• dobytek
    **

    U tohoto filmu by mělo bejt uvedeno, že hlavní roli hraje Tatra 148. Nejzajímavější na celym filmu jsou ty starý náklaďáky. Osud hlavního hrdiny mi byl naprosto ukradenej. Za zmínku snad stojej ještě nohy tý buchty v hlavní roli a potom Husák (František, né Gustav). Ten sice nedostal moc prostoru, ale jako jedinej v celym filmu něco zahrál. Asi to bylo taky tim, že jeho postava byla aspoň trochu zajímavá a né vyloženě černo-bílá. Jinak je legrační, jak to obchodní centrum (nebo jak to nazvat) na Pankráci kdysi vypadalo bez všech těch reklam, co jsou tam dneska :-)(21.3.2010)

  • rt12
    *

    Chudák Menzel byl donucen natočit tenhle shit.(20.5.2014)

  • Šandík
    ***

    Když se člověk zamyslí nad obsahem filmu, je to celé vlastně nesmyslná kravina a náš hrdina tady vskutku jedná jako smyslů zbavený šílenec. Když už chtěl tak moc pracovat poctivě, čemuž naprosto rozumím, mohl přece zůstat v té hodinářské dílně. A jestli si na stavbě za volantem náklaďáku vydělal víc než v hodinářské dílně, mohl třeba v Praze stavět metro. Samozřejmě rozumím i opojení z té velikosti a síly, hodně chlapů něčemu takovému podléhá a zpravidla to bývá případ pro psychologa, případně psychiatra... Na druhou stranu je nutné říct, že čistě řemeslně je tohle filmařina k pohledání. Vtipy jsou vtipné, herci výborní, kamera velmi slušná. Žádný z Menzelových porevolučních filmů nemá takhle báječnou režii, výborné dialogy a přesný střih. Tvůrci se taky vcelku úspěšně vyhnuli většině klasických budovatelských klišé. O členství ve straně se ve filmu pouze jednou mukne, o zlých imperialistech nebo západu se nedozvíme nic, postavy nejsou schématické a pokud jde o ty šmelináře, taxikáře a rozkrádače socialistického majetku, přesně tohle přece za socialismu jelo ve velkém a je vlastně s podivem, jak pravdivě jsou tu tihle lidé popsáni. Asi největší lží tak nakonec zůstává bodrý pracovní kolektiv plný skvělých zásadových charakterů v němž jsou podrazáci ve výrazné menšině. Docela legrační mimochodem je, že záběry práce i zábavy na ubytovně v sobě mají poetiku velmi blízkou tomu co známe ze Skřivánků na niti. Vlastně nevím jestli to není potměšilost, protože tihle na té stavbě dřeli většinou taky proto, že jim nic moc jiného nezbývalo. Jen těch ryzích charakterů mezi nimi jistě nebylo tolik... Celkový dojem: 60%(2.2.2016)

  • Big Bear
    **

    Tak tohle natočil laureát státní ceny Klementa Gottwalda Jiří Menzel... Nesoudím. Točilo se v době nejhustčího kompostu. Je to úlet. Zatímco celá republika krade jak se dá (film se snaží na toto kriticky poukazovat čistým přístupem Honzy), šmelí a spoléhá na známé, kteří jim schovávají pod pultem banány, Honza Hrušínský si najde práci pro chlapa a jezdí s tatrovkou 815 na staveništi elektrárny. Tady najde svoji pravou cenu a postupně zavrhne vše staré včetně sexy blondýnky se kterou vydržel chodit i přez 2 roky vojny. V partě dělníků, tun bahna a buňek plných zabahněných bagančat a propocených vaťáků najde to pravé přátelství mezi dělníky, svářeči a řidiči tater a bagrů... Během filmu jsem si uvědomil jak krátké byly minisukýnky v roce 74 a že embéčko v erkové verzi vypadalo dost dobře - tedy s tuningem v bílé barvě a s ozdobnými disky kol.... Jirkovi Menzlovi i Zdeňku Svěrákovi to odpusťme, díky tomuto blábolu mohly vzniknout jiné, skutečné skvosty. PS. Ještě nikdy jsem ve filmu neviděl jezdit tatrovku s korbou plnou šutrů po bahništi s hudebním doprovodem klavíru a symfonického orchestru... Už jen kvůli tomu stojí za to snímek vidět. A pro nadšence do tater je to nezbytnost.(29.6.2011)

  • Karlos80
    ***

    Po pětileté nedobrovolné pauze natočil Jiří Menzel v těžkých dobách normalizace, tento polozapomenutý netolik výrazný film, o mladém hodináři (Jan Hrušinský), později po vojně budovateli dalešické přehrady, na který se jistě pečlivě dohlíželo, (přepsaný a dodaný scénář), ano i do tý doby na vynikajícího Jiřího Menzela nějakým způsobem došlo, člověk když se na to tak kouká, tak by vůbec neřekl že je to od něj, zde chybí jakýkoliv jeho rukopis, ale vyloženě špatné to zas nebylo, když si člověk odmyslí např. onen ideologický balast, vidí film, který vznikal v nelehké době s nepříliš přitažlivým námětem a komplikovaným scénářem, tohle by opravdu málokterý režisér dokázal, tak aby se na to ve finále vůbec dalo koukat. Každopádně dobře, že nakonec zas začal točit i přes tu dlouhou pauzu kdy byl zakázaný, protože to co natočil později, to už byly opět znamenité filmy pro nejen náročné diváky, které normálně vůbec nemusely vzniknout.(11.6.2010)

  • - Ceny: XIII. FČSF 1975: Zvláštní cena poroty za kameru, XIII. FFM Trutnov 1975: Malé zlaté slunce za mužský herecký výkon - Július Pántik. [LFŠ 2010] (Jeremy.jk)

  • - Okrem dvoch typov nórskych bagrov Brøyt je film prehliadkou nákladných automobilov Tatra - Tatra 111, Tatra 111 CKD HSC, Tatra 138, Tatra 138 S1, Tatra 138 S3, Tatra 148 AM-55, Tatra 148 S1, Tatra 148 S1 Arktik, Tatra 148 VLH 118, Tatra 805 a Tatra 813 TP. (Raccoon.city)

  • - Menzel vzpomínal, že když přečetl scénář a zeptal se scenáristů, zda by na film šli do kina, odpověděli svorně, že ne. Menzel se tedy pokusil do scénáře s pomocí Zdeňka Svěráka zasáhnout tak, aby z filmu „neboleli oči“. Na finální verzi scénáře se tak podíleli Zdeněk Svěrák, Jiří Menzel, Vojtěch Měštan a Rudolf Ráž. (sator)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace