Reklama

Reklama

Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina

  • Velká Británie Life and Extraordinary Adventures of Private Ivan Chonkin (více)

Píše se rok 1941 a v ruské zapadlé vesničce Rudá způsobí rozruch armádní letadlo, které tu nouzově přistane. Hlídáním letadla je pověřen prostoduchý vojín Ivan Čonkin, který až dosud pouze vypomáhal v kuchyni a s armádním drilem nemá valné zkušenosti. Dny ubíhají a vypadá to, že armáda na letadlo i na Čonkina dočista zapomněla. Ivanovi to ale nevadí a život ve vesničce si jaksepatří užívá. Zamiluje se totiž do místní pošťačky Ňurky. Ovšem ne celá vesnice je jeho zdejším pobytem nadšena. Předseda kolchozu Golubjev v něm dokonce vidí vyzvědače. A tak netrvá dlouho a na Čonkina přijde anonymní udání na NKVD a věci naberou rychlý spád. (North Video)

(více)

Recenze (146)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Podle mě rozhodně nedoceněný film. Není moc snímků, které si dokážou dělat srandu z něčeho tak smutného jako je II. světová válka a přitom jsou opravdu vtipné, neurážlivé (tedy pokuď není divák zarytý zastánce SSSR; tohle je skoro exemplární výsměch tehdejšímu režimu v Rusku a vůbec II. světové válce) a celé natočené s naprostým nadhledem. Fakt, že scénář napsal Čech, režísér je český a přitom herci (kromě Mariána) jsou opravdoví Rusové, je rozhodně přínosem. Já se smál téměř od začátku až do konce, ikdyž film mohl byl ukončen trochu lépe. Generál:"Lapshin! Hergot krucinál, proč ty lahve nehoří?" Lapshin:"Tomu sám nerozumím, soudruhu generále." Generál:"A zapalujou je?" Lapshin:"Nebyl rozkaz zapalovat je, soudruhu generále. Rozkaz byl jenom...házet." (při expanzivním útoku zápalnými lahvemi) ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Výborný film... Atmosféra zaostalého ruského předválečného venkova je v něm úžasně vystižena, a to zejména: a) natáčením v prostorách, které se evidentně od druhé světové nezměnily (možná i od první světové či spíše už od Napoleóna) b) použitím herců, kteří fyzicky naprosto odpovídají archetypům ruských lidí tak, jak si je představuju (široké slovanské (nejen)tváře hlavního hrdiny a hlavní hrdinky). Ve filmu se podařilo něco, co v leckterých ostatních filmech skřípe (např. v Obecné škole, ve Vratných láhvích, když jmenuji ty svěrákovské), totiž: spojení velmi vtipných situací s velmi mrazivými. Např. závěrečný útok na Čonkina - na jedné straně geniální dialogy ohledně barvy maskovacích uniforem, na druhé straně těsně předtím je hrdina, co obstaral jazyka, i přes své dvě děti odsouzen k zastřelení... Zkrátka tento film považuji za jeden z nejlepších, divím se, jak je tady nedoceněn. Je pravda, že mu poněkud ubližuje sterilní dabing, kvůli kterému má člověk pocit, že se veškerý děj odehrává někde ve sklepě, protože úplně chybějí zvuky prostředí. Mimochodem, ten Čonkin mi furt někoho připomínal... Švejka rozhodně né, to jsou úplně jiné typy... ale Pavla Lišku. Jakmile začal mžourat, byli od sebe k nerozeznání. ()

Reklama

Pražák 

všechny recenze uživatele

"A holčičko, máš radši tatínka nebo maminku? - Já mám nejradši Stalina!" Zřejmě tenhle film skvěle odráží ruskou povahu, absurditu doby a vše tak trošku zlehčuje, ale na mě to osobně teda vůbec nepůsobilo. První dvě třetiny se kroutím nudou, aby to alespoň v části "otce Stalina" nabralo teprve finále a pak zase nic. Oceňuju Menzlův koncept s ruskými herci, který jsou opravdu správně vesničtí a neherečtí. Neoceňuju dabing, který teda opravdu tahal za uši. Zejména Abrhám, poprvé jsem si uvědomil, že jeho hlas vůbec v dabingu nefunguje, stejně tak i někteří další. Troufám si říct, že Svěrákův scénář do filmu vkládá "český" smysl pro humor a trošku filmu ubližuje. Tvaří se to kolikrát více jako český pohled na ruský. Myslím, že ruský humor je drsnější a daleko černější. ()

mira007 

všechny recenze uživatele

Unikátní film v historii české kinematografie o ruském vojákovi, který má hlídat letadlo u nějaké vesnice, protože je to natočené v ruštině s ruskými herci ( čestná vyjímka Labuda ). Dobovka odehrávající se roku 1942 jako tragikomedie, ale myslím, že to jeden z nejslabších Svěrákových filmů a Menzlových taky. PS: Točit v roce 1993 film v ruštině, to je pro diváky atraktivní asi jako točit ho zrovna v dnešních časech. Slabá věc. ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Já si myslím, že to je takřka dokonalý film a dost mě mrzí jeho vlažná odezva u diváků. Ale možná se to ještě časem změní, některé filmy potřebují čas, aby byly dostatečně oceněny. Absurditu a komičnost většiny situací bychom mohli klidně přenést i k nám, protože ten režim byl podobný. A musím konstatovat, že se ještě nikomu nepodařilo, a pokusy už byly, udělat si z poměrů za minulého režimu legraci (ona to tedy vlastně ve skutečnosti žádná sranda nebyla) takhle vkusně a nenásilně. Většinou to končí násilnou karikaturou, kdy je třeba, aby člověka ještě dva lechtali, aby se smál. Tady to jde samo. Bavil jsem se výborně celou dobu. Velmi šťastný byl výběr herců, kdyby to hráli naši, myslím, že to nebylo tak věrohodné. Musím říci, že mám ten film čím dál raději. Je tam hromada výborných scén (vyslýchání Stalina, pěstitel hybridů, závěrečný útok armády na vesnici atd.) a celkově je to velice hřejivé, vlídné pokoukání. Film má asi jedinou chybu, a to je ten konec. Neříkám, že je úplně špatný, ale nějak to není ono. Je to ovšem problém více výborných komedií, že jim konec ubírá na stoprocentním hodnocení. Tady je to nějakých 90 %. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (6)

  • Keďže režisér Jiří Menzel mal pocit, že doslovné spracovanie podľa knižnej predlohy sa stretne z nepochopením ruských hercov (zosmiešňoval ruský národ), poprosil o napísanie scenára Zdeňka Svěráka. (andykovac)
  • Jde o první film v ruštině (u nás však dabovaný), natočený mimo území Ruska (exteriéry se točily v bývalém vojenském prostoru u Milovic). (Siriuss)
  • Snímek získal roku 1994 Zlatou medaili předsednictva italského senátu na 51. MFF v Benátkách. (Terva)

Související novinky

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama