Vojna a mír I
Voyna i mir I: Andrey Bolkonskiy
War and Peace: Part I
Obsahy(1)
Rok 1805. V Petrohradu vychází Manifest o vypovězení války Francii. Rusko se spojuje s Anglií a Rakouskem proti Napoleonovi Bonaparte, který již uchvátil půl Evropy … V salónu dvorní dámy carevny, Anny Šerer, v domech hraběte Rostova a knížete Bolkonského, na plesech i v salónech petěrburské a moskevské smetánky se s obavami hovořilo o vojenské akci proti – jak se domníval Pierre Bezuchov – největšímu člověku na světě. V Moskvě umírá starý hrabě Bezuchov a jeho syn – levoboček – získává moc nad obrovským majetkem. Kníže Andrej Bolkonskij, který nechal ženu Lízu v péči starého knížete, se stává pobočníkem generála Michaila Kutuzova. Padesátitisícová ruská armáda pod velením Kutuzova vstupuje na rakouské území, aby se spojila se svazovou armádou rakouského generála Macka a ke společnému postupu proti Napoleonovi. Čeká je bitva u Slavkova, od té doby nazývaná ,,bitvou tří císařů“.
Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (79)
1. kotúč 2/5 2. kotúč 4/5 ()
Prvý diel Bondarčukovej Vojny a mieru podľa románu L. N. Tolstého je psychologický film zameraný na zoznamovanie s postavami a oboznámenie s ich charaktermi a životnými udalosťami. Atmosféra je vytvorená výborne - či už ide o oslavy a veselie (tých tu veľa nie je) alebo bojové pole či komorné domáce scény, ktorých je tu najviac a ktoré určujú hlavný smer atmosféry filmu, ktorá je hlavne ťažká a depresívna a zodpovedá dramatickým a najmä tragickým udalostiam v deji. Bojové scény sú obrovské a dychberúce - to sa týka Slavkova aj okolitých manévrov, kostýmy, rekvizity, zbrane a delá sú kvalitné a dobové. Napriek tejto veľkoleposti v tomto filme ide o psychológiu hlavných postáv, ich váhanie a duševné rozbroje a najmä o protivojnové posolstvo a filozofické existenčné úvahy o živote, dobre, zle a vzájomnom konaní ľudí voči sebe navzájom. ()
Zkusil jsem 1. díl, ale dál pokračovat nebudu. Bylo to na mně moc dlouhé, chvílemi nesrozumitelné (kdo by se taky orientoval ve 120.000 hercích, že...) a ani zde opěvované válečné scény mě moc neoslovily. Raději zkusím knižní verzi. ()
Předně tento film rozhodně není možno hodnotit odděleně, obdobně jako samotný Tolstého monument je nutno bráti všechny čtyři díly naráz. Další zásadní věcí u tohoto filmu je, zdali jsme ne/četli Vojnu. Jelikiož já jsem Vojnušku pochopitelně četl a je pro mě opravdu jedním z nějvětších a nejzákladnějších děl, tak můžu (spíše musím) býti kritický. Ač je snímek značně rozsáhlý, stále se dopouští obrovskýcgh zjednodušení a často i nemilých změn. Já to plně chápu Vojnu nelze jednoduše převésti do filmové řeči, není k tomu stavěna. Největším triumfem této verze je tedy samozřejmě jeho vpravdě ruská velikost. Ovšem pro znalce Tolstého díla i tato zdánlivá "atrakce" bledne, neboť Tolstoj sám podává válku ještě věrohodněji a přesvědčivěji. Hlavním kámenem ourazu je ale rozhodně nemožnost zprostřekovat Tolstého básníckého genia. Ano, Vojna a Mír není jen monstrózním epickým dílem, současně (zvlástě v prvních dvou dílech) Lev nezapomenutelným způsobem popisuje náhlá vzplanutí citů takovým způsobem, že žádná báseň by se za to nemusela stydět. Dále je film opravdu velmi krátký, je-li možno chápati Vojnušku jako obří soupeření národů, vystupuje v ní na 560 postav, pak film je drobná lyrická skladba nesouměřitelná s Tolstého historickou epopejí. ()
Literární úchvatná předloha a její asi nejlepší filmové zpracování. Co dodat. ()
Vojna a mier I,II,III,IV je asi ten BEST of the BEST bojovich filmov aky bol vobec nakrutený.Keby sa stretli Lve Nikolajevič Tolstoj a Sergej Bondarčuk navzajom by si blahoželali za vynikajuce výkony ktore spracovali v tomto diele.Lepší bojojvy film sa nenakrútil a ani nenakruti. ()
Vojna a mír je jistě mimořádné, avšak možná v očích někoho přeceněná, exteriérově téměř orgiální podívaná z období Napoleonských válek očima ruské vrchnosti. Na úvod bych chtěl podotknout, že jsem do tohoto megafilmu šel s s jistou skepsí, kterou už od narození trpím ke všemu ruskému, což se mi částečně i potvrdilo. Rozhodně zde nebudu popírat význam a zásadnost Vojny a míru, uznávám, že jde o jedno z nejzásadnějších děl šedesátých let, také je to zřejmě dle četnosti komparzu a exteriérových lokací ten nejvelkolepější film, jaký kdy byl natočen, avšak ne pro mou cílovou skupinu. Projekt to byl vskutku monstrózní, desítky krásných lokací, úžasná výprava, perfektní bitevní scény a nejkomplexnější výpověď Napoleonských válek, avšak z úst Rusů. Nezmiňoval bych to jen tak, ale ten neskutečně proruský komentář byl jednou z největších mínusů celého díla, protože Francouze vykresloval jako zkažené lidi a Rusové byli jen nevinnými obětmi. Mezi další zápory patří kolísavá úroveň jednotlivých částí, které sice mají tvořit pevný celek, ale to se však občas příliš nevede. Nemluvím o akčních scénách, které jsou skvělé a nadčasové, ale o většině těch interiérových, jenž často nudí a v celkové délce se ztrácí význam jednotlivých činů. Ačkoliv je Tolstého kniha silně národně zaměřená, tak si myslím, že přes ty všechny náklady a úsilí mohl výsledný efekt dopadnout ještě o chlup lépe, ale to už asi bude jen moje rejpalství spojené s tím, že jsem možná čekal něco krapet jiného.......... Konkrétně Andrei Bolkonsky se rozjíždí velmi, velmi dlouho. Budování atmosféry, nezáživné vykreslování postav a další žvásty trvají skoro polovinu ze sto čtyřicetiminutové stopáže první části celého díla, až nástupem 50 000 ruských vojáků vedených generálem Kutuzovem se to rozjede. Následující bitva tří císařů u Slavkova pak navnadí na ještě větší a lepší bitvy, jichž je divák v následujících částech přítomen. V paměti déle zůstane možná tak úvodní oslava i s medvědem Míšou. ()
Prvá časť veľkolepej Bondarčukovej ságy na motívy Tolstého románu je určite v mnohých ohľadoch spektakulárnym filmovým dielom. Veľkorysá výprava, krásne kostýmy, zaujímavá práca s kamerou a solídny herci dodávajú dielu naozaj pozoruhodný filmový lesk. Ale je nutné priznať, že režisér v mnohých scénach zachádza s ich predlžovaním za hranu únosného, a v tých chvíľach tak nejak bledne aj celková atmosféra danej scény. Problém nachádzam aj vo vytvorení si nejakých sympatií voči jednotlivým postavám, či nie až tak ucelenom príbehu. Film ma viac menej bavil len počas tých veľkolepých exteriérových bojových scén s tisíckami komparzistov, kde vynikne Bondarčukov cit pre zachytenie epickej scény. 60%. ()
Místy "utahaný" a místy fantastický film. To je podle mne Vojna a mír. Bondarčuk se předloze rozhodně nevyrovnal, ale jeho režie bitev bere dech. Kdo si chce vychutnat pořádnou válečnou melu, dočká se jí měrou vrchovatou. Ono více než 100 000 statistů je pořád jiné kafe než pár digitálních pixelů. Na velkém plátně..., mňam a dobrou chuť!:-) ()
Tak tohle mě dostalo. Někteří si stěžují na nudnost a zbytečnost scén mimo bitvu. Já tvrdím opak. Dle mého se Bondarčukovi podařilo neuvěřitelně věrně vystihnout pocity a myšlenky protagonistů tak jak byly popsány v literární předloze. Z mnoha bych vyzdvihl například scénu loučení Bolkonského s otcem nebo svérázné Bezuchovovo žádání o ruku :) O perfektně megalomansky provedené bitvě u Slavkova ani nebudu psát, protože ta dle mého nebyla v historickém filmu dosud překonána. Nemůžu dát méně než plnej počet a už se těším na další díl :) ()
Skvěle převedená adaptace Tolstého románu Vojna a mír kterou Sergej Bondarčuk natočil nepřekonatelně už jen pro neuvěřitelný počet komparzu a hlavně lehkost celého filmu je úžasná, přál bych si vidět nesestříhanou verzi tohoto krásného díla. ()
Nema smysl porovnavat knihu s filmem. Musi byt snad kazdemu jasne, ze film nemuze zachytit hloubku knihy, kterou Tolstoj dovedl k dokonalosti perfektnimi vnitrnimi dialogy, obsirnymi charakteristikami postav a v neposledni rade hlubokymi filozofickymi uvahami. Film ma vsak jine prednosti, jez naopak kniha nemuze obsahnout. A prave tento film toho dokonale vyuzil. Vizualne se jedna o jedno z nejhypnotictejsich filmovych del. (Prave onou dokonalou vizualni strankou podminenou zabery kamery na prirodu mi film pripomina Stalkera). Atmosferu filmu dale vybarvuje pekne zvolena hudba. Na filmu mi snad vadil jen cesky dabing ( i kdyz zcela chapu, ze s prekladem rustiny, francouzstiny a nemciny do 1 jazyka - ktery jako jediny je srozumitelny divakovi - neni lehka prace a nasi prekladatele tedy meli velkou praci vymyslet, jak to nejlepe vyresit). Celkove samozrejme za *****. ()
Velkolepé zpracování. Ruská duše je zde podaná na tácu se všemi svými zákoutími. Bohužel dlouhé výjevy ze šlechtického života se po chvíli stávají nudnými a v tomto díle je zpestří jen bitva u Slavkova a dechberoucí zimní duel. ()
Pro mne jde bohužel o velké zklamání. Kromě bojových scén to byla jedním slovem nuda. ()
Marno platné. Ruskou duši dokáže zachytit jen ruský režisér s ruskými herci. Geniálně zpracování jednoho z nejlepších děl světové literatury. Fantastický vizuální zážitek, stejně jako následující tři díly. ()
Roman som necital,film sa mi pozeral velmi tazko,to asi preto lebo ma k tomu donutila moja ucitelka literaturi.Ale ked som dozil do posledneho tomu,tak som vobec nelutoval.Obrovsky svet postav sa mi doslova vryl do duse. Lev Nikolaevich Tolstoy bol...bol to nadclovek) ()
Für mich - 80%, - /Ljudmila - takový ruský typ, ok, ale z rozporu ruský/všední typ, jak zamýšlel autor/ X pohledná herečka/americká verze/ se prostě kloním ke 2. variantě a pak ty nekonečné úvahy, promluvy a rozmluvy vypravěče a hl. hrdiny k sobě doplněné záběry ruské krajiny, zvláště lesa - s tím jsem byl též tak nějak smířen, ale časem to trochu lezlo na nervy a přispělo k ještě větší rozvláčnosti/, + /dobře vybraní herci - Ljudmila, Vjačeslav, Sergej, výprava - monumentálnost v každém ohledu - hlavně bitvy/s ruskými zpívajícími vojáky k tomu/, náboženský duch prostupující celým filmem, který mě sice moc neoslovil, ale k ruském filmu, zachycující Rusko v minulosti to patří/, hodnocení - 1. část správně monumentální, velkolepá, ovšem je taky pravda, že nebýt bitvy u Slavkova tak taky dost zdlouhavá/úvahy, promluvy/ a táhnoucí se, zmiňuji to, ikdyž sem to od ruského filmu čekal a dilema Ljudmila nebo Audrey? ()
Pokusil jsem se to zhlédnout, jen proto, že právě sleduji seriálovou vojnu a mír a tamější kritici, tento seriál hanící, dávali za příklad dokonalost tohoto údajného veledíla. Řekněme si to upřímně je to velesračka. Problémy reálného ruska předvedeny prostřednictvím pokusu o natočení velkofilmu. Trestuhodné plýtvání veškerými zdroji a to hlavně lidskými s přímo zoufalým výsledkem. Herecké výkony jsou povětšinou spíše komické, megalomanské bojové scény, jsou nesmyslné a režisér z nich nedokáže vytěžit zhola nic. Jediné čím se může film pochlubit je číslo naverbovaných účastníků, což je pro soudruhy jako vždy asi to nejdůležitější, to je to, díky čemu můžou mít plnou hubu velkohubých keců. S přihlédnutím na dobu vzniku dám tři. ()
Související novinky
Stalingrad jako nejdražší ruský velkofilm
Syn slavného Sergeje Bondarčuka Fjodor to slušně rozjel a daří se mu kráčet v otcových šlépějích – přinejmenším co se rozmachu jeho filmů týče. Po afgánské akci 9. rota a dvoudílném sci-fi velkofilmu… (více)