foto

Vlasta Jelínková

  • nar. 31.10.1904
    Sadská, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 26.10.1988 (83 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Vlasta Jelínková se narodila jako Anna Jelínková 31. října 1904 v Sadské do staré herecké rodiny. Po vzoru svých tet, Hany Jelínkové – Vojtové (1871 – 1933), Terezie Brzkové (1875 – 1966) a Otýlie Beníškové (1882 – 1967), bratranců Jaroslava Vojty (1888 – 1970), Adolfa Vojty – Jurného (1893 až 1957) a Karla Beníška (1908 – 1975), sestřenice Hermíny Vojtové (1890 – 1976) a dalších příbuzných, se rozhodla věnovat herecké tradici. První zkušenosti nabírala v Městském divadle na Kladně (1918 až 1920), Městském divadle v Plzni (1920 – 1924) a opět na Kladně (1924 – 1925).

Přešla nakrátko do ostravského Národního divadla moravskoslezského (1925 – 1926), z něhož přešla do Východočeské společnosti v Pardubicích (1926 – 1927), později také do divadelní společnosti Karla Želenského (1929) a znova do Plzně (1927), Pardubic (1929) a Ostravy (1930 – 1945). Odešla do Prahy a stala se zakládající členkou Realistického divadla Zdeňka Nejedlého (1945 – 1963), v jehož svazku setrvala až do odchodu na odpočinek. Další roky prožité na penzi prodlela herečka při práci pro českou kinematografii.

Vlasta Jelínková byla všestrannou herečkou. Přes milovnické a mladické postavy se brzy přehrála do velkých charakterních kreací mladých hrdinek a hrdých žen. Typické a divákům nejznámější (hlavně díky filmu) jsou její herecké úkoly babičkovské a stařenkovské. Byla herečkou širokého rejstříku, nejčastěji prostou a lidovou ženou (často se šátkem na hlavě), ale s přirozeností a velkou přesvědčivostí dokázala představit i historickou vznešenou ženu z vyšších kruhů (i když těch bylo bohužel poskrovnu). Z úloh divadelních si uveďme např. Markétu (v Tylově „Janu Husovi“), vílu Rosavu („Strakonický dudák“) aj.

K filmové práci se dostala až po překročení čtyřicítky. I když ojediněle hrála, soustavněji se do filmových ateliérů dostávala až po svém odchodu z divadla. Do roku 1969 se Vlasta Jelínková představila jako Gabrielová (MRTVÝ MEZI ŽIVÝMI), paní bytná (NEVÍTE O BYTĚ?), manželka (MUZIKANTI a BEZ SVATOZÁŘE), divačka (HUDBA Z MARSU), žena Žofie (NEVĚRA), ošetřovatelka (BOMBA), babička (LÁSKA NEBESKÁ), žena na schodech (TŘICET JEDNA VE STÍNU), stará manželka (NIKDO SE NEBUDE SMÁT), služebná na faře (ROZMARNÉ LÉTO), babička (KINOAUTOMAT ČLOVĚK A JEHO DŮM), teta Týna (TŘINÁCTÁ KOMNATA) a teta Thimingová (SKŘIVÁNCI NA NITI). Jelínková často spolupracovala s režisérem Jiřím Menzelem (5x) a v menší míře s režisérem Otakarem Vávrou (3x).

Její další menší či větší epizodky se v 70. a 80. letech zjevily ve snímcích NAHOTA (stará pěstounka), SVĚT OTEVŘENÝ NÁHODÁM (manželka), PRINC BAJAJA (babička), LEKCE (hospodyně), NÁVRATY (babička rodičky), DNY ZRADY (stařenka v pohraničí), KDO HLEDÁ ZLATÉ DNO (babička), PLAVENÍ HŘÍBAT (stařenka), NA SAMOTĚ U LESA (Vondrušková), PŘÍBĚH LÁSKY A CTI (matka Anna Rottová), „JÁ UŽ BUDU HODNÝ, DĚDEČKU!“ (stařenka s hůlkou), KAM NIKDO NESMÍ (matka), HODINÁŘOVA SVATEBNÍ CESTA KORÁLOVÝM MOŘEM (nevěsta), TRNOVÉ POLE (pacientka), TŘI VETERÁNI (babička ze Starého Bělidla), VESNIČKO MÁ, STŘEDISKOVÁ (Ticháčková) a JAK BÁSNÍKŮM CHUTNÁ ŽIVOT (pacientka s vejci). Návštěvníci kin si Vlastu Jelínkovou nejčastěji zapamatovali právě díky filmům NA SAMOTĚ U LESA (1976), VESNIČKO MÁ, STŘEDISKOVÁ (1985) a JAK BÁSNÍKŮM CHUTNÁ ŽIVOT (1987).

Známá byla i její obětavá práce na televizních inscenacích (LICHÁ STŘEDA, JAK CHODÍ BABIČKY SPÁT, O POMNĚNCE, PAN TAU A RODINNÁ SLAVNOST, PAN TAU ODCHÁZÍ, FANDA, ZLOČIN NA POŠTĚ, ARABESKY či ZÍREJ, HOLUBE!) a seriálech (SŇATKY Z ROZUMU, KAMARÁDI, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, MUŽ NA RADNICI, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, PLECHOVÁ KAVALÉRIE nebo MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA).

Její hlasové dispozice využil rozhlas („Život začíná znovu“, „Rovnýma nohama“, „Štěstí nepadá s nebe“, „Chirurg Platon Krečet“, „Cowboyská pohádka“, „Zapadlí vlastenci“, „Šlechtické hnízdo“, „Silák Hungerfield“, „Maryša“, „Lov a pláč“, „V předvečer“, „Zpráva o moru v Londýně“, „Linka důvěry“, „Princ Chocholouš“ apod.) a dabing (ZLATÉ VĚŽE, NA STROMĚ, ŽERT). Vlasta Jelínková, provdaná jako Schindlerová, zemřela 26. října 1988 v Praze. Jen pět dní před svými vysokými 84 narozeninami.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

1987 Arabesky (TV film)
Jak básníkům chutná život
Zírej, holube! (TV film)
1985 Vesničko má středisková
1983 Tři veteráni
1982 Malý pitaval z velkého města (TV seriál)
1981 Výfuk (TV film)
1980 Lakovka (TV film)
Trnové pole
Zločin na poště (TV film)
1979 Hodinářova svatební cesta korálovým mořem
Kam nikdo nesmí
Plechová kavalérie (TV seriál)
1978 Babička je ráda (TV film)
„Já už budu hodný, dědečku!“
1977 Fanda (TV film)
Nemocnice na kraji města (TV seriál)
Příběh lásky a cti
1976 Cukrárna (TV film)
Kalifův prsten (TV film)
Muž na radnici (TV seriál)
Na samotě u lesa
1975 Pan Tau a rodinná slavnost (TV film)
Pan Tau odchází (TV film)
Plavení hříbat
1974 Kdo hledá zlaté dno
30 případů majora Zemana (TV seriál)
1973 Dny zrady I.
Dny zrady II.
Kdo je kdo (TV film)
1972 Kamenný kvítek (TV film)
Návraty
1971 Hostinec „U koťátek“ (TV seriál)
Lekce
O Pomněnce (TV film)
Princ Bajaja
Svět otevřený náhodám
Vodník z kaňky (TV film)
1970 Kapacita (TV film)
Nahota
1969 Kamarádi (TV seriál)
Pan Tau (TV seriál)
Skřivánci na niti
1968 Jak chodí babičky spát (TV film)
Sňatky z rozumu (TV seriál)
Třináctá komnata
Vo modrým ptáčku (TV film)
Žert
1967 Kinoautomat: Člověk a jeho dům
Rozmarné léto
1965 Nikdo se nebude smát
Třicet jedna ve stínu
1964 Láska nebeská
1963 Bez svatozáře
Lichá středa (TV film)
1962 Neomylní (TV film)
1959 Slečna od vody
1957 Bomba
1956 Nevěra
1955 Hudba z Marsu
1954 Muzikanti (studentský film)
1947 Nevíte o bytě?
1946 Mrtvý mezi živými
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace