Jarmark marnosti

K adaptacím slavných literárních děl zaujímám velmi skeptický, především těch amerických. Souhlasím s názorem, že národní literární klenot může úspěšně natočit pouze ten stát, jehož občanem byl autor onoho díla. Od W.M.Thackerayho jsem bohužel žádnou knihu nečetl, vzpomínám si jen z gymnaziálních let, že byl představitelem realismu v Anglii a tepal šplhounství, kariérismus, pokrytectví, snobství a sobeckost. Jarmark marnosti je jeho nejznámějším dílem a podle filmu soudím, že do něj všechna svá témata zahrnul. Pokud mám tedy hodnotit film neznaje knihu, líbil se mi velmi moc, dialogy byly propracované, několik nadčasových pravd bilo do očí a sešla se zde pestrá herecká sestava. Reese Whiterspoon už pro mě tedy není jen Pravá blondýnka, světice z Nebezpečných známostí a duch z A co když je to pravda?, ale také Rebecca Sharpová, žena inteligentní, bystrá, vzdělaná, ovšem bez urozeného původu, což v Anglii devatenáctého století hrálo velkou roli. Na povrchnost vyšších vrstev chtěl určitě Thackeray poukázat, nepřekvapuje mě, že právě v anglické literatuře vystupuje silná a obdivuhodná ženská hrdinka. Velmi se mi líbila také Romola Garai, ne nadarmo si ji do svého Scoop vybral Woody Allen, ten se nikdy ve výběru herců nemýlí. Rhys Ifans a Jonathan Rhys-Meyers odvedli svůj standard. Takových zfilmovaných klasik bych si dal líbit klidně víc a víc. (16.09.2008)

Velmi rozporuplný film... Dobré vyobrazení tehdejší společnosti... Postava Reese Whiterspoonové působí smíšenými dojmy, že jde o milou, hodnou, brzy osiřelou dívku, která se jen snaží najít své místo ve společnosti. Jenže při tomhle hledání se nezalekne a neštítí ničeho... Nevíte, jestli s ní sympatizovat, nebo ji zatracovat.. Moc hezká holka, která se snaží "zbalit" nehezkého, Indií uchváceného bratra své nejlepší kamarádky... Nakonec si tajně vezme syna jednoho svého zaměstnavatele.. v propletených vzatzích se člověk snadno ztrácí... Herci - rodičové si jsou navíc docela podobní... Každopádně tenhle film stojí za shlédnutí... Z očekávaného happyendu se vyklube naprosto jiný... (08.07.2005)

Nevyvážený mix Nebezpečné krásy (rozbor titulní postavy) a Věku nevinnosti (podobná charekterizace doby), který si však ani z jednoho nebere ty nejlepší ingredience a zůstává tak někde v půli cesty mezi plnohodnotným vážným dramatem a rozkošnou romantikou. Herci až na několik momentů naprosto přesvědčiví - kraloval samozřejmě Gabriel Byrne, ale i Reese Wintherspoon, kterou mělo do té doby diváctvo zaškatulkováno jen jako malou růžovou štěknu z Právé blondýnky předvedla, že i ona umí vážnějěí roli bez zaváhání. Technicky samozřejmě bez kazu. Vynikající kostýmy, kulisy Londýna i barvitá kamera. Atmosféra viktoriánské doby je navozena vskutku bravurně a se vší noblesou. Bohužel obsah je leckdy dosti kostrbatý a nudný. (11.09.2006)

Snímku chyběla logická výstavba, elegance a švih. Některé scény se táhly, ba co víc, pořád dokola se opakovaly (tanec, zpěv), zatímco potom přišel střih a během tří vteřin se hrdinka zamilovává, pak ji někdo žádá o ruku, pak říká, že je vdaná, pak opouští svou nadřízenou, pak přichází milostná scéna s tím, kdo asi opravdu je její manžel. Kdyby před tím dvacet minut zpěvu vystřihli, třeba by něco tak důležitého jako tajný sňatek nemuseli řešit během několika sekund. Navíc Becky má svým způsobem hrát na všechny strany, ale ve filmu si po většinu času drží takovou andílkovskou tvář, takže když pak najednou odkryje masku ďáblice, člověk jí to moc nevěří. Je to moc těžkopádné, černobílé. Spíš to působí, jako by hodné děvče někdo k něčemu nutil, než aby to byla její niterní povaha. Scénář mohl vypadat úplně jinak. Mnoho věcí si divák musí domýšlet, zatímco u dialogů skutečně natočených se nudí, mnohdy nedávají smysl nebo jsou zbytečné. Chtělo by to jinou herečku (já mám Reese ráda, ale tohle jí nesedlo), jiné scénáristy, jiného režiséra...Nebo si prostě přečíst knihu. (25.10.2017)

Ona je cílevědomá, afektovaná, strojená i vyzývavá - navlas stejná jako její příběh, neboť autoři na ni (i na něj) shlíží odněkud z emancipovaných a maličko přezíravých výšin jedenadvacátého století ... nedokáží se dívat starosvětskýma očima její doby, aby jí (i jemu) mohli upravit na míru dnešní poněkud neomalené způsoby. Z čehož vyplývá, že název je převelice výstižný, jen jeho význam se trochu posouvá. (23.01.2018)