Řidič slečny Daisy

Naprosto úchvatný film. Skvělý scénář, výborní herci, krásná hudba. Je to film o životě a o vskutku poutavém přátelství mezi dvěma stárnoucími lidmi. Morgan Freeman si lepší start své hvězdné kariéry nemohl přát a za mě měl Oscara brát už za tenhle film. Jeho Hoke Colburn, věčný optimista s úsměvem na tváři a nadhledem pro každou situaci, je jedním z mých nejoblíbenějších hrdinů. Jessica Tandy na druhé straně představuje ráznou slečnu Daisy, zprvu zatrpklou starou dámu s vytříbeným vkusem i ostrým slovníkem, která se ovšem s příchodem svého nového řidiče postupně proměňuje v sympatickou společnici. S Freemanem tvoří jedinečnou dvojku a jejich vzájemné "pošťuchování" je vděčným pepřem celého příběhu. Podstatou je jejich společný výkon, tudíž nelze říct, zda je lepší on či ona. Jako celek je Řidič slečny Daisy spíše malý, komorní snímek. O to větší radost mám pokaždé, když na něj náhodou narazím v televizi a musím ho zkrátka vždycky dokoukat až do konce. Na rozdíl od jiných filmů se nesnaží ohánět rasovou tematikou ani přílišnou korektností. Jednoduše vypráví (navíc s humorem) svůj příběh a funguje to! Všechno pak spojuje skutečně nádherná hudba Hanse Zimmera (jeden z jeho prvních filmů). Je tu plno památných scén (učení abecedy, přejezd z Georgie do Alabamy), ale finální scéna je tak neskonale milým a dojemným zakončením letitého přátelství mezi Freemanem a Tandyovou, že mě s každým dalším zhlédnutím dostává víc a víc. U mě to nejlepší hodnocení. Čtyři Oscary za nejlepší masky (báječná proměna herců), adaptovaný scénář, hlavní herečku a film. Ještě jednou to zopakuji: Moc hezký film, který si vždycky rád pustím. (30.04.2017)

Velmi příjemné překvapení. Nic moc jsem od snímku neočekával, nicméně v rámci hodinky a půl nenásilnou formou zapůsobil svojí upřímností, podmanivou atmosférou a sociálně kritickým sdělením. V několika ohledech možná až příliš naivní nebo při zemi, nicméně v tomto případě drobné nedostatky rád přehlédnu. (24.02.2013)

Starý afroameričan a stará židovka žijú svoje pokojné životy v krajine, kde vládnu rasové predsudky a ktorým sa snažia životným optimizmom (aspoň v prípade Hokeho) vyhýbať, ako sa len dá. Konfliktom a okolitému svetu sa vyhýba aj režisér a možno je to tak aj správne, pretože viac vyniknú dobrí herci a ich neortodoxný vzťah, ktorý je ale práve tým, že sú členmi spoločenských menších, o to viac umocnený. Na druhej strane je škoda, že sa Beresford drží na uzde ako dôchodca a mám pocit, akoby bol Freeman omnoho živelnejší, ako samotný režisér a chcel mu počas nakrúcania povedať, že by mal trochu ožiť a dať do filmu viac šťavy, keď už sa on tak snaží. Lenže akademizmus sa pri udeľovaní cien nosí viac, ako experimentovanie alebo aspoň realizmus a oscarová noc mu dala za pravdu. Jediná zaujímavejšia scéna je tá so zábermi syna a matky pri rozhovore v zrkadlách, ale to je všetko, statickosť kamery tak zachraňuje príjemná atmosféra. Myslím, že dnes by film tak úspešný určite nebol. Po rozležaní v hlave nakoniec usudzujem, že zvolený režisérsky a scenáristický prístup bol správny. (11.06.2013)

Řidič slečny Daisy s sebou přiváží spousty sentimentu, za všech okolností chce vyvolávat jen a jen pozitivní pocity. Přináší-li závažnější téma, nechce jím diváka trápit, nedej bože v něm vyvolat pocit viny. To někomu může vadit - mně naštěstí jen lehce. Krom vyprávění o vznikajícím přátelství dvou lidí, nelze přehlédnout jeho pohled na vyrovnání se s přicházejícím stářím. Snaha slečny Daisy dokázat, že ještě nepatří do starého železa a v žádném případě nepotřebuje řidiče, je jasným důkazem, že i tomto film hovoří. Přátelství k člověku, v němž vidí slečna Daisy ztělesněné obvinění její přicházející nemohoucnosti, se nerodí snadno. SPOILER - První symbolické hradby se zboří až ve chvíli, kdy Daisy vysvětlí Hokeovi, jak číst. Tehdy si poprvé v jeho přítomnosti může připadat užitečná. KONEC SPOILERU. Film lehce tepe i do rasismu a předvádí stručný vývoj tohoto fenoménu v průběhu let. Výkon Freemana i J. Tandy je sympatický, Freeman se zřejmě už narodil jako stařec. Každopádně jím ve filmech je už nějakých dvacet let. Slabší **** (11.09.2008)

Pomalu se linoucí, nikam nespěchající film, který je víc než o čemkoliv jiném o postavení černochů na jihu Ameriky 50. až 60. let. Je příjemný mimo jiné tím, že se nesnaží zbytečně hrát na city. Všechno je v něm bráno tak, jak to přijde, přičemž film pozvolna ubíhá kupředu. Prostě – dívá se na to dobře, je to vyrovnaně vtipné i vážné a moc dobře zahrané. 80% Zajímavé komentáře: Oskar, PALINO (01.08.2005)