Mazací hlava

V roce 2004, byl film Knihovnou kongresu Spojených států označen jako „kulturně, historicky a esteticky významný“ a byl zařazen do Národního filmového registru. Lynch tvrdí, že pravou podstatu filmu zatím nikdo neodhalil a já se nedivím. Stejně jako všechny Lynchovky i tohle je o budování atmosféry a následném nepochopení celku. Normálně bych takový film poslal do háje, ale jelikož respektuji Lynche jako člověka co si jde za svou vizí a jelikož se pocit stísněnosti, nepotřebnosti a odcizení dostavil, hodnotím taktně třemi hvězdami. (22.04.2012)

Další Lynchovina, bláznovina. Nejprve bych chtěla vyzdvihnout neuvěřitelno mimozemskou vizáž, která mě fakt chytla a nepustila. S Eraserhead jsem byla jako na jiné planetě. Všechny výjevy a nápady byly neskutečně lahodné a potěšující. Lynch je prostě filmař, to se pozná. Dokázal skloubit obraz i zvuk tak zvláštně kouzelným způsobem a ani k tomu nepotřeboval kdovíjak obsáhlý scénář. Scénu s podivnou zpěvačkou považuji za jednu z nejpovedenějších a nejmagičtějších, a ta písnička mi zní v hlavě ještě teď. Až budu chtít uletět, pustím si Eraserhead. (25.06.2013)

Jak nesnadné je uspořádat a vyjádřit myšlenky, když se narazí na něco takového, jako je Mazací hlava. Film většinou chápeme jako něco, co nás má s větším, či menším úspěchem pobavit, rozesmát, nebo rozesmutnit svým příběhem, který má jasně dané struktury. Když se filmový výtvor od námi předpokládané struktury odchyluje, odmítáme vše jako nesmysl a blábol. Samozřejmě najdou se i tací, kteří zajásají a ti kteří zapějí ódy jen proto, aby se ukázali zajímavými. V současné době je zvykem vydávat ke všemu návod a vysvětlení. A kolik současných performancí je předem, nebo potom vysvětlováno? Nemáme rádi nezodpovězené otázky, nemáme rádi náznaky bez vysvětlujících dodatků. Mazací hlava má jeden velký dar. Tím je opravdová hloubka, kterou na diváka působí a dokáže ho ponořit až na dno všech pochybností, strachů a beznadějí. Mazací hlava se nemůže přijímat jako další film, ale jako umělecké dílo s neuvěřitelnou působností na vnitřní svět každého, kdo nalezne odvahu se skrze všechny obrazy ponořit až na základní podstatu svého žití. Mazací hlava je tíživá a svíravá. Odhaluje naše vnitřnosti, prázdnotu, samotu a opuštěnost. Každý jednotlivý záběr je důmyslně sestaveným obrazovým výtvorem, kterým je výsledný zážitek umocněn. Pak lze snad i lépe porozumět tomu, proč lidé propadají alkoholu a jiným omamným látkám. Je to pouze snaha o útěk z té bezútěšné a beznadějné krajiny osamocenosti života, který nedokážeme uchopit za správnou stranu a tápeme ve vlastním strachu skutečného života. Z herců je zde osamělý Henry Spencer (Jack Nance), nepřipravená Mary (Charlotte Stewart) a její bizarní rodiče (Allen Joseph a Jeanne Bates), neuchopitelná sousedka (Judith Roberts), zpívající veverka (Laurel Near), či muž řídící dráhy osudu (Jack Fisk). Díky dokonale zachyceným kompozicím obrazů je nutné zmínit kameramana, kterým byl Frederick Elmes. Obrazy a herci vytvořili nezapomenutelnou krajinu vnitřního světa jednotlivce. Na Mazací hlavu nelze pohlížet stejným pohledem, kterým se díváme na ostatní filmy. Je to umělecký výtvor, který má vyvolávat pochybnosti v nás samotných, zatřást i tím nejzákladnějším pocitem o smyslu. A pokouší se o postavení se vlastním strachům a donutit nás vzdorovat sobě samotným. Pro každého je Mazací hlava nezapomenutelným zážitkem, a někteří by na něj rádi i zapomněli. (07.12.2015)

Lynch je, stejně jako třeba Kubrick, Tarkovskij, Bergman, Tarr nebo von Trier, vizionář, ovšem vize zmíněných se celkem extrémně nepotkávají s mojí vizí kinematografie. Mazací hlava je zářný příklad filmu, který my hulvátští burani nazýváme zcela příhodně zkurvená umělecká píčovina. 0% (10.01.2023)

Film z mojho pohladu neohodnotitelny...prvy krat som ho videl pred par rokmi pod vplyvom marihuany a absintu a myslim, ze vtedy som tam nejaku myslienku nasiel. Dnes som vsak druhy krat zocit tento Lynchov mozgovy vyplach a neviem neviem...jednoducho si netrufam vyniest rozsudok...Ten kto hlada tak v tom nieco najde...hladat, ale treba poriadne:) (31.10.2004)

Podľa môjho skromného názoru sa v tomto diele Lynch pokúsil vyobraziť mentálne hnijúcu industriálnu spoločnosť. Ale to je iba môj názor. Samozrejme, že mnoho scén bolo natoľko úchylných a zvrátených, že sa vymykajú môjmu chápaniu (podľa iných komentárov sa zdá, že nie som sám). A navyše ma z toho príšerne rozbolela hlava. (12.10.2006)

Lynch, Lynch a ještě jednou Lynch. Tenhle magor je genius. (04.04.2009)

Na první pohled hodně zvláštní film, ovšem po seškrábání slupky zjišťuji, že je to vlastně taková osobitá obdoba povídání o životě, jeho depresích, temných stránkách, rozpadu duše apod., čemuž odpovídá už jen ta černobílá stylizace. Film je v tomto směru velmi působivý, tudíž celkem chápu ty negativní reakce, protože koňská dávka deprese bývá těžko stravitelná. Sám vím, o čem mluvím, když jsem film viděl poprvé, vypnul jsem jej okolo šestatřicáté minuty, ovšem pak jsem toho z výše zmíněných důvodů litoval. Je nasnadě pochopitelné, proč málokdo vydržel sledovat celý film - každý by se jistě chtěl zbavit různých životních nepříjemností a nechtěl by dopadnout stejně jako hlavní postava filmu (jeho bytí je také symbolicky naznačeno pomocí výstředního účesu). Málokdo by si také chtěl prožít komplikace se svým dítětem, především pokud by bylo třeba postižené (metaforicky znázorněno mimozemšťanem), trauma z dětství určitě také nebudou příjemná... Jinak by mě zajímalo, jak zde jedním kolegou zmíněné sledování pozpátku dávalo smysl, když konec je skutečným koncem a jinak tomu být ani nemůže. Toto zvláštní nahlížení na lidský život mě skutečně nadchlo, stejně jako mnohem odlehčenější Den cvoka, a nejedná se rozhodně o něco, za co by se mělo lynčovat. (21.05.2010)

Urcite zajimavy film, ktery poukazuje na otcovstvi, osameni a prazdnotu. Ac Lynchovo dilo, urcite se jedna o jeho srozumitelnejsi film. Kvalitni filmarina se slusne ponurou atmosferou. Na prelomu tisicileti bych mozna ve svych bezesnych nocich v Cernem pavouku tento film vychvaloval do nebes za jeho bla bla bla filosoficky presah. Strizlivym okem musim konstatovat, ze film je to zajimavy, na druhou stranu ale neni nicim vyjimecny. (20.01.2015)

Bezesporu nejdepresivnější film co jsem kdy viděl. Kdybych měl jakýkoliv důvod se zabít, po tomhle filmu vezmu nejbližší ostrý předmět a udělám to. Doporučuje 9 z 10 sebevrahů. (07.05.2010)

Můžu říct že sledovat tento film ve střízlivém stavu nemusí být nejlepší. Jack Nance jako Henry Spencer je totální psychouš! Nejgeniálnější, nejšílenější, nejnepochopitelnější film který jsem kdy viděl. Výmaz jako svině. Doporučuju! "In heaven, everything is fine..." Brrrr! (12.10.2010)

Lynch, Lynch, Lynch. Když jsem šel do Mazací hlavy, tak jsem popravdě ani nečekal, že by se mi tento film líbil nebo ještě líp abych ho alespoň trošku pochopil. Tedy pochopil, v Mazací hlavě toho není moc na chápání, jen bych prostě chtěl vědět proč. Co dohnalo pana Lynche, aby natočil něco takového. Nevidím žádný smysl v tomto filmu. Pouze zvítězila zvědavost a potvrdil jsem si, že co se týče nepříjemné atmosféry, tak je Lynch jednička. Dokáže u mě navodit ty nejnepříjemnější pocity, ale bohužel tohle já u filmů nevyhledávám. (28.11.2013)

Je to plný příšerných zvuků, který mi rvaly uši a k tomu je tam debil s kreténským účesem, co furt natvrdle civí do kamery. Už nikdy víc... (06.08.2016)

Ne. Nashle. (12.07.2018)

Lynchovy filmy jsou hlavně o pocitech. Mazací hlava není výjimkou, je to neskutečně působivý film, u kterého se ve mně mísil pocit úzkosti s pocitem maximálního zhnusení. Obdivuji úžasný styl, se kterým byl tento film natočen a perfektní tah na divákovo podvědomí. (17.04.2005)

Pre mňa osobne zásadný film, videl som ho asi 8-krát a soundtrack som schopný počúvať donekonečna. Dialógy viem naspamäť. Vždy keď ho vidím, srdce sa rozbúcha, čelo sa potí, dych zrýchli. To je ten pravý kult. Fascinujúci, dojemný, temný, intenzívny, pulzujúci, hypnotický; v určitých veciach ostal Eraserhead neprekonaný dodnes. Myslím, že hlavný dôvod, prečo sa dočkal u divákov takých rozporuplných reakcií je ten, že sa dotýka vecí, ktoré všetci zatlačili tak hlboko do podvedomia, že o nich nechcú nikdy nič počuť (berg.12 to opísal dobre, rovnako pár ďalších komentárov). Ja mám s tým tiež problém, verte mi. Pri každom pozretí to cítim. Podivná, hlinová pachuť v ústach, chuť zahrabať sa ešte hlbšie do svojej ulity a tam pomaly odhnívať. Bezútešný, smutný feeling ten film má, to nepopieram. No robí ma to silnejším. Občas si hovorím že to nemohol nakrútiť človek. Eraserhead je Lynchov najsilnejší film, určite čo sa dopadu na diváka týka. Je taktiež jediný, s ktorým je absolútne spokojný a na ktorom by nič nemenil. (28.06.2006)

Hodně dobrá ujetina, kterou bych, jak je tomu i u ostatnich Lynchovek, nebýt vysvětlujících textů, nepochopil. Ovšem ten extravagantní účes jsem pochopil jasně. Člověk už tak zoufalej co mu život (ne)přinesl, že mu je už vlastně všechno jedno a ten trs na hlavě je v podstatě asi tím jediným, čím může (zoufale) zaujmout. (14.12.2008)

Ohromá a dokonale ztvárněná Lynchova mozaika těch nejúděsnějších představ, které musel nést v mozku pět let, aby nám je předal. Nikdy nezapomenu na scénu, kde Henry rozstříhá nůžkami své dítě a na scénu kdy uletí hlava hlavního hrdiny. Nikdy bych neřekl, že Lynchovi přijdu na chuť, ale Mazací hlava kompletně převrátila všechny mé názory na Davida Lynche a právem patří mezi mých deset nejoblíbenějších filmů. Eraserhead dokonale splňuje jeden Lynchův výrok, a totiž, že film může vyvolat v člověku něco, o čem nevěděl, že by byl kdy schopen pocítit (jak krásně se to doplňuje s prakticky stejným tvrzením Woodyho Allena o umění). Vůbec mi nevadí, že jsem ten film nepochopil, právě naopak, možná začíná mé hledání po smyslu tohoto filmu, který možná ani nikdy nenajdu. Nevadí. Ten zážitek, který mi Mazací hlava přinesla, nejde slovy vyjádřit. (07.02.2009)

silene, slozite, nepochopitelne a navysost Lynchovske. Ale kamera je vyborna. (13.03.2009)