezachytitelnou dějovou linku a příliš useknutý závěr. Ale jelikož některé filmy si zasluhují více šancí, shlédnul jsem tuto geniální lynchovinu znovu. Napodruhé, když už jsem věděl co mám očekávat jsem od obrazovky téměř oči neodtrhnul a jen si užíval tu neopakovatelnou atmosféru. Tma, divné hučivé zvuky, zvrácený smysl pro humor (úžasná rodinná večeře), podivný pocit vnitřního neklidu - to všechno se spojuje v tomto brilantním neprávem nepochopeném kousku. Při dívání se můžete tisíckrát ptát proč je tam to a ono a jaký mělo zrovna tohle smysl, ale porozumět Mazací hlavě se všemi jejími zákoutími a zákruty je úkol téměř nemožný. Pro mě je hlavní myšlenka filmu boj proti zlu a proti nesnázím - Henry je konfrontován s jakýmsi zplozencem pekla (mimozemšťan) a musí si srovnat v hlavě jak s ním naloží. Situaci mu pomáhá řešit anděl (podivná bytost zpívající úžasnou neopakovatelnou píseň In The Heaven...) a film vrcholí ve chvíli, kdy se Henry ocitá díky svému úsudku a inteligenci v nebi. Nebo ne? A jaktože mohli s Henryho filmu na konci vyrobit gumu a co to vlastně celé znamená...? To se asi nikdy nedozvíme... Jeden z nejlepších, ne-li nejlepší Lynch! (19.06.2008)

Ufff!!! To jsem si dal... Musel jsem si pak pustit patery Simpsnovi, abych přišel na jiné myšlenky.Jako výborný, šikovně udělaný, naprosto precizní film, ale tolik depresí v jednom snímku.... Tolik hrůzných vizí, snů a přízraků... Filmařsky bravurní, ale musí být člověk psychicky připraven na nejhorší... Ostatní Lynchovi snímky mohu vidět kdykoliv a kdekoliv, ale tohle opravdu jednou za čas... a pak se z toho musím pořádně vyspat. : )) Je to síla ovšem kdo dal méně jak čtyři hvězdy, je kastrát... (15.08.2008)

Je to jako surrealistická báseň: nejde o to pochopit to, protože neexistuje obecné vysvětlení a už vůbec neexistuje něco jako obecně platná nebo pravdivá interpretace. Dokonce je pomíjivé i to, co tím chtěl říct autor (ví-li to vůbec on sám). A dobrá surrealistická báseň spočívá v tom, že každý obraz evokuje jedinečnou myšlenku, každá scéna dokáže diváka natolik myšlenkově vybudit, že ji vnímá jako metaforu, jako obraz, alegorii nebo připodobnění. A všechny asociace, které ho při pohledu na ni napadají, jsou právě důkazem toho, jak povedená scéna vlastně je. Spojíte-li pak tyto sloky (scény) v jednu velkou báseň (film), každé další její přečtení (zhlédnutí) může znamenat nové a nové představy či možnosti interpretace. Nechtějte po mně vysvětlení, o čem to bylo. O to tady vůbec nejde. Jde o kolotoč děsivé atmosféry točící se na pozadí metaforických připodobnění, jež v každém úseku básně můžou do diváka vnášet nové a nové pocity a myšlenky. Ano, nadchlo mě to, a když už bych měl říct, „o čem tenhle film pro mě byl“, byl právě o metaforickém boji dobra (či „čistoty a nebe – horního patra výtahu“ - ovšem ovliněné tím spodním a neoddělitelné od něj) a zla (či „hříchu a pekla – spodního patra výtahu“ - rovněž "hovořící" s tím horním a nerozlučně s ním spjaté) uvnitř duše (vtipně ztvárněné „příšerkami“) člověka (ne nezbytně živého, viz začátek filmu i jeho průběh). Na první pohled mi to přišlo jako symbolické vyjádření posmrtné zbloudilosti lidského (ne)vědomí, které se jen tupě nechá vláčet tím, co je silnější než ono („dobro“ nebo „zlo“, to už není podstatné). Ovšem věřím, že podívám-li se na film podruhé (podesáté) a v jiný čas nebo situaci, může ve mně evokovat zcela jiné pocity, představy a připodobnění. A to je na něm krásné: na divákovi záleží, jak na něj snímek promluví. Film jen nabízí báseň, která je k přečtení. Pestrou, děsivě šílenou báseň plnou břitkých obrazů. Tak se začtěte a nechte se unášet! Sám bych před zhlédnutím (i podle komentářů) nečekal, že půjde do mé TOP10, ovšem své místo si tam zaslouží právě proto, jaký je (nebo jaký může být). (08.09.2008)

Henry má strach, že se mu narodí zrůdné dítě. Strach se promítne do noční můry a noční můra do filmu. To je tak všechno, co jsem z toho pochopil. Surrealismus se rychle okouká a na ploše hodiny a půl působí temné, depresivní a snové prvky rozbředle a oslizle jako zrůdička z představ. Atmosféra se zbortí a zmizí, není tak temná, jako na začátku, zpíš zšedne a znudní se, začne otupovat pozornost. Byl by z toho nepochybně úžasný krátký film tak na deset minut, ale přesně po té době mě film začal štvát. Po půl hodině nesmírně nudit. Dodíval jsem se na to, ale zcela bez zájmu. Ten se trochu obnovil v závěru s mazacími hlavami, ale nijak zvlášť úžasné (i když hezky morbidní) nebylo ani to. Ano, je to šílené a depresivní - jak všechny noční můry, ale opravdu jen pár minut na začátku a pár minut na konci. Musím uznat, že atmosféra noční můry je vystižena dobře (moje sny jsou dost podobné, asi jsem stejný psychopat jako Lynch), ale film je to docela nezajímavý. Pro režisérovy uctívače je to nepochybně fascinující, pro mně dost průměrné. (18.05.2009)

Ak si myslíte, že sa ERASERHEAD nedá vysvetliť – pochopiť, tak máte asi pravdu. Na tejto stránke je aspoň možné vysvetlenie (ak vás to teda vôbec zaujíma po tom čo ste tento mindfuck videli). (02.06.2010)

Nie je to len atmosféra s veľkým A, ako vyznieva z týchto komentárov. Mne sa zdá priateľnou interpretácia filmu ako freudovského strachu samca z otcovstva. (01.10.2012)

Procházka v mysli jednoho z největších géniů a šílenců všech dob. Nic víc. Nic míň. (26.01.2013)

Podle mého skromného názoru je děj úplně vedlejší. Podstatou je cesta do vlastního nitra, umožněná sledováním nepříjemných obrazů a posloucháním znepokojivých ruchů. Film si můžete pustit napřeskáčku nebo pozpátku. Zážitek bude pořád stejný. Jestli máte nutkání hledat vlastní vysvětlení, sedněte si do hospody blízko nějaké filosfofické fakulty a zapřeďte debatu. Zjistíte, že se neshodnete vůbec na ničem. Čtyři hvězdičky dávám za technické kategorie. Kdybych měl hodnotit zábavnost, skončil bych tak na polovině. (22.08.2019)

strach z početí, strach sám ze sebe, strach z jiných, frustrace,. nádherná atmosféra...vnoření do podvědomí...balancování na hraně reality a noční můry industriální všednosti. not for assholes. (15.09.2006)

Na mou duši neskonalej humus. Nepochopil jsem z toho nic, byl jsem jen totálně zhnusenej a odrovnanej. Ale síla to je...těžkej underground (26.03.2007)

Předpokládám, že film se točí především pro diváky. Pokud autor vytvoří cosi, co většina diváků nechápe, pak je asi někde chyba. A je jedno, jestli za projektem stojí opěvovaný Lynch nebo Béda Trávníček. Chválím hru se světlem a stíny, černobílé provedení tomu ještě pomohlo, taky loutka mutantího dítěte byla perfektně animovaná, ale to je tak asi všechno z výčtu pozitiv. Mazací hlava je další rádobyumělecká pakárna, ve které nejspíš mladej Lynch zkoušel, co všechno mu fanoušci sežerou. (06.05.2007)

Člověk musí být vytrvalej, tohle není podívaná pro každýho, ale jen pro vyvolený.. (21.01.2008)

Tohle nejde popsat... (19.12.2008)

CO ?...Jeden z nejpodivnějších filmů vůbec, dalo se na to ale kupodivu koukat. Atmosféra zesíleným zvukem prostředí udržovala napětí a celé to působylo kultovně. Bohužel pro někho to může být nesmysl...těžko říct, třeba později odhalím něco, co jsem teď přehlédl. Update 28.3.2021 odhaleno (většina) velmi kvalitní snímek, který jako pár vyvolených snímků nezapadá svým kouzlem do řady klasicky točených snímků. Ať už Surrealistická stránka filmu, snová rovina či extrémní zobrazení lidských zákoutí mysli. Rozhodně by tento snímek neměl uniknout fanouškům "Art filmů, fanouškům Stenleyho Kubricka, Noir filmů nebo lidem, kteří se nachází v situaci manželství a zejména rodičovství (ovšem chce to menší nadhled vzhledem ku "zvláštnímu" zpracování. Rozhodně se nejedná o poslední projekci a rozhodně u mě snímek dostane v budoucnu další šanci.90% (15.10.2010)

Velmi zvláštní, divný film. Když se na něj dívám, tak mám pocit, jako bych se chvilku dívala do své hlavy. Proto mám ráda Lynche. Odkrývá svými fillmy jak svou, tak i mou duši. Donutí přemýšlet. Film se může zdát být nechutný a zbytečně zdlouhavý. Ale kdo z nás nemá nějakou tu nechutnost a hnus v hlavě. Každý máme jiné vnímání a myšlení. Proto hodnocení jeho filmů je jako sinusoida..Někdo si film zamiluje, jiní ho nenávidí. Je zřejmě menší procento lidí, pro které je film průměrný. Opravdu chápu, že mnoho lidem se film nelíbí. Opravdu mazací hlava není normální. Ale pro mě je perfektní 4, 68* (18.07.2012)

...a tímto začala kariéra mého nejoblíbenějšího režiséra a zároveň jedné z nejvýraznějších a nejdůležitějších postav na scéně světové kinematografie. Při sledování Lynchových děl nestíhám žasnout nad tím, kde bere a čerpá všechny tvůrčí nápady. Způsob, jakým své myšlenky a pocity přenáší na plátno je neuvěřitelný. Svým osobitým a nezaměnitelným stylem boří hranice a přináší do filmu něco, co tu ještě nebylo a to platí dvojnásob v případě Eraserhead. (21.11.2012)