• Terva
    *****

    Film začíná přestřelkou a akční honičkou. CITÁT - A jéjé, člověče, ta Slávka je ve srabu.......... Černobílá komedie z roku 1947 o tom, jak se zbavit údajné mrtvoly. Dobrej soused Koula je do toho vtažen, ani neví jak. Davové scény jsou velice nepřirozené. CITÁT - Mlátěj SA mana........... Ve scéně okolo 41 minuty je muž obrán a povalen za to, že rozdával trikolóry. Po odchodu davu se muž skoro podobá Adolfu Hitlerovi. O pár vteřin dál je chyba ve filmu ( 42 minuta ). Nápis RAUCHEN VERBOTEN - ZÁKAZ KOUŘENÍ je opatlán pěnou z hasícího přístroje, při dalším záběru však nápis nic nezakrývá a je celý vidět.......... Další chyba ve filmu přijde, nebo spíš přijede ve 44 minutě. Kočárek z SA manem sjíždí ze schodů a je vidět, jak je přivázán k jakému si lanu, které ho jistí......... CITÁT - Tramvaj ? Já mám legitimaci........ V 57 minutě jsou v krátkém záběru hodiny z divným ciferníkem. Místo čísel mají písmena. Číslo jedna bylo I, číslo dvě je E, tři je A, 4 = N, 5 = V, 6 = E, 7 = P, 8 = E, 9 = N, 10 je M, 11 je zase A a Dvanáctku představuje písmeno R. Nevím, co tím chtějí tvůrci říci, mě to nic neřeklo. Závěrečná akční honička a letecká scéna je důstojným zakončením této Československé komedie. Scénář - Josef Mach. Námět - Jan Schmidt. Hudba - Josef Stelibský. Texty ( Teksty ) písní - Špilar, Mírovský a Dr. Tobis. Souseda Koulu si zahrál St. Newman.(28.9.2011)

  • Radek99
    ****

    Josef Mach jakoby se zhlédl ve francouzské či britské kinematografii, v níž má tento žánr předlouhou tradici, když hned svůj debut Velký případ a vzápětí svůj druhý film Nikdo nic neví natočil v duchu absurdní kostýmní frašky zbudované navíc na základech americké němé grotesky. Vyrovnat se s hrůzami druhé světové války smíchem, bláznivým humorem a parodií, to je věru osobitý přístup, který se ve Střední Evropě právě moc nepěstoval, narozdíl třeba od dvou výše zmíněných západních národů (ale důvod je nasnadě - válka byla pro Angličana či Francouze ve srovnání s protektorátní realitou přece jen menším traumatem). V kontextu doby a vývoje naší národní kinematografie je pak snímek točený v duchu francouzské či britské školy kostýmní situační komedie malý zázrak, rok 1948 přinesl snahám o podobně laděný projekt dogmatické stop a kodifikované zpodobnění druhé světové války bylo výhradně a pouze žánrem válečného dramatu (na Josefa Macha tak navázal až po předlouhých 50 letech Jiří Chlumský v roce 1997 snímkem Stůj, nebo se netrefím!). Veselohra postavená na síle komických gagů, záměn osob i věcí (pouzdro na basu atd.), komických nedorozuměních a opravdu skvělé ústřední dvojici Marvan - Filipovský, české mutaci Laurela a Hardyho. Po jejich boku vyčnívá i Eduard Linkers, který byl do role gestapáka (paradoxně byl ale svým původem Žid) obsazen již v animované fenomenální Vzpouře hraček a Hermína Týrlová přesně našla škatulku, k níž ho předurčovala jeho fyziognomie a které se až do svého odchodu z republiky nezbavil.(13.12.2012)

  • Tosim
    ****

    Za komoušů se prý nesměly točit komedie z druhé světové. Nechápu proč. Pokud by všechny dopadly takhle dobře... I když z doby komoušů je toho asi víc, co nechápeme :-)(14.5.2003)

  • bassator
    **

    Že bych se tedy smál až se budu za břicho popadat tak to tedy zdaleka né. Dosti slabé na ty jména co tu zde byly... - 19. 9. 2011 - 30%(30.12.2011)

  • Marthos
    *****

    Stylová groteska s prvotřídním humorem. Je poněkud absurdní, že film byl doceněn relativně nedávno, téměř šedesát let po své premiéře, ale vzhledem k době, ve které vznikal, je to zčásti pochopitelné. Tropit si šašky z tragického období nenáviděné okupace bylo tehdy na pováženou, ostatně jediní, kdo si dokázal tento subžánr osvojit, byli francouzští kolegové, kteří především v sedmdesátých letech, zásluhou hravé funèsovské komedie Velký flám anebo dodnes populární série o sedmé rotě, pohlíželi na válku jinýma, veselejšíma očima. Machův snímek je čistě absurdní groteska s pásmem ještě absurdnějších gagů, pohrávajících si s nerudovskou myšlenkou "kam s ním?". Prostřednictvím vynikajícího Edvarda Linkerse a dalších hereckých představitelů v čele s Marvanem, Filipovským a Neumannem potom z filmu doslova tryská žádaný komediální esprit, upozorňující na v současnosti již tolikrát vyslovovaný hlad po kvalitním humoru. Nikdo nic neví, osamělý případ v dějinách československého poválečného filmu, lze do jisté míry vnímat jako nonkonformní záležitost, jistý druh umělecké satisfakce, která neměla v době svého vzniku na růžích ustláno. P. S. Dokud člověk může, má se smát, nikdy neví, kdy ho smích přejde.(26.10.2008)

  • - Ve filmu si zahrál také Eduard Linkers, který rok po dokončení filmu odešel do německého Mnichova. Tam jej poté při jednom z vystoupení navštívili jeho kolegové z tohoto filmu František Filipovský a Jaroslav Marvan. (M.B)

  • - Původně měl místo Františka Filipovského hrát roli tramvajáka Ladislav Pešek. Z časových důvodů však roli musel odmítnout. A tak umělecký poradce filmu Jaromír Pleskot přišel s nápadem obsadit Františka Filipovského. (krib)

  • - V Polsku je to dodnes jeden z nejznámějších českých filmů. V polštině se jeho název používá (spolu s dovětkem "- český film") pro označení podivné až nepochopitelné situace (nebo filmu). Za to nenese vinu tento film, ale ČS filmy, které byly vybrány pro přehlídku ČS filmu v Polsku v 70. letech. Šlo o filmy, které neměly úspěch ani v ČSR, ani v zahraničí, ale musely se udat. Přehlídka byla uvedena pod názvem Nikdo nic neví - Český film. (Stegman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace