poster

Vojna a mír I: Andrej Bolkonskij

  • Československo

    Vojna a mír I

  • Sovětský svaz

    Voyna i mir I: Andrey Bolkonskiy

  • Sovětský svaz

    Vojna i mir I: Andrej Bolkonskij

  • Sovětský svaz

    Война и мир I: Андрей Болконский

  • anglický

    War and Peace: Part I

  • Slovensko

    Vojna a mier I

Drama / Válečný

Sovětský svaz, 1965, 147 min

  • T2

    Rozpočet $-miliónovKino Návštevnosť: 58,000,000 (Rusko)(23.3.2010)

  • anderson
    ****

    ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 3.9.1972, réžia českého znenia = BLANKA NOVÁKOVÁ (ČST Praha) (4.1.2012)(4.1.2012)

  • faana21
    **

    Megalomanské až běda. Rusáci byli vždy takoví. Ve Vojně a míru je to v pořádku. Ale ta bída. Nepamatuju se, kdy jsem si jeden film musel dát nadvakrát a navíc tu druhou část místama valit rychlostí 1,5x... taková to byla bída. Jsem tu sice černá ovce, ale nemohu si pomoci. Ta do očí bijící neurvalá teatrálnost zabíjela veškerou pochutinu tohoto velkolepého díla. Těšil jsem se na čtyř-noční projekci, ale vzdám to hned po prvním tažení. Achjo. Číst Tolstého byla slast, vidět toto filmové zpracování bolest. Jak píše kolega LIMA, je fantazie točit se 120.000 komparsisty, ale k čemu to když se divák fáňa nudí? Slavkov byl odfláknut až hanba a vše ostatní odkráglovala pro mě nepochopitelná teatrálnost a nepřirozené hraní herců. Tečka.(30.9.2011)

  • Lima
    *****

    Když v roce 1956 přišli američani s adaptací Tolstého románu, mohli to někteří rusové brát jako svatokrádež. Když budu parafrázovat název 5.epizody Star Wars, sovětská říše vrátila úder a o deset let později v do té doby nevídaném velkolepém stylu sama ukázala, jak si ona představuje Tolstého román ve filmové podobě. Psát o Bondarčukově Vojna a mír je velmi vděčné, protože je opravdu o čem. A nutno říct, že netřeba šetřit superlativy. Začnu u rekordů - je to dodnes nejdražší film všech dob. Drží celosvětový rekord (zanesený ve Guinessově knize rekordů) v počtu exteriérových lokací, kde se natáčelo, jde o 168 míst. Natáčení gigantických bitev se zúčastnilo - ano čtete dobře - 120 tisíc komparzistů!!! Natáčení trvalo 7 let a výsledek je dechberoucích 7 hodin filmového orgasmu. Ať jde o monumentální bitvy, či třeba scénu zapálení Moskvy, s ulicema plnými poletujícího popela. Svýho času v kině na 70 mm panoramatickém obrazu to byl nářez! V hlavních rolích se představila kompletní herecká špička sovětské kinematografie, včetně pana režiséra v titulní roli. Bohužel, i takové gigantické dílo není dokonalé. Bondarčuk sice uchvacuje jako režisér masových scén, ale v interiérových, subtilně pojatých scénách někdy selhává. Ale to je jen malá výtka, protože jeho invenční režie smazává i takovéto nedostatky. Ano, rusáci to dokázali a nakopali američanům prdel. A ti jim za to ještě dali Oscara :o)) A nejlepší zpráva na závěr, koncem roku (2003) se chystá DVD s remasterovaným obrazem.Pro mně osobně jistá koupě.(28.9.2003)

  • Jezinka.Jezinka
    *****

    První část filmového románu je spíš vojna než mír. Fiasko bitvy u Slavkova a nebe, tak vysoké nebe, že je těžké věřit, že jsme si toho nikdy dřív nevšimli. Děj se točí ponejvíce kolem Andreje Bolkonského a jeho rodiny, moudré sestry Marji, (ne)milované manželky Lízy, "pruského krále" knížete Nikolaje, jeho přítele Pierra Bezuchova, který se po smrti svého otce stane hrabětem a letmého seznámení s mladinkou Natašou Rostovou. Vojna a mír je můj oblíbený film a navíc je to zfilmování jedné z mých nejoblíbenějších knih, přesto se budu snažit v dalším hodnocení být strohá a střízlivá, abych nevypotřebovala všechny superlativy, co jich jen znám. Kníže Andrej Bolkonský je dokonalý muž. Vzdělaný, statečný, charakterní, laskavý a krásný (podotýkám, že jako velmi pohledného ho popisuje Tolstoj, to nemůže nikdo přičítat mému přesvědčení, že jeho představitel byl jeden z nejpohlednějších mužů 20. a 21. století). Bitva u Slavkova je působivá, už jen to množství pochodujících komparzistů a pak pohled do toho vysokého nebe... Působivá je i scéna souboje, okouzlující bezradnost hraběte Bezuchova a ambivalentní pocity při pohledu na Dolochova (přiznávám, že přes lítost se přikláním spíš k tomu, že to byl hajzl a ta lítost patří jeho rodině). Ve vztahu k postavě hraběte Bezuchova považuji za nutné říct, že v tomto punktu se pan režisér nepřecenil. Lepšího Bezuchova si neumím představit. Laskavý, zmatený, vyrovnaný, bezradný, toužící po změně a najít pro svůj život nějaký směr, takový méďa s vlídným, klidným pohledem. Mladý hrabě Rostov je přesně takový floutek jako v knize. Člověk ho sice chápe a rozumí mu, ale žádné velké nadšení nebudí, stejně jako krásná Helén, hraběnka Bezuchová, která mně osobně připadala taková přestárlá. On je taky fakt, že ji hrála žena (mimochodem, opravdu manželka režiséra a představitele hraběte Bezuchova) o nejméně deset let starší, než měla podle knihy být. Ostatně, všichni herci, snad kromě Péti Rostova, jsou o 10-15 let starší, než jejich postavy, ale čert to vzal.(9.10.2010)

  • - Natáčení trvalo úctyhodných sedm let a scéna bitvy u Borodina proti Napoleonovi se zapsala do Guinnessovy knihy rekordů jako největší bitevní sekvence v dějinách filmu. (Karlos80)

  • - Ve skutečnosti zde v armádách Napoleona a Kutuzova proti sobě bojovalo skoro čtvrt milionu vojáků. 120 000 komparzistů, použitých pro tuto scénu tedy k původnímu historickému údaji nemá až tak daleko. (Pradlík)

  • - Po započtení inflace by se rozpočet dostal na závratných 560 milionů dolarů, a byl by tudíž nejdražším filmem všech dob. (Karlos80)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace