Norma Rae

Temperamentni textilni pracovnice a matka dvou deti Norma Rae (odzbrojujici a zaslouzene ocenena Sally Field) vezme sanci ovlivnit neunosne pracovni podminky do vlastnich rukou pomoci vytvoreni odboroveho svazu. I pres pocatecni komplikace a vedomi, ze je mozne ztratit mnoho, jde odhodlane za svym cilem. 80% (13.03.2007)

Zláštně vedený film s několika silnými momenty. Zároven mi ale připadalo, že některé motivy divně promrhal. A vzhledem k tomu, že už na mě působil tim opravdu "starým" dojmem v negativním slova smyslu, přiklonil jsem se jen k průměrné známce. Herecky to bylo velmi slušný - Leibman docela sympaták. Tématika žel neni moc chytlavá, ikdyž bych řekl, že i v těch dnešních hyper, super by takovýhle zapálence potřebovali jako sůl :-) (25.07.2011)

Norma Rae je přesně typ dramatu, jaký mám rád. Zajímavý námět ze života, dramatický průběh, občas sranda, občas smutek. Norma Rae je dělnice v městečku, kde jediným zaměstnavatelem místní textilka. Má dvě děti, smůlu na chlapy, žije v chudobě a ve firmě z nich dřou kůži. Díky odboráři z města se stává zapálenou bojovnicí a zároveň se s tím snaží skloubit rodinný život s novým manželem. Odborářské drama jsem nedávno viděl ze Stallonem z 30. let, tady to není v roce 1979 tak vyhrocené. Ale šéfové dělají naschvály, hází klacky pod nohy, zvýší práci a sníží mzdu... lidi navíc k odborům nemají důvěru a radši mlčí, aby nepřišli o práci. To co už je v USA nejspíše dávnou minulostí u nás funguje bohužel i o 44 let později. Sally Fieldová se z komedií přehrála do dramatických rolí naprosto famózním způsobem. Hraje obyčejnou, nijak intelektuální ženskou, která neví co životem, bojí se, ale stojí za správnou věcí. Když se postaví na stroj s cedulí Odbory a odmítá odejít, sesype se po zatčení nebo v noci probudí děti aby jim řekla o své minulosti, tak je úchvatné. Oscar zasloužený, je to opravdu lepší i než Bette Midler v Růži. Jediné co mě zamrzelo byl trošku otevřený konec. Silné 4*. PS: Oskarová písnička It Goes Like It Goes je nejslabší oskarový song 70. let, cajdák bez melodie kterým jsem 5 minut poté stihl zapomenout. Asi v roce 1979 nic lepšího nevzniklo. (13.11.2023)

Film sám o sobě je průměrný. ale The union is behind us, we shall not be moved / Just like a tree that's standing by the water / We shall not be moved. Zkrátka: odbory jsou za námi, nic s námi nepohne, nic nás nevytrhne z našich sociálních kořenů. A přitom úvahy o odborech jsou tak tristní, tak na vodě. Ohromný úspěch odborů za naší První republiky byl vystřídán posluhováním stranovládě a v současné době neexistují buď vůbec nebo jako zástěrka zaměstnavatelů pri překarizaci práce zaměstnanců. Odborářské nadšení Normy Rae je skutečně příkladné a věřím, že takoví jako ona a Reuben původní odboráři skutečně byli (a takoví našli i mezi socialisty a komunisty), ale teď je to jen trafika. - Nedá mi to, abych opět neuvedl příklad: před několika lety me pozval kamarád z vesnice na výlet do Německa a Holandska v kamionu. Byla to jedna z jeho pravidelných (s častými variacemi) týdenních cest. Samozřejmě jsem jako spolujezdec obdivoval pohodlí, vaření, sezení a spaní, méně už jeho měsíční plat, kolem padesáti tisíc. Při cestě jsem mu spočítal jeho skutečnou hodinovou mzdu spojenou navíc s velkým rizikem při provozu vozidla a vandrácký život bez záchytných sociálních bodů; také jsem mu vysvětlil, proč si jeho zaměstnavatel může každý rok koupit nový Mercedes, na němž on nemá žádný podíl. Bylo mu to jedno, hlavní bylo těch padesát litrů každý měsíčně. (21.02.2023)

Trochu zklamání. Můj velký oblíbenec Martin Ritt nedodal svému filmu onu podmanivost, která zdobí jiná jeho skvělá díla, což je u režiséra s tak velkým potenciálem přímo zločin. Naštěstí využil jinou svou mimořádnou schopnost. Opět je celý film vytříbený bezchybným charakterem postav, obzvláště Sally Field, která tenkrát měla slušný zevnějšek. I Bridges starší a Ron Leibman předvedli kvalitní herecký projev. Inteligentní film se slušnými herci, ale bohužel bez poutavosti. 70% (26.07.2011)