Komentáře uživatelů k filmu (73)

  • Houdini
    ***

    Zlatý Medvěd - výběr(21.12.2005)

  • Enšpígl
    **

    Takhle si před představuji nejen budovatelský film, ale budovatelský obsah filmu prej " Tam, mezi opravdovými chlapy, kteří se nebojí žádné práce, nalezne navíc sílu rozejít se s maloměšťáckou rodinou své vyvolené..." cha cha, jako aby jste rozuměli, ta jeho vyvolená byla jedna z nejkrásnějších holek co jsem kdy v našem filmu viděl, nabízela mu dobře placenou práci, když mu skončila vojna, jela pro něj jela autem a těšila že budou spolu a prej "on našel sílu" no to je hustý. Takovou holku nechat samotnou a ject makat na druhej konec republiky a když tam za ním celá natěšená přijede tak do ní začne ládovat kolik kubíků vody se vejde do přehrady co právě staví, tohle není o žádném nelezení síly, tohle je o koledování si o kopačky v poměrně velkolepém stylu. Neznám žádnýho chlapa, kterej by radši převážel píseček v náklaďáčku než šukal s krásnou holkou, to je přece do nebe volající píčovina co se mě ten film snažil namluvit.(25.1.2011)

  • Oskar
    *

    Aby mohl točit neutrální filmy á la Na samotě u lesa, musel se Jiří Menzel vykoupit bezobsažnou agitkou o budování sídliště. Vyčvěchtal se v normalizačním bahně a šel suchou nohou dál. Bylo by laciné a trapné mu to vyčítat, ale stejně lacině a trapně se chová on v porevoluční éře, když kritizuje "poklesky" Václava Vorlíčka či Oldřicha Lipského a hází je do jednoho rudého pytle se zrůdnostmi Trapla a Čecha. To je zbabělé a hloupé. Jinak samotný film za 20%(24.10.2005)

  • Karlos80
    ***

    Po pětileté nedobrovolné pauze natočil Jiří Menzel v těžkých dobách normalizace, tento polozapomenutý netolik výrazný film, o mladém hodináři (Jan Hrušinský), později po vojně budovateli dalešické přehrady, na který se jistě pečlivě dohlíželo, (přepsaný a dodaný scénář), ano i do tý doby na vynikajícího Jiřího Menzela nějakým způsobem došlo, člověk když se na to tak kouká, tak by vůbec neřekl že je to od něj, zde chybí jakýkoliv jeho rukopis, ale vyloženě špatné to zas nebylo, když si člověk odmyslí např. onen ideologický balast, vidí film, který vznikal v nelehké době s nepříliš přitažlivým námětem a komplikovaným scénářem, tohle by opravdu málokterý režisér dokázal, tak aby se na to ve finále vůbec dalo koukat. Každopádně dobře, že nakonec zas začal točit i přes tu dlouhou pauzu kdy byl zakázaný, protože to co natočil později, to už byly opět znamenité filmy pro nejen náročné diváky, které normálně vůbec nemusely vzniknout.(11.6.2010)

  • igi B.
    **

    Menzel socialisticko-poetický, normalizačně-realistický... . . . No, narozdíl od jiných dobových srágor se na tenhle film dá i po letech dívat, jen jednomu pije krev ta falešná romantika dřiny kdesi na stavbě velevododíla, o pošetilosti hrdiny a jeho vztazích soudružských i intimních ani nemluvě. Ale zase třeba ty >akční< záběry na míjející se vytůrované Tatry co neznaly bratry, krása... Či záběry na prašně rozblácenou >apokalyptickou< krajinu "velké stavby socializmu" a pro dobu typický neskutečný >bordel na pracovišti< - no KRÁSA... ;o] . . . Škoda, ryze filmařsky byl J.M. i zde vcelku zručný, postsynchrony jsou ovšem dobově typicky lajdácké a zvuk mizerný a nepřirozený, ale jak říkám, v těch vremenach kiná vemena jiná točila větší zhůvěřilosti a že by Menzel tímhle filmem vyloženě bolševikovi podlézal, tak to zas d.m.s.n. ne. I ta Strana a B.S.P. (nee, Balage Střihavka Pavlíček opravdu NE! ;o) jsou zmíněny snad jen dvakrát, to bych zase mistrovi to lámání hřbetu o papuli neotíral, prostě se JEN přizpůsobil tepu doby a co by... Čest práci, že, soudruzi. To za svobody, pravdy a lásky se mohl více polepšit ale to už je jiný příběh, že... Holt kdo hledá zlaté dno - že pane Menzel... °-/ . . . A tak poctivé dvě hvězdy za na svou dobu společenské mizerie vcelku snesitelný film "ze současnosti" - a nebýt toho zbytečně hlupučkého a falešného moralizování jako vždy jalového J.H., možná bych čistě za tu filmařinu i ty tři dal... - - - P.S. Nechci být škodolibý, ale srovnejte si třeba právě tenhle film s většinou dnešních blbých a podbízivých filmařských (no, někdy teda...) čudlařin mladých vytrendovaných nýmandů (před i za kamerou) a položte si otázku - PROČ(?), když můžou... Ale to by bylo na dlouhou debatu mimo rámec tohoto komentáře. Howgh. - - - - - (Poprvé viděno kdysi v dobách bezedných už ani nevím kde, hodnocení po plezírovém nočně sentimentálním repete 8.1.2013 na dvd 433., komentář zde /se smutným povzdechem/ jako sedmačtyřicátý - 9.1.2012)(9.1.2013)

  • dobytek
    **

    U tohoto filmu by mělo bejt uvedeno, že hlavní roli hraje Tatra 148. Nejzajímavější na celym filmu jsou ty starý náklaďáky. Osud hlavního hrdiny mi byl naprosto ukradenej. Za zmínku snad stojej ještě nohy tý buchty v hlavní roli a potom Husák (František, né Gustav). Ten sice nedostal moc prostoru, ale jako jedinej v celym filmu něco zahrál. Asi to bylo taky tim, že jeho postava byla aspoň trochu zajímavá a né vyloženě černo-bílá. Jinak je legrační, jak to obchodní centrum (nebo jak to nazvat) na Pankráci kdysi vypadalo bez všech těch reklam, co jsou tam dneska :-)(21.3.2010)

  • sportovec
    *

    I po letech překvapuje jméno režiséra tohoto filmu. Bohužel je to to jediné překvapení v moři trapasu a podprůměru. Méně v této souvislosti překvapí, i když také - a rovněž neblaze - zaujmou, jména scénáristů (Vojtěch Měšťan, Rudolf Ráž, Zdeněk Svěrák).(17.3.2008)

  • sud
    **

    Jedná se sice o budovatelskou blbost, na které se podílel Zdeněk Svěrák a režíroval ji Jiří Menzel, ovšem nebýt této blbosti, asi by nevznikli ta krásná díla těchto pánů, která přišla za pár let.(2.9.2007)

  • Fingon
    ***

    Poměrně působivá sociologicko-etnohistorická studie života na začátku normalizace, ehm... i zlaté dno je pořád jenom dno...(17.6.2011)

  • Crocuta
    **

    Nevadí, zase bylo líp.(3.7.2007)

  • raroh
    *

    Nemám nic proti tomu, že někdo natočil film z prostředí stavby a víceméně na státní zakázku (námět mimo dobovou realitu není), ale Menzel ho natočil bez invence a úplně zamětitelně, včetně hereckých kreací (jeho kmenový František Řehák nechť je důkazem za všechny). Navíc Menzel dokázal, že mu nejde příliš dokumentaristický pohled na věc, právě potřebný v takovémto typu filmů.(16.6.2010)

  • blackrain
    ***

    Ani ve snu by mě nenapadlo, že tenhle příběh má na svědomí Menzel. Musela jsem se o tom přesvědčit na vlastní oči v titulkách. Menzel vlastně tímto kouskem splnil to, co se po něm chtělo. Vlk se nažral a koza tak mohla zůstat celá. Nepovažuju tenhle film za paskvil. Dá se skouknout v pohodě a bez ujmy na zdraví. Je to obyčejný příběh o mladém člověku, který si musí vyšlapat cestičku ve svém životě a podle toho samozřejmě koná. Má taky určité ideály a přesvědčení. Jenom byl takový až moc nezkažený dobou. Akorát si nejsem jistá, že by tak mladého kluka pustili za volant tatry nebo bagru. Tou nejzajímavější věcí z celého filmu jsou nakonec tatry a stavba Dalešické přehrady.(14.2.2012)

  • Historik
    **

    S tímto neatraktivním a banálním námětem se nedalo moc dělat. Nicméně jsou tu i milé momenty, díky kterým se dá i tento film (ovšem pouze jednou) vidět. Paradoxem ovšem zůstává, že "zlaté dno" i přesto, že bylo Menzelovi vnuceno, není jeho nejhorším filmem. Tím jsou Čokoládoví čmuchalové, k jejichž režii však zřejmě přišel dobrovolně.(6.1.2012)

  • Rhed
    ***

    Celkem sympatický budovatelský příběh. Janu Hrušínskému nelze upřít snahu, navíc mu poměrně zdatně sekunduje o tři roky starší zpěvačka Jana Giergielová, která o několik let později odešla do zahraničí.(12.6.2010)

  • Mulosz
    **

    Jiří Menzel byl jedním z těch, kteří se museli po své plodné dráze v 60. letech o desetiletí později ze svých úspěchů vykoupit, pokud chtěl vůbec pracovat, neboť jak známo, úspěch se neodpouští. Zvláště, pokud měl Menzel na svém kontě film „Skřivánci na niti“ z roku 1969, který již nestihl být uveden v kinech a byl okamžitě zabaven a uložen o trezoru. Důvod byl zřejmý – tak otevřená střelba do komunistického režimu je málokdy k vidění. Po pěti letech nedobrovolné pauzy byl Menzelovi nabídnut scénář Vojtěcha Měšťana a Rudolfa Ráže. Jiří Menzel na to vzpomíná: „Sešel jsem se s nimi a zeptal se jich, jestli by na takový film šli do biografu. A oni se přiznali, že ne. To se mi zalíbilo a navrhl jsem, že scénář přepíšeme.“ Ke spolupráci byl přizván Zdeněk Svěrák. Příběh se měl původně odehrávat na stavbě ropovodu, ale autoři jej přenesli na atraktivnější stavbu přehrady u Dalešic. I přes tuto dobrou snahu působí ústřední dějová zápletka filmu o mladém hodináři, který nalezl smysl svého života v těžké práci na stavbě vodního díla, značně schematicky a nevýrazně. Nutno však dodat dva velmi významné faktory. Jednak se v rámci normalizačních ideologicky zaměřených filmů jedná o relativně stravitelný snímek (na rozdíl od filmy soudruhů Steklého, Kachlíka, Balíka,Matuly, Tomana, Sequense a dalších) a jednak šlo o jediný umělecký prohřešek (či snad v tomto případě zvolme jemnější označení „ústupek“), neboť za dva roky již Jiří Menzel točí vynikající „Na samotě u lesa“ (1976) a další.(23.11.2012)

  • Cimr
    *

    ,,Jsou ženský na silnici a do terénu." Toto a další moudra (třeba to, že hodné holky už v Praze nejsou, jen na Moravě, nebo že těm dnešním mladým vůbec nezáleží na penězích) se dozvíme z neuvěřitelně tupého normalizačního žvástu. A když říkám neuvěřitelně, myslím to vážně - nedá se uvěřit tomu, že Kdo hledá zlaté dno natočil stejný režisér jako Skřivánky na niti, protože ty filmy se vyloženě popírají. Vím, za jakých okolností film vznikal, ale přesto se Menzelovi divím, že na to měl žaludek. Celkový průser se skládá především z: telecího pohledu Jana Hrušínského, hudebního tématu hraného na příšerné synťáky pořád dokola minimálně o dvě oktávy výše, než je únosné, glorifikace hrkajících ošklivých stavebních přístrojů a pitomého scénáře. Dopis, který píše Petra svému příteli, je mimo veškeré myslitelné kategorie. Kdyby mi nějaký takový moje přítelkyně napsala, okamžitě bych se s ní rozešel (padají v něm obraty jako ,,Ty moje příšero milovaná vzdálená"). Když se na konci jeden soudruh rozeřve ,,HOŘÍ!", říkal jsem si, že pokud přiběhne zase ten blbeček s hasicím přístrojem, bude to jedna z nejhorších komedií na světě. Přiběhl.(29.7.2010)

  • Big Bear
    **

    Tak tohle natočil laureát státní ceny Klementa Gottwalda Jiří Menzel... Nesoudím. Točilo se v době nejhustčího kompostu. Je to úlet. Zatímco celá republika krade jak se dá (film se snaží na toto kriticky poukazovat čistým přístupem Honzy), šmelí a spoléhá na známé, kteří jim schovávají pod pultem banány, Honza Hrušínský si najde práci pro chlapa a jezdí s tatrovkou 815 na staveništi elektrárny. Tady najde svoji pravou cenu a postupně zavrhne vše staré včetně sexy blondýnky se kterou vydržel chodit i přez 2 roky vojny. V partě dělníků, tun bahna a buňek plných zabahněných bagančat a propocených vaťáků najde to pravé přátelství mezi dělníky, svářeči a řidiči tater a bagrů... Během filmu jsem si uvědomil jak krátké byly minisukýnky v roce 74 a že embéčko v erkové verzi vypadalo dost dobře - tedy s tuningem v bílé barvě a s ozdobnými disky kol.... Jirkovi Menzlovi i Zdeňku Svěrákovi to odpusťme, díky tomuto blábolu mohly vzniknout jiné, skutečné skvosty. PS. Ještě nikdy jsem ve filmu neviděl jezdit tatrovku s korbou plnou šutrů po bahništi s hudebním doprovodem klavíru a symfonického orchestru... Už jen kvůli tomu stojí za to snímek vidět. A pro nadšence do tater je to nezbytnost.(29.6.2011)

  • movieband
    ***

    Těžce normalizační film. Je fakt, že to vypadalo jako spíš dokument o budování jedné velké přehrady (asi to byl i účel, aby tehdejší vláda ukázala už i mimo dokumenty jejich budovatelské inovace) a celé je to zabalené do balíčku s cedulkou romantické drama o mladém páru. Nebo je to naopak? Každopádně to padlo do rukou Menzela, tudíž se na to dalo aspoň trochu dívat. Sice je tam jeho řemeslnost znát minimálně, ale i tak se na to dá zvládnout. 50%(20.9.2013)

  • Sandiego
    **

    Kdo? To Menzel našel "zlaté" dno své tvorby i svých životních kroků. V budovatelská romantice, kterou si pojistil možnost točit kvalitní díla, jež omlouvala jeho ústupek, za nějž byl ze všech stran odsuzován. Výsledné dílko však nedopadlo příliš černě, ani samotné prostředí nebylo Menzelovi příliš cizí - postavičky dělníků na stavbě přehrady totiž mohl pojmout tak trochu "hrabalovsky" a udělat z nich sympatické, nezkažené lidi. Celá argumentace se však zde staví na hlavu - poetičnost, kterou kritizoval podmaněnou inteligenci ve Skřiváncích na niti se zde přesouvá na každodenní práci staronových hrdinů - budovatelů, kteří svojí existenci vidí v těch nejlepších barvách a netrápí je pochybnosti. Všednost a bezprostřednost, jakou nová vlna nahlížela rozbujelé měšťáctví, se kterým socialismus svůj boj prohrál, se zde opakuje v docela povedeném a formanovsky trefném úvodu u televize , ale záhy se stane docela překotnou záminkou hrdiny najít život někde jinde, v čistším a nezatuchlém prostředí a brzy se setkává se známkami toho, že učinil dobře a že jedině v pracovním kolektivu má život smysl. Film tak postupně ztrácí to, čím se odlišuje od ostatních dobových blábolů (autenticita ve vystupování postav, jejich velkoryse předkládaná nedokonalost a nečernobílost) a zbývá jen banální historka, která je ke konci už dosti směšná a tezovitá, čím dál více se utápějící v monumentálních Šofrových záběrech gigantické stavby, do níž zní oslavná romantická hudba. Jakoby si mocenský diktát postupně snímek podmaňoval a Menzelova náznaková osobitost se definitivně vytratila.(22.10.2010)

  • rt12
    *

    Chudák Menzel byl donucen natočit tenhle shit.(20.5.2014)

<< předchozí 1 2 3 4