Requiem pro panenku

Příběh, který ze mě vysál na chvíli energii. Herecké výkony, které mě přesvědčily, že Renč dokáže herce navigovat tak, aby byli přesvědčiví (s výjimkou sebe sama). Občas si pustím soundtrack. Už jen hudba Ondřeje Soukupa, texty Gábiny Osvaldové, zpěv Lucie Bílé i ilustrační fotka Mariky (Aňa Geislerová) od Jana Saudka mají obrovskou výpovědní hodnotu, film pak i díky herecky přesvědčivým Báře Hrzánové (Johanka) nebo Soně Valentové (Volfová) jednoduše strhující. (18.02.2009)

Silný film. Človeku až behá mráz po chrbte, keď si predstaví, že niekde takto zaobchádzajú s ľuďmi a nič sa s tým nerobí. Že nikto nerieši,ak sa jedno dievča miesto detského domova dostane do ústavu pre mentálne chorých. Kruté neľudské a nemiestne zaobchádzanie s deťmi, ktorým život hádže na plecia až nespravodlivo veľa. Výborne zahratá hlavná rola, ešte vtedy mladučkou Aňou a rovnako dobré výkony Holubová, Hrzánová. Prekvapivý koniec a ešte prekvapivejšie nespravodlivé odsúdenie hlavnej postavy. Ale tak to už býva, že to najviac schytá ten nesprávny. (03.07.2013)

Silně depresivní snímek, který nabídl první hlavní roli tehdy 16 leté Aně Geislerové. Film na motivy skutečného příběhu nabízí nepříjemný pohled na mladou dívku, která se omylem dostane do ústavu pro duševně nemocné, ve kterém zažívá peklo, které vyústí v obrovskou tragédii. Nemohu upřít režijní talent Filipa Renče, ani výborný výkon Geislerové, ale film mě nebavil a asi sem ani neměl náladu na takovou depku. (16.09.2013)

Film ze kterého mi doslova běhá mráz po zádech. Co mě ale totálně dostává je fakt, že film byl natočen podle skutečné události. Fakta ve filmu byla sice hodně přikreslená, ale i tak se jedná o výborný psychologický příběh, který vám vyrazí dech. Tento snímek jsem poprvé viděla jako malá holka a už tehdá jsem z toho byla celá nesvá. Jako starší jsem se při sledování cítila ještě hůř, člověk už si pak uvědomuje, že se takové věci kolem nás doopravdy dějí. Celý film jsem si říkala proč někdo něco neudělal. Jenže kdo a co měl udělat, že? Aňa Geislerová byla ve své roli naprosto skvělá, Eva Holubová mě svou odpornou rolí donutila ji nenávidět a Bára Hrzánová by zasloužila za svou roli mentálně postižené oskara. A k tomu všemu nádherná hudba, která mrazí a doprovází celý film. Zkrátka jeden z nejlepších českých filmů vůbec. (13.02.2019)

Přišlo mi to jako první vystoupení velkého sportovního talentu na olympiádě... ve výjimečných chvilkách žasnu, jak dá na frak i nedostižné světové špičce, ale nezkušenost se bohužel nakonec v některých okamžicích nutně drasticky projeví a talent končí tak, jako talent - na hodně viditelných místech, ale až za zády nejlepších. Zejména první dvě třetiny podmalované Soukopovou hudbou mě k mýmu úžasu dostaly a vzaly skorem tak, jako Formanova genialita na stejné téma (ve filmu schází sice nedosažitelný Jack Nicholson, ale skupinka českých vychovatelek v čele s Evou Holubovou vás zcela nechá zapomenout na Sestru a dívky z ústavu se přimejmenším vyrovnají Indiánovi a jeho sboru a místy ho dokonce svou opravdovostí, naprosto postrádající byť jen stopu holywoodského klišé, předčí). V závěru si ale Filip Renč již ukusuje příliš velké sousto a s pokusem o přechod od syrové dokumentaristické realističnosti k hollywoodské rozmáchlosti a nedejbože nadčasové symboličnosti ukazuje, na co má a na co ne, díry v logice děje narůstají, koncepce scénáře se chvilkami rozpadá a samotnému Renčovi je evidentně lépe v povzdálí za kamerou než před ní. Hodně dlouhou dobu mé hodnocení přeskakovalo mezi 3/5 a 4/5 a až samotný závěr, který do filmu narouboval ... něco mezi nostalgií a sentimentalitou a připomněl další neuvěřitelně špatnou, hrubě schématickou postavu ředitele ústavu, jej definitivně srazil na nižší úroveň. Málokterý film, který si pamatuji z poslední doby, v kvalitě takhle kolísal... 80% filmu je sice za 5/5, ale těch pár procent, které jsou regulérním odpadem, jej zabíjí. 3/5. (06.07.2008)