Homolka a tobolka

Na třetím pokračování je patrný už značný ústup od kvality prvních dílů, ale proč? Tísnivá atmosféra počínající normalizace pozvolna dusila svobodu uměleckého snažení všech směrů a euforie nadějí a touhy po svobodě byla nenávratně pryč. Dle mého názoru je spíš zázrak, že se Jaroslavu Papouškovi podařilo zrealizovat třetí pokračování Homolků, i když se tak stalo za cenu mnoha ústupků a kompromisů za které nenesl nejmenší vinu, protože už dokázal, že je skvělý umělec. Homolkovi jsou tentokrát na horách a jejich věčné hádky se protínají s osudy mnoha dalších postav. V těch se objeví poměrně dost známých herců a to je to, co filmu ublížilo víc, než barevný kabát. Za kameru se tentokrát postavil Miroslav Ondříček, což může spolu se stabilním scénářem znamenat jediné: Perfektní filmařina, řemeslo a i v kontextu tehdejších paskvilů stále vynikající a vyčnívající komedie. Ale hlavně – Homolkovi jsou pořád Homolkovi tak, jak jsme je měli rádi dosud.. (22.02.2009)

Oproti prvním a druhým Homolkům si tenhle třetí díl hodně pomohl barvami, radikálním rozšířením hereckého ansámblu a v neposlední řadě zasněženými Krkonošemi. Tím se ovšem Homolka a tobolka značně odchyluje od prvního dílu, který naopak značně vybočoval z tehdejší produkce. Tohle už spadá do řádu normalizačních komedií, nicméně nadprůměrných, nutno dodat. Stejně jako u Anděla s Jaroslavem Marvanem mě děsí rekreační organizovanost. Děj (stejně jako u předchozích Homolků) nehraje zas tak velkou roli, protože postavit film na dohadování o výměně pokojů si může dovolit jenom kvalitní scénář. A ten tu je, protože dokonalé hlášky ani po čtyřiceti letech nestárnou. (04.07.2014)

Prví farební Homolkovci sú zároveň aj najslabším dielom trilógie. Napriek tomu im stabilné herecké výkony ako aj znovu trefná paródia priemernej rodiny vynášajú 4*. Do tohoto dielu už výrazne prenikli socialisticko-komunistické hromadné zabávanie a oddychové pobyty. To čo tam MOŽNO bolo násilne vsunuté dnes pôsobí ako karikatúra "kultúry" organizovanej kultúrnymi referentami. Výborne to vystihuje veta vedúceho ubytovne: "A prosím o SPONTÁNNY aplauz!" (01.03.2004)

Treti dil je opet perfektni, ale humor je misty krapet odlisnej, protoze i kdyz tu jsou opet hadky, rodinka daleko vic drzi po hromade. Navic nic moc neresi mezi sebou, ale dohadujou se s jinejma rodinama a podobne. Nicmene vtipy a hlasky jsou opet perfektni, taky zasluhou obsazeni dalsich rodinek. Navic tu je perfektni noumovitej Hrzan a na okamzik se tu mihne Smoljak. (09.02.2008)

Třetí z příběhů o rodině Homolkových zachází svou absurditou do krajnosti. Stejně jako u předchozích dílů zahráno s takovou přesvědčivostí až to člověk nepovažuje za hraní a ztotožňuje postavy se skutečnými lidmi a situacemi ze svého okolí. Velmi uvěřitelné, originální a realistické. Verdikt: viz předchozí dva filmy. (17.04.2012)