Režie:
Mike NicholsScénář:
Buck HenryKamera:
David WatkinHrají:
Alan Arkin, Martin Balsam, Richard Benjamin, Art Garfunkel, Jack Gilford, Buck Henry, Bob Newhart, Anthony Perkins, Paula Prentiss, Martin Sheen, Jon Voight (více)Obsahy(2)
Dokud nebudeš ležet bradou vzhůru, musíš bojovat! ... Kapitán John Yossarian je bombometčíkem u 256. letecké eskadry americké armády umístěné na základně u Itálie, která odtud pomáhá při osvobozování Evropy od fašismu. Vlastně měl už být dávno doma, protože vojenským zákonem nařízený limit třiceti misí dávno překročil. Jeho velící důstojník, cynický plukovník Cathcart má však nedostatek pilotů, a tak počet povinných letů neustále zvyšuje, aby žádný z nich nemohl z letky odejít. Yossarian se proto snaží přimět doktora, aby jej z další služby osvobodil kvůli špatnému psychickému stavu a vydává se za cvoka. V cestě mu však stoji „maličkost“. Podle Hlavy 22 musí na své bláznovství upozornit blázen samotný, podle stejné směrnice je takový člověk v pořádku, protože blázen si nepřipouští, že je blázen. A tak je Yossarian lapen v absurdní válečné mašinerii, jež nikoho dobrovolně nepustí, dokud jej nesemele na prach… Film, který natočil legendární režisér Mike Nichols vznikl podle stejnojmenného, úspěšného románu spisovatele Josepha Hellera. Přesvědčivě vypráví o nesmyslnosti válčení a tuposti těch, kteří cynicky nasazují cizí životy pro vlastní cíle. Dodnes patří mezi nejlepší a nejpůsobivější protiválečné filmy. Hlavní postavu Johna Yossariana vytvořil Alan Arkin, jeho nadřízeného, Cathcarta představuje Martin Balsam. Legendární režisér a herec Orson Welles ztvárnil úlohu generála Dreedlea, známý člen popového dua Simon a Garfunkel, zpěvák Art Garfunkel hraje kapitána Natelyho. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (337)
Trochu slabší čtyři. Pravdou zůstává, že ten, kdo nečetl knižní předlohu, se na začátku může v ději trochu ztrácet a hlavně se podivovat nad "dějem", který si v ničem nezadá s psychozáběry Davida Lynche. Prostě takové hodně zvláštní jsou počáteční minuty tohoto neobvyklého hollywoodského počinu. Po půl hodině znechucení se ale vše pěkně vyjasní a já konečně pochopil, že snímek se více než Drama / Válečný snaží být ostrou satirou, kde komediální stránka hraje spíše první, než druhé housle. Zábavných scének je tu spousta a vyzdvihnout jen jednu je obtížné... Hlava XXII se hodně podobá seriálu M*A*S*H, i kdyby to mělo být jenom tím, že jsem se u ní téměř nepřetržitě smál. Ale je to vůbec dobře, že jsem bral všechny podobné scény s humorem, když se jasně jedná o snahu dokázat společnosti, jak je byrokatismus (potažmo boj s absurdními pravidly, se systémem) špatný? Jak jsou jím lidé ovládáni a dokáží se s ním vyrovnat jenom v případě, že budou hrát onu "hru" spolu s ostatními - kolegy i nadřízenými? Tento film si asi nejvíce užijí dva typy lidí: Ti, co si prošli vojnou a Ti, kteří si dennodeně k*rví záda v kanceláři. ()
Film jsem viděl v době puberty, kdy coby milovník válečných leteckých snímků jsem zbožňoval Bitvu o Británii a Bitvo o Midway. Hlava 22 i přes krásné bé dvacetpětky mi svým nesrozumitelným dějem připadala jako blbost. Až po letech jsem se dostal k Josephu Hellerovi a jeho knihám. Yossarian a vůbec celá ta banda z letecké základny středních bombardérů na Italské Pianose mne uchvátila. Myslím, že je to jedna z Hellerových nejlepších knih a spolu s Jak jsem vyhrál válku druhá nejironičtější a nejsarkastičtější protiválečná kniha. Heller zde čerpal ze svých vzpomínek, kdy on sám sloužil jako bombometčík u 488. bombardovací perutě 340. bombardovací skupiny 12. letecké armády USAAF.Samozřejmě jsem snímek viděl po letech znovu. Tentokrát pohledem Yossariana který chce domů, Indiána, Majora Majora i plk. Catharta. V tomto ojedinělém případě se domnívám, že je nejlepší nejdříve přečíst před shlédnutím filmu knihu (nejen pro pochopení filmu, ale celkově pro její nadčasovost). I když nutno uznat, že režisér se s touto těžkou kadencí popral výborně. ()
Knihu milujem (z toho aj to XXII v mojom mene). Jej zložitosť však odradila nejedného čitateľa (veľa známych ju odložilo po pár prečítaných stránkach). Film preto pre ľudí, ktorí knihou nie sú poznačení, môže predstavovať poriadny zmätok. Osobne by som to nazval takým milým bonusom pre obľúbencov Hellerovho najlepšieho diela. Bonusom, ktorý obsahuje pár humorných a aj vážnejších scén podľa predlohy, ale verným opisom sa nazvať nedá. Mike Nichols to natočil v podstate kvalitne a nemám veľmi výhrady. Oveľa radšej však siahnem po knihe. ()
možno mierne podceňujúce a prísne hodnotenie, ale vychádza jedine z dobrej znalosti a obľúbenosti knižnej predlohy - na druhej strane musím čestne vyhlásiť, že sfimovať CATCH XXII je/bol podľa mňa údel ťažší, než na plátno preniesť Tolkienovu trilógiu - aj keď sa v tomto prípade jedná len o jednu knihu, tiež sa odohráva na vymyslenom ostrove a zaľudnená je nemalým počtom postáv, postavičiek a figúrok . . . i napriek tomu veľmi silné tri hviezdičky nielen za odvahu, ale aj za to, že risk sa v tomto prípade z väčšej miery stal ziskom - lepšie asi adaptácia Hellerovej knihy dopadnúť nemohla, milovník dlhých záberov, jednozáberoviek a minimalistického herectva a nemilovník detailov (dajú sa spočítať na prstoch jednej ruky) Nichols síce nevytvoril ani zďaleka svoj najlepší kúsok, ale vytrieskal z toho čo najviac - a na viacerých miestach je vidno, že trieskal naozaj mohutne, kniha bola síce vtipnejšia a viac vystihovala bizarnú atmosféru vojny a absurdné epizódky boli akési . . . absurdnejšie (azda až na bičovanie odpadnutého koňa vo vyľudnenom nočnom meste), ale inak kvalitný a nesmierne precízny film s výbornými hereckými výkonmi (môj osobný miláčik - Orson Welles); ()
Velmi milý snímeček, který mi velmi připomínal knihu ,,Jak jsem vyhrál válku". Není divu, když pojednává nejen o stejném tématu, ale i stejným způsobem a se stejným nadhledem. Mnoho úžasných postav žene děj skoky kupředu. Bohužel, než se do filmu patřičně zažerete, tak uteče dobrá půlhodinka. Jinak filmu není co vytknout. Ohromen nejsem, ale spokojen ano. 3* ()
Galerie (67)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (19)
- Natáčení v Mexiku trvalo přes šest měsíců, protože kameraman David Watkin chtěl natáčet pouze mezi 2-3 hodinou odpoledne kvůli stejnému světlu. (don corleone)
- Film se může pyšnit jednou z nejdelších nepřerušených a zároveň technicky nejnáročnějších scén. Jde o záběr, kdy spolu dva herci mluví a kolem nich prolétá celkem 17 letadel. Čtyři skupiny po čtyřech letadlech a ještě jedno navíc startuje z různých míst a v jeden moment prolétnou kolem herců. Zatímco přišli oba herci do budovy, tak ty samé letadla jsou vidět skrz okno jak se rovnají do formace, což nebyl žádný trik. Celkem se tato scéna natáčela 4krát. (don corleone)
- Použité dvoumotorové americké bombardéry B-25 Mitchell byly využity i u dalších filmů, neboť bývalá kulometná střeliště v přídi, zádi i v bocích se skvěle hodila pro natáčení záběrů jiných letounů nebo střemhlavých náletů. Své uplatnění tak našli mimo jiné například při natáčení věhlasného snímku Bitva o Británii (1969). (Big Bear)
Reklama