Na nože

Rian Johnson nám postupně v letech 2012 a 2017 nadělil dvě sci-fi- V roce 2012 to bylo jeho originální dílo Looper, v roce 2017 poté Johnson zrežíroval Star Wars: Epizodu VIII- Posledního z Jediů. Star Wars VIII byl zatím Johnsonův největší projekt a bohužel diváky rozdělil na dva tábory- Ty co ho nesnáší a ty co ho zbožňuju. Já patřím k táboru těch, kteří na Epizodu VIII nenechají dopustit (za mně jednoznačně 2. nejlepší díl Star Wars) a doufají, že nakonec přece jen na Johnsonovu novou Star Wars trilogii dojde. Ať už to klapne či neklapne, Johnson se rozhodně flákat nebude, protože už teď chystá pokračování svého nejnovějšího hitu Na nože díky a za to jsem velmi rád, protože hned na začátek říkám, že jsem si Johnsonovu novinku užil, chci ji vidět ještě minimálně jednou v kině a na volné pokračování budu stalkovat každou novinku. Slušelo by se ale pořádně vysvětlit proč vlastně. Nebudu říkat, že je Johnsonova novinka dokonalá, protože není. Přesto budu nacházet spíše hodně nadšených dojmů, které pramení především z toho, že Johnson opravdu dodal vše kromě klasické detektivky, které je chytrá, vtipná, dokáže se trefně nepřímo vyjádřit k politice USA, feminizmu nebo problémům s internetovými trolly nebo Netflixem. Tohle vše jinak Rian za psacím stolem servíruje hodně opatrně a rozhodně by se nemělo stát, že budou mít Trumpovy voliči na tenhle film hodně výraznou pifku. Vše co jsem zmínil jsou jen chytrá pomrknutí na aktuální dění, které jenom ještě více osvětlují charaktery postav. Tenhle film totiž staví především na postavách a na tom, že je hodně snadno si k nějaké postavě získat sympatie a o chvíli poté jí zase nenávidět. Samotný Johnson si jako scenárista dělá ze svých postav srandu a rozhodně nepředstavuje klasické postavy. Benoit Blanc Daniela Craiga opravdu není klasickým detektivem a rozhodně jde o přesný opak toho co Craig většinou hraje. Chlapík co většinou ztvárňuje vážné role zde naštěstí dokonale pochopil jakou polohu zde má použít a prodává veškerý humor hodně dobře. Blanc je jedním z nejzvláštnějších detektivů stříbrného plátna, přesto je hned od začátku snadné tomuhle podivínovi přijít na chuť. Craig zde skvěle pronáší i jižanský přízvuk a ne nadarmo se mu začne říkat Kriminálka KFC. Craig je zde opravdu neskutečně super a jestli má někdo vézt tuhle potencionální frančízu tak je na tohle Craig přímo ideální volba. Ve finále opravdu hraje něco úplně jiného než jsem v době oznámení čekal, o to víc mě ale těší, že Blanc nespadá do klasické škatulky. Herecky se celkem dokáže vyřadit i Chris Evans. Evans se čerstvě definitivně rozloučil s rolí Captaina Ameriky a zde podobně jako Craig hraje přesný archytyp toho co normálně. Evansův Ransom má do Stevea Rogerse opravdu daleko, protože z " Mirka Dušína" Evans přesedlal na rozmazleného zbohatlického spratka, který má ve finále srandu ze všeho kolem. Srandu ze své rodiny, srandu z vyšetřování a především srandu z plukovníka Sanderse tedy Blanca. Evans tu má díkybohu co hrát a ukazuje, že v sobě něco má a nemusel by se po konci u Marvelu ztratit. Evansův Ransom je přesně ten typ postavy, kterou jde hodně snadno nenávidět, přesto si Evans svým charizmatem a prodáváním všech hlásek snadno může dočkat vašeho zájmu a i jisté formy obliby. A pak je tu Ana de Armas. Ošetřovatelka zesnulého se díky svému pozitivnímu vztahu s rodinou Thrombeyových a především se zesnulým patriarchou dostane do oné komplikované hry. A právě Marta v podání Armas je ve finále tou nejzajímavější postavou a dost možná i srdíčkem celého filmu. Zdánlivě vedlejší postava se do celého dění dostane hodně výrazně a sehraje v celé skládačce hodně zajímavou roli. Armas má rozhodně talent a dostala zde velkou šanci to předvést. Jestli má tohle být nová Bond Girl nebo představitelka Marilyn Monroe v její biografii, vůbec s tím nemám problém, spíš opak. Craig, Evans a Armas tvoří nejzajímavější herecké trio, rozhodně by ale byla škoda se nezmínit alespoň zkráceně o zbytku. Jamie Lee Curtis a Don Johnson se k sobě jako pár ve kterém má hlavní slovo spíše Curtis hodí a skvělé se doplňují. Michael Shannon si opět neodpustí předvést se především ve scénách, které se neobejdou bez zvýšeného hlasu a křiku. Jaeden Martell svého 16-letého trolla dokáže v těch svých pár momentech skvěle prodat a i Katherine Langford neodolá se v pár scénách předvést. A v rámci možností se dost slušně předvedou i Riki Lindhome a Toni Colette. Hřích by byl nepřipomenout si ani duo detektivů v podání Lakeitha Stanfielda a Noaha Segana, přičemž zatímco Stanfield je polda co jde hlavně po cíli, Segan hraje fandu, který si užívá, že může vyšetřovat smrt svého oblíbeného spisovatele a každou indicií komentuje nadšeně s tím, že mu to připomíná autorovi romány. Právě i opomenout Christophera Plummera v roli oběti byl hřích, protože Plummer to minimum zahraje naprosto parádně a v hodně fajn cameu se tu jako právník předvede i Frank Oz. Po stránce hereckých výkonů se nedá co vytknout, zvláště když je vyloženě vidět, že si každý svou roli užívá. Tohle je prostě film co ti herci chtěli točit. Mající scénář, který se jim líbil. S postavami, které si s chutí zahráli. Film, který své parádní obsazení rozhodně nepromrhal. Na nože má těch kladů ale víc. Především jako klasicky u Johnsona platí, že se nedá čekat jakou cestou se film vydá. Můžete vymýšlet teorie, spekulovat, hádat, Johnson je ale stejně krok před vámi a zavře vám vaši šanci na výhru. Dle mého rozhodně nepředvídatelný film, který sází jeden zvrat za druhým a nepůsobí to zmatečně. Johnson zde využívá všeho možného- Žánrových kriminálních klišé, nevěrohodného vyprávění, flashbacků z různých úhlů a pohledu na stejnou událost, utahování si ze všeho možného. Schválně se nevydává směrem, který se dá očekávat, nepřímo se divákovi směje přímo z postupného vypravování a především nemá problém zvolnit napětí. Na nože je díky tomu především zábavná kriminální komedie, která má do " pouhé" parodie rozhodně daleko. Spíš než o parodii se svou formou opravdu jedná o počtu románům Agathy Christie, která bude dost možná jinými diváky různě přijata a záleží jen na vkusu nebo náladě daného diváka. Pokud ale na Johnsonovu kulišáckou hru přestoupíte dorazí opravdu super filmový zážitek co během svých 130 minut zvládne předvést mnoha věcí a rozhodně nezpomaluje. Tempo mi rozhodně nepřišlo problémové, i přesto, že se dal konec možná o těch pár sekund osekat. Vlastně mi na tu plnou palbu ale asi stačí fakt jen málo a dost možná mi Johnsonova novinka jen časem dozraje. Chytrá, vtipná, povedená, těžce předvídatelná a především brilantně natočená a odehrána. Na nože historii nepřepíše a nepůjde o novou klasiku, vyčíst se jí dá ale fakt no a především je to fakt super zážitek. Mohl bych chrlit nadšením dál, bojím se, že bych se pomalu přece jen dostával ke spoilerům, které mimochodem trailer vůbec neprozradil. Je to super a nemůžu se dočkat až to uvidím znova. Rian Johnson opět potěšil..... (08.01.2020) (méně) (více)