Lék na život

Čekal jsem buď kolosální průšvih, nebo zlatej důl nedocenitelné retro atmošky a suverénní režie. Že jsem dostal něco mezi, to je tak trochu zatracenou záhadou. Verbinski má podobně jako v The Ring jistou řemeslnou ručičku a kameraman Bazelli by si za tuhle výstavu úžasných a efektivních obrazů z fleku zasloužil smlouvu s největšími režijními velikány, ale Lék na život přece není nijak originální ani soběstačná filmařina, které chybí přesně to, čím disponuje například Kubrickovo Shining - nepředvídatelnost, žánrová čistokrevnost, odvaha jít ještě dále za rámec toho, co je aktuálně divácky žádané a očekávané. Některé scény se zaryjí do paměti a celkovému vzhledu není moc co vytknout, stejně jako hercům a chvályhodným záměrům, ale pořád je to málo, tempo začne po nějaké hodince kolísat a závěr je dopředu bohužel odhadnutelný. Zachovat si scénář unikátnější charakter, bylo by zadělána na solidní hororovou šlehu. (24.07.2017)

Okej, budu v menšině a zrovna u tohodle filmu to rozhodně chápu. Gore Verbinski si soukromě natočil svojí velkou poctu Hammer-hororům s Christopherem Lee a samozřejmě mu na to nikdo nepřišel, jelikož už to dnes moc nikoho nezajímá a ten zbytek spíš zabloudil, jelikož všichni lžou a zvlášť ti, co stříhají trailery. Kdo mu na to dal 40 mega vážně nevím. Nechci působit elitářsky, že sem přináším nějaký svěží vítr a zbytek cinefilů film nepochopilo, je totiž pravda, že Cure for Wellness rozhodně není úplně přístupný kousek. Já vůbec netušil, co od toho čekat, měl jsem snad menší než žádná očekávání, mohlo mě to jenom překvapit. A náhle se od začátku rozezní osudová hudba, podkreslující nudný stereotyp vytíženého manažera s tváří Dane DeHaana, kterého okolnosti přivedou do tajemných lázní kdesi ve švýcarských Alpách. Co čert nechtěl, samozřejmě s temnou historií. Většina lidí si asi řekne, že na 150 minutovou nudu je život až příliš krátký, jenže já ve chvíli, kdy náš hlavní hrdina začne rozprávět se sympatickým ředitelem Jasonem Isaacsem a poprvé ve sklenici narazí na předmět organického původu, který by tam asi být neměl, pracoval s myšlenkou, že koukám na pohodovou devádestiminutovku. A jako první, co mě během nervózního sledování vyvstalo na mysl a už se nerozčeřilo, byla alegorie s pár let starým a stále neméně výborným Scorseseho Tajemným ostrovem. Jelikož jsem ale už pár filmů viděl, tak jsem se nenechal tak snadno zblbnout a pravdu jsem si v tom najít dokázal a to jsem to měl ke spánku za pár. Na překvapivých zvratech to však tolik nestojí, ačkoliv několik scén z finálního aktu dokáže pěkně zamotat hlavou a u slabších jedinců i žaludkem, ale důležitá je tu především forma vyprávění, ve které je Verbinski naprosto nekompromisní a mohl by si potykat s raným Shyamalanem. Velice démonické dílo...9/10 (06.06.2017)

Hudba, příběh, nápad, herci a prostředí jsou na jedničku. Ale některé scény jsou jako z déčkového rádoby hororu. Možná kdyby se to trochu zkrátilo a ubylo tím nepotřebných scén, bylo by to lepší. Také by neuškodilo trochu víc vygradovat napínavé scény. Konec naprostá zmatlanina, ale jinak hodně originální film. (17.05.2017)

Jedno musím tomuhle filmu nechat. Je originál. Ano, půjčuje si u jiných snímků, ale výsledek je jedinečný. Psychotická atmosféra, krásná výprava (ty interiéry léčebny jsou úžasně staromódní a klaustrofobické) a sebevědomá režie. Filmu se daří navodit stísněnou, chvílemi magickou, chvílemi až hnusnou atmosféru. Zároveň je tak trochu detektivkou, protože spolu s hlavním hrdinou pomalu odkrýváme záhady spojené s léčebnou, jejími postupy a pacienty. Verbinskimu tleskám, že se nebál témat, od kterých jiní tvůrci utíkají. Vznikl tak až evropsky ujetý thriller, který ale ve své druhé polovině kvůli přehnané stopáži ztrácí dech. Úplně mi nesedli ani hlavní postavy, protože jsou tak divné, že se s nimi člověk nemůže ztotožnit. 70 % (04.07.2017)

Ta atmosféra vás pročistí jako slavná voda profesora Volmera. Prvních cca 15 minut čistá extáze. Jako gotický horor od Sorrentina. Dokonce člověka asi hodinu Lék na život drží v podezření, že přichází s chytrou metaforou světa stiženého rakovinou ambicí a mamonu. Nic takového se samozřejmě nekoná, scénář má roztroušenou sklerózu, takže celkem primitivní incestní storku cestou rozsype tak dokonale, že na konci moc nedává smysl. Ale to nevadí. Tenhle film ztrácí příčetnost stejně zábavně jako hlavní postava a plesový závěr je něco, co v Hollywoodu umřelo ve 30. letech. A Verbinski to tahá z rakve, jako by to byla ladná křepelka. Nekrofilní soulož se vším všudy. Nesoudná, nepříčetná, místy bezmála debilní... ale strašně zábavná. Nevíte, kde se dá ta alpská voda pořídit? (16.02.2017)