Trabantem z Indie až domů

Táto séria sa mi páčila najmenej. Je to spôsobené aj osádkou, miestom aj žiaľ občas zlým výberom materiálu. Najviac ma nebavili diely s úradmi, s Indami čo stále čumia a fotia sa a večné sťažovanie sa. Tej Indie bolo moc. Všade sa naši dobrodruhovia napchávajú, opravujú, nadávajú a už mi to miestami liezlo na nervy. Pravé dobrodružstvo začalo v Kašmíre, Himalájach - to boli naopak super diely - Pakistane. No a je mi ĺúto, že od Kirgistanu až domov dali iba jeden diel. Za mňa zle nastrihané, sorry Dan. U mňa vedie Južná Amerika, Afrika, Austrália bola dobrá parta, no monotónna krajina. Tu v Indii už aj bolo vidno, že peňazí mali habadej a nebol tam cítiť taký ten pocit - dôjdeme, ostane nám na benzín, letenku, hocičo... (25.12.2019)

OK, tak toto byl asi přece jenom malinko slabší seriál než Jižní Amerika a Austrálie. Žlutý cirkus je pořád stejně super, o to nejde. Je to spíš tím prostředím. Místo liduprázdných, opuštěných tankodromů uprostřed ničeho, kde se pije voda z kaluží, se to tady hemží selfíčkáři. Prostě to nemá takový genius loci. (30.09.2021)

S Jižní Amerikou s přehledem nejzajímavější série, průměrem dokonce na čistých 5. Nevím jestli to je opravdu tou kvalitou nebo tím, že jsem se na žlutý cirkus Dana Přibáňě prostě tak těšil. A upřímně mi to je úplně jedno. Jako vždy je seriál mnohem lepší než film, je tu víc prostoru, víc záběrů, víc problémů, víc administrativních hororů a prostě víc zábavy. Je mi sice trochu líto, že to byla poslední jízda, ale četl jsem, že Přibáň už něco chystá dalšího, jiného, jsem zvědavý. Partička kolem tohoto českého dobrodruha mě baví a bavit bude ještě dlouho. Po stránce filmové je Z Indie až domů kvalita. Střih, záběry, kamera, hudba, vyprávěč Davida Novotného. Bavil jsem se stále! (09.12.2019)

Já jsem po Austrálii Trabanty odpískal, nelíbilo se mě chování některých učastníků, postrádal jsem v tom respekt, pokoru a taky poměrně nešťastný mediální obraz Dana Přibáněho, ale řekl jsem si, nu což neznáš ho osobně tak ho nesuď a parta se obměnila, takže jsem nakonec trabantům tu šanci dal a oni se mě odměnili neskutečným dobrodružstvím, bylo to teď v době karantény, opravdu moc krásný zasnít se o cestách a dobrodružství. Nadchl mě Kašmir, byl jsem v šoku z přechodu hranic, uřednická hrůza v Pakistánu a armádní kontroly v Číně. Čína mimochodem byla jedina země v tom dokumentu, která na mě vůbec nezapůsobila, ty kamery na každým korku a pocit, že o tom jestli a kde si můžu odvlusnout rozhodne strana a vláda to bych se z toho asi posral, ale pravdou je že traboše Čínou jen profrčeli a chci věřít tomu, že i tam by člověk pro svou duši našel nějaký ten doping štěstí. Tentokrát musím pochválit partu, která to jela, kluci byli skvělý a musím říct, že Danovo tvrzení že holky na cesty ne-e (má to důvody ) má svůj smysl. Jsem rád, že jsem viděl seroš. (21.04.2020)

Žlutý cirkus na cílové rovince. Trabanti mě baví a na jejich poslední dobrodružství jsem se těšil a pak jsem nedočkavě očekával každou další epizodu. Bavil jsem se dobře, ale v porovnání s Afrikou a Jižní Amerikou jsem se nebavil tolik. Trochu mě mrzí, že se vytrácela ta část cestopisu a představování věcí nových a zajímavých pro diváky a místo toho jsme neustále poslouchali o frustraci z toho, že se Indové chtějí fotit. Já bych radši víc zakázaných čtvrtí z Číny nebo podivných rituálů se zavíráním hranice nebo krásných výhledů v Himálajích. I přesto to byla super jízda a konec byl dojemný snad víc než jsem čekal. (11.12.2019)