Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh filmu Pražské orgie nás zavádí do poloviny 70. let. Slavný americký spisovatel Nathan Zuckerman – často využívané alter ego Philipa Rotha – přijíždí do Prahy, aby zachránil a odvezl rukopis nevydané knihy. Na své pražské misi se seznámí se svéráznou a nezkrotnou spisovatelkou Olgou a pronikne na vyhlášené večírky, na nichž každý hledá únik ke krátké svobodě po svém. Postupně se proti své vůli stane nejen divákem, ale i účastníkem dekadentního představení, v němž mnozí hrají falešně, a nikomu nelze věřit. Zuckermanova pražská návštěva, plná bizarních setkání s podivuhodným uskupením různorodých lidí se brzy stane téměř dobrodružnou a nebezpečnou misí. Zuckerman si nakonec není jistý, kdo je přítel a kdo je provokatér a donašeč. Kdo jsou lidé z dekadentních orgií v domě syna slavného malíře? Kdo je vyplašený student, který ho upozorňuje, že musí okamžitě opustit Československo? Kdo je jeho průvodce normalizačním peklem, vyhozený divadelní režisér a nyní údržbář v kotelně muzea? A kdo je jeho Olga: skandalistka a rebelka nebo hráčka dvojité hry? V ohrožení se ocitá nejen Zuckermanova svoboda, ale možná i jeho život. (Bioscop)

(více)

Videa (4)

Trailer 3

Recenze (142)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Knižní předlohu jsem nečetl a do filmu šel s informací, že je to blbost. Ale já jsem já a tak se vždy chci přesvědčit osobně. Navíc retro výlety do totalitních časů, shodou okolností do míst kde jsem v té době také žil mně baví čím dál víc. Asi stárnu. Ne ještě nevzpomínám se slzou v oku na prvomájové průvody, ale coby děcku mi vlastně nic snad krom těch pomerančů a zahraničních dovolených nic nescházelo a že jsou jiné světy po kterých se dá toužit jsem se dozvěděl až později. Mno.. První co zaujme je přistávající hrdina Boeingem 747 na Ruzyni v roce 1976... Ono tam Jumbo sice v roce 1972 jednou přistálo, ale nešlo o žádnou pravidelnou linku. Letiště i prostředí konce sedmdesátek bylo uděláno dobře, v uliích dobová auta... Jen bych filmařům poradil jediné. Jasně všechny ty Moskviče a Volhy jsou napučované od sběratelů veteránů, kteří je mají naleštěné více než jejich ženušky nádobí v kredenci. A to je ten problém, každé to auto, dokonce Žuk se blyštěly jak by sjely z lakovacího pásu... 1976 nedostaek všeho, centrálně řízené hospodářství, dekády komunismu se projevovaly i na stavu aut a rozhodně všechno v ulicích se nelesklo jako tady. V sedmdesátých letech běžně ještě jezdily válečné Tatrovky a Aerovky... Skoro chybělo aby auta měla zelené veteránské značky. Již zmínění veksláci, zatčená mánička atd... diváka neznalého prostředí poněkud koncentrovaně avšak věcně uvedou do režimu totalitního státu. Je škoda, že jednotlivým osobnostem na ,,orgiích'' nebyl dán širší prostor, protože ty postavy jej mohly zcela jistě nabídnout... Xénie měla šmrnc, na mně byla ale její postava až moc vulgární a promiskuitní byť od ulítlé intošky lze čekat vše. Konec začal být mírně zajímavý, ale nějaké zásadnější napětí od filmu nečekejte byť jsem s radostí přijal jeho závěr. Ono se dnes z STB dělá co to bylo za party blbců a jak snadno jim šlo unikat či vodit je za nos, ale opak je pravdou. V osmdesátkách už nemuseli někoho mrzačit (byť k tomu občas sporadicky také docházelo). Šli na své oběti psychologicky, strachem, nejistotou a to umělo jedince rozlořit lépe než pár kopanců do břicha či vyražených zubů od nakládačky... Lehounce a to podotýkám, opravdu lehounce mi film připomenul Pouta, kde se však šlo mnohem více na dřeň jak postav, tak prostředí a bylo setsakra znát. Na Pražské orgie rychle zapomenete, ale jako krátký výlet do časů ještě ne až tak dávných to docela funguje. Dávám tedy za 3 stránky rukopisu. * * * ()

mira007 

všechny recenze uživatele

Pražské orgie? Film podle knihy knihy Philipa Rotha ve mne budil očekávání, že to trochu rozčeří ty zastydlé české filmové vody, že se dočkám: 1) atmosféry tuhé normalizace vs. odvaz 2) pár nahatých hereček 3) žhavou erotiku 4) zajímavou dramatickou linku .... a pak jsem narazil do zdi, protože: 1) atmosféra totality se smrskla na komické fízly, fronty na banány a odvaz se konal na párty asi patnáct minut, ale odvaz... prostě v intelektuálním prostředí knížek a starožitností se banda umělců dost uměle trapně baví s polonahými dvacítkami 2) žádná herečka neodhalena odhalená ( vše jen komparzistky no name .. což nesnáším ) 3) erotika ? jedna žhavá třísekundová scéna threesome dejme tomu, ale zbytečná 4) dramatická linka žádná, nelogické, hloupé dialogy, tak jako chování hlavní hrdinky, která mne svými siláckými permanentními řečmi o pohlavním styku a svém pohlaví začala iritovat do dvaceti sekund ( pravděpodobně padl rekord v počtu základu slova fuck.. v českém filmu ) Špatný film, dvě hvězdy za dobovou výpravu, která byla na jednotku za hodně peněz a za Kříže, kterého mám rád. ()

Reklama

Kunderion 

všechny recenze uživatele

Silně podhodnoceno, nevím jen, jestli je to kvůli tomu americkému pohledu na naši tehdejší realitu, nebo kvůli filmařině. Irena Pavlásková měla i své slabší chvíle (třeba Bestiář), ale tady se jí leccos povedlo. Olgu měla hrát nějaká česká herečka, a to ne že by Ksenija byla špatná. To brilantní švitoření v english, to mi taky lezlo krkem. Ale i třeba Mirek Táborský toho svého ministra vystřihl excelentně, a to celého právě anglicky! Klárka Issová byla taky skvělá, o Pavlovi Křížovi nemluvě... Na české poměry to bylo skvělé retro, a to tady u nás umí nejlíp právě Irena Pavlásková! ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

A já si myslel, že v současnosti už nemáme v česko-slovenském prostředí režisérku, která by dokázala provokovat, s ničím se nepářet a všem divákům to nekompromisně natřít tak, jak to za socialismu dělávala Věra Chytilová. Pravda, Irena Pavlásková je trochu jiné kafé, ale určitě mě zaujala už svým debutem Čas sluhů (1989) a pořád si dokáže udržet svůjský pohled. „Zítra si sednete k vašemu krásnému stolu, začnete si psát poznámky a vaše skvělé dílo se brzy objeví na seznamu bestsellerů...“ – jako by Pavlásková skrze tuhle mluvu úřednice, jež předpovídá úspěch dílu o trampotech v normalizačním Československu, trochu reagovala i na současný stav českého filmu, v němž nejeden tvůrce snadno může nalézt úspěch právě po sáhnutí tolik žádaném námětu o minulého režimu. Tematicky spřízněných filmů bylo už natočeno požehnaně, ale málokteré drama z dob normalizace si drželo takový odstup, že nesklouzlo do prvoplánové ideologické kritice komunistů, vytvářející něco jako novodobou agitku. Paní režisérka jde na věc z jiného konce už jen nezvyklou volbou předlohy, jejímž autorem je zde americký spisovatel a nabízí tak možnost zcela neotřelého pohledu na mnohokrát zpracované téma. Pražské orgie nejsou černobílou agitkou, dokonce ani mainstreamovým dílem, ale podávají v jednotlivých obrazech osobitou výpověď o morálním chaosu v normalizačné době. Chaosu, který se odrazil na systému plném fízlů a jiných „lidských sviň“ stejně jako v řadách intelektuálů hledajících v šíleném společenském marasmu svodobu po svém, někdy až v dekadentním a úchylném rozměru. Zážitky amerického občana v ČSSR s tajným úkolem sehnat rukopis nevydaných povídek většinou slouží jako odraz k společenské výpovědi, ale krásně vygradují v několika scénách od zvratu před odchodem z hotelu až do konce, kdy svou atmosférou film vzdáleně připomíná oblíbené paranoidní a konspirační thrillery 70. let. Potěšilo i obsazení neokoukaných tváří, další zajímavé odkazy a také autentická mluva střídající angličtinu a češtinu (Netflix skutečně distribuoval původní jazykovou verzi bez dodatečného dabingu!). Přeji pani Pavláskové, aby se nenechala odradit zdejšímu nepochopení filmu ze strany mainsteamového publika a točila s chutí dál... 85% ()

netahlo odpad!

všechny recenze uživatele

Dalsi propagandistickej vejblitek pro absolventy socialnich studii. Kdo to financoval? Vize 97? Dialogy na urovni slohovky zaka treti tridy, ten kanadskej moula evidentne na nataceni zabloudil a k nasi umelecke fronte v cele s Krizem a principalem Hrusinskym uz nemam silu se vyjadrovat. Takhle nejak si predstavuju filmarske dno. Pavlaskova by si potrebovala po letech poradne zapichat, aby se vzpamatovala. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (9)

  • Režisérka Irena Pavlásková napsala scénář podle slavné knihy „Pražské orgie - Intelektuálové v kleštích totality“ americké literární legendy, držitele Pulitzerovy ceny, Man Bookerovy ceny a desítek dalších literárních ocenění, Philipa Rotha. [Zdroj: časopis Cinema 11/2018] (ČSFD)

Související novinky

Tvůrci milují Kongresové centrum Praha

Tvůrci milují Kongresové centrum Praha

09.12.2019

Že je Praha lákadlem pro filmové štáby, již dlouho není tajemstvím. Nehledě na krásu města, jsou to ale také šikovné týmy, na které se přijíždějící producenti mohou spolehnout. Díky českému… (více)

Reklama

Reklama