Karel, já a ty

Takový indie pocitový tlachání, který chvílema rve nervy, protože vyvolává dojem/pojem "mělcí lidi hluboce promlouvaj". Ale ono je to tak správně, takže těžko někomu něco zazlívat. Obsahově se jede na způsob post mortem pokecu o vlastním rozchodu - spoustu věcí víte, spoustu věcí ví ten druhej a jediný, o čem se nemluví, je to, co víte oba. Myšlenková konfrontace s někým dalším je pak vždycky obohacující a v jistým ohledu tenhle film "toho třetího" supluje dost dobře. Není objevnej, ale je chytrej a ve svým minimalismu kvalitně ukuchtěnej i naporcovanej, byť by porce mohly bejt menší. Skoro dvě hoďky jsou trochu moc. (12.08.2021)

Karáskův scénář je nepřehlédnutelný, byť příznivcům tradiční, narativně motivované kinematografie se bude patrně zdát, že děj nemá jasné směřování. Dialogy spíše ohmatávají téma (milostného) života třicátníků z různých stran, než aby cílily v nějaké kauzální vyústění a katarzi. Co ale patrně ocení téměř každý, je, že znějí přirozeně a civilně, jako by byly odpozorované ze života. A právě v tom tkví síla snímku. Mám jen tři drobnější výhrady: 1) Eliášova kamera je velice nápaditá a záběry jsou skvěle rytmizované, což přispívá k odlehčení jinak poměrně statického filmu, který se skládá jen z rozhovorů. Nicméně samotný obraz má takový televizní look, což může být dáno nízkým rozpočtem (nevím, na to nejsem odborník). 2) Snímek by mohl být o něco kratší a sevřenější. Ke konci už jsem cítil, že mi únava znemožňuje věnovat rozhovorům dostatečnou pozornost. 3) Herecké výkony - s výjimkou Jenovéfy Bokové - působily jako na úrovni ochotnického divadla, což u filmu, který má stát na přirozenosti a civilnosti, zkrátka bije do očí. Podtrženo, shrnuto: Karel, já a ty působí jako nezvyklý zjev v současném českém filmu a Karáskovi držím všechny palce, aby mohl dál točit. Je to asi jako Linklaterovo Before Sunset - v něčem horší (zejm. herecký projev) a v něčem překvapivě i o kousek lepší (nenucenost dialogů). (12.08.2020)

Ukecaná vztahovka. Kdyby mi někdo řekl, že to zvládnou natočit Češi, zaklepal bych mu na čelo. A ejhle, oni to zvládli. Jenovéfa je prostě parádní, naštěsít ten film není jen o ní. Hodně se mi líbil hudební doprovod. Neotřelý, zvláštní, pro mě chytlavý. Poctivý, procítěný film, který ví co chce (říci) a zda se divák chytne nebo ne, je mu jaksi jedno. Tenhle film si nehledá diváky, oni si hledají ten film. A já jsem rád, že jsem ho našel. (23.04.2020)

Film, který by mohl prezentovat pro stoupence našeho ovaru na hradě pražskou kavárnu. Karel, já a ty je pražský indie romantická komedie, která si zakládá na dlouhých oduševnělých rozhovorech hlavních protagnostů, které jsou ve finále naprosto prázdné. Takovéto filozofování o ničem někdy ve tři ráno na chodníku v centru Prahy. Výsledek stejný. Nic si z toho druhý den asi pamatovat nebudete. (15.04.2020)

Povedená vztahovka, na které si člověk musí spravit chuť poté, co si vzpomene na Bábovky, kde vztahy, chování a charaktery postavy byly absolutně mimo mísu. Oproti tomu Karel, já a ty je filmem co se týče prokreslení postav přesným. Docela mě bylo líto Dušana, který je hrozně moc hodný, ale jaksi ne a ne v životě dojít ke štěstí. 70% (22.10.2021)