Plakáty
Obsah
-
Film líčí povstání v ruské továrně, kde jsou dělníci dohnáni k revoltě kvůli chamtivosti a nepoctivosti majitele. Doutnající nepokoj mezi zaměstnanci zažehne zrada, která je přiměje k činu. Vzrušení vzpoury, po němž následují obtíže spojené s rostoucí nezaměstnaností, a nakonec protiúder majitelů továrny podpořený vojskem, jež způsobí mezi pracujícími krveprolití. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (21)
-
Matty
Ejzenštejnova montáž by zburcovala i nebožtíka. S hudbou Alloy orchestra pak jde přímo o zbraň hromadného ničení (ve smyslu ničit něco ve velkém davu). Dnes už doufejme není, kdo by jí zneužil. 90% Zajímavé komentáře: dwi, Pacco(9.12.2010)
-
Kulmon
Ze všech Ejznštejnových děl mě právě toto chytlo za srdce nejméně. Horší byl asi jen Alexandr Něvský. Jak mi nevadila agitka v Křižníku Potěmkin či Deseti dnech, které otřásly světem, tak tady je opravdu nepříjemná. Ale možná to tak působí jen na mě. První část je průměrná, druhá nudná a až závěr je zase strhující, jak jsme u tohoto režiséra zvyklí. Zejména příznivci zvířat si dvě minuty před koncem přijdou na své ;-)(8.5.2009)
-
dwi
Při vyslovení jména Ejzenštejn většinu z nás napadne okamžitě jeden film – Křižník Potěmkin. Ten zastiňuje mistrova další díla, kterým se nedostalo takového uznání, leč určitě stojí za zhlédnutí. A to je právě případ tohoto filmu. Ten vznikl při příležitosti výročí revoluce z roku 1905 a natáčením byl pověřen tehdy poměrně neznámý začátečník (předtím natočil jen jakousi filmovou vložku jedné Ostrovského divadelní komedie – Pochiscenije dnevnika Glumova). Byla to určitě velká sázka do loterie, zadavatelé se mohli obrátit na prověřené tvůrce. Neudělali tak a umožnili režisérovi zúročit své zkušenosti z divadla. Často se bere v potaz Ejzenštejnova politická orientace, která zřetelně vystupuje z některých jeho děl. Já však radikálně odděluji politiku od filmu a laicky pozoruji jen jeho zpracování. Děj se odvíjí kolem jedné stávky v továrně, vypráví o jejím průběhu a o konečném potlačení. Ve své době měl snímek velký divácky ohlas, což autora nejen těšilo, ale hlavně motivovalo do další tvůrčí práce. Experimentuje zde jak s obrazem, tak i s dějovou výstavbou, jenž je často zmatená (inspiruje se i Griffithem). Jak už sám název vypovídá, jedná se o silně antikapitalistický a proticarský film. Kapitalisté ve vedení podniku jsou vykresleni s odpudivou arogancí a carské složky tehdejšího Ruska jako chladné a bezcitné elementy, udržující pohromadě celé soukolí. Můžete nadávat na propagandistickou stránku, avšak vezmete-li tuto prvotinu průkopníka sovětské kinematografie jako celek, nemůžete ji odsoudit.(20.9.2003)
-
Eddard
Jak hodnotit film, který člověka hrubě nebaví, ale uznává jeho technické kvality, které byly ve své době základem pro mnhoé další montážní postupy? Mám ho podle pravdy označit za dávno přežitou, nudnou komunistickou agitku nebo jako technický majstrštyk jednoho z nejtelentovanějších režisérů všech dob? Zvolím to druhé s tím, že vy kdo nestudujete film, nezajímá vás práce se střihem a filmovými figurami (paralelismus, asociace) a nezajímáte se o politické agitky a vůbec ideologický podtext uměleckého díla tenhle film moc neshánějte.(20.7.2006)
-
Lavran
Od té doby, co jsem poznal Pudovkina, mi Stavitel mostů leze krkem. Nicméně ze všech jeho montážních filmů je Stávka s přehledem nejzábavnější - a to na vrub bizarnosti. Funguje stejně dobře jako agitka i jako ztřeštěná komedie. V deseti minutách se zde objeví tolik geniálních zjevů, kolik by jich člověk nenapočítal ani v Browningových Zrůdách. Pokud však něco postrádám, je to Pudovkinova empatie, schopnost nahlížet za povrch, vidět svět jako živoucí organismus, v němž bez ustání probíhají stovky a tisíce magických jevů...(15.1.2011)
-
Sobis87
Kino-pěst ve své čiré formě. Sergej Ejzenštejn se zde projevuje jakožto vůdce sovětské avantgardy a mistr montáže. Vykresluje zde pro něho typické kolektivní hrdinství a celý film ústí v krvavé potlačení dělnického povstání, který pomocí střihu přirovnává k masakrování dobytka, což je přirovnání více než příznačné. Vyprávění pouze pomocí obrazu je zde vskutku fascinující. Z historického hlediska nemohu hodnotit jinak než plným počtem. Tenhle film je součástí filmových dějin a měl by ho vidět každý, kdo to s filmovým uměním myslí vážně.(1.3.2010)
-
Fingon
Odmyslíme-li si propagandistický náboj, tak má první třetina filmu velmi slušný spád a dokonce se dá mluvit o akčnosti. Zpodobnění všech postav (či spíše typů) je velmi ploché a zavádějící, ale o to v tomhle filmu zas až tak nejde. A přestože film zvláště v posledních dvou kapitolách velmi ztrácí dech, tak bychom jej neměli zatracovat.(22.2.2007)
-
Webb
Jeden z nejdůležitějších filmů vůbec. Ejzenštejn byl průkopníkem nových druhů směru v dynamice filmu, jako např. montáž a střih, konflikty a rozpory, marxistická filozofie, vizuální kontrasty a konstruktivistická estetika. [8/10] (Goskino, Proletkult) (Němý čb. /// Produkce: Boris Mikhin /// Scénář: Grigorij Alexandrov-Mormoněnko, Sergej M. Ejzenštejn, Valerij Pletněv, Ilja Kravčukovskij /// Kamera: Vasilij Chvatov, Vladimir Popov, Eduard Tisse) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](31.12.2011)
-
Pacco
Mírný výcuc z (mojí..hm raději nemojí, sousedovic líp) naratologické analýzy. Pro silné povahy, jinak nebrat. //////// Ejzenštejnova Stávka je dramatem o boji „Proti diktátu – série filmů o dělnických osudech v Rusku“, jak oznamuje divákovi trvale otevřená a komunikativní narace již na začátku filmu. Film neposkytuje klíčové informace jako historický kontext nebo politickou argumentaci, protože předpokládá divákovy znalosti širšího pozadí události. Sebevědomá narace zmiňuje strukturu a trvání filmu („Jedna stávka v šesti dílech.“), která je typická pro historicko-materialistické filmy, mající fabuli syžetem rozdělenou do jednotlivých tematických kapitol, které mezi sebou budou variovat a jejich kauzální schémata umožní testování diváckých hypotéz. Úvodní Leninův citát vyzvedávající organizaci lidu je zdůrazněním hlavního motivu filmu – jednoty proletariátu v boji. V citátu se také naznačuje schematická šablona, kterou Susan R. Suleiman přisuzuje „naučnému románu“ (romàn a thèse): struktura schvalování (structure of confrontation) – psychologicky neměnný kolektiv bojuje proti nepříteli. ..... Rozdělení fabule Stávky do šesti tematických kapitol umožňuje díky stabilitě kauzálních schémat testování diváckých hypotéz. Když v druhé kapitole Stávky vyvezou dělníci svoje předáky na trakaři do stoky, je tato scéna variována analogicky ve třetí kapitole s jejich dětmi, které si hrají na své rodiče (Ve šlépějích svých otců.) a vyvážejí z vesnice na trakaři kozu. Prezentace fabule může být i protikladná. Např. začátek třetí kapitoly zobrazuje mír, klid a blahobyt dělníků, kteří už nemusí vstávat do namáhavá práce – otec si hraje s dítětem, lidé hodují, vaří a kouří tabák. Čtvrtá kapitola parafrázuje tento začátek kapitoly v návaznosti na události, ke kterým v předešlé kapitole došlo a ukazuje negativní důsledky pokračování stávky – zavřené obchody, bídu a muž z minulé kapitoly si nehraje s dítětem, ale zlostně ho odstrčí. Divák musí být schopen spojovat a rozlišovat, vnímat podobnosti a rozdíly. Podobně variují i samostatné záběry v průběhu jednotlivých kapitol – ony tovární komíny z úvodu první kapitoly se objevují znovu ve třetí kapitole, kdy k nim – tentokrát reálně – vzhlíží ředitel a je znepokojen, že díky stávce nekouří a jeho továrna tak neprosperuje. V následujícím záběru pak prochází i chodbou, která je na rozdíl od první kapitoly vylidněná. Navíc rozdělení filmu do samostatných kapitol umožňuje naraci vytvoření přechodných vnitřních norem, platících i pro více než jednu kapitolu - viz první kapitola a v ní montážní sekvence „představování“ tajných policistů či zkrácení části fabule čtvrté kapitoly na večer, noc a další ráno, kdy je takto pregnantně zdůrazněno trvání, protože sebevědomá narace na diváka apeluje, aby si všimnul za jakou dobu vyzradil dělník identitu jednoho z hlavních stávkujících. Na konci filmu komunikativnost a sebereflexe narace dosahuje vrcholu, když vytváří (ne)diegetického diváka (samotného filmu nebo závěrečného masakru), jehož oči zděšeně přihlíží zobrazovanému. Jsou to pak jeho neviditelná ústa, skrze která narace volá memento: Nikdy nezapomeneme, dělníci! ////////(15.11.2008)
-
Flego
Účelovo natočená ideologická agitka sa miestami potáca na hranici politickej grotesky, hoci to tak určite nebolo myslené. O charakteroch postáv sa vôbec nedá hovoriť, lebo vo vtedajšom kolektívnom poňatí hrdinu boli len dobrí pracujúci a zlí vykorisťovatelia, bezcitní kapitalisti s cigárami a cylindrami na hlavách, ktorí sú vykreslení ako to najhoršie na svete. Vzhľadom k politickej objednávke pri natočení tohto filmu to nemohlo dopadnúť inak. Po filmovej stránke sa jedná o určité experimentovanie s obrazom, skladba príbehu je miestami divoká a strih je kapitola sama o sebe. Ak sa potrebuje zvýšiť dynamika príbehu, tak je na najvyššej úrovni, ale pri bežných scénach sú viditeľné chyby, čo ma veľmi prekvapilo. Záverečné podrezanie kravy akoby symbolizovalo koniec stávky. Keďže sa jedná o Ejzenštejnov prvý celovečerný film, treba to brať ako rozbeh k sľubnej kariéry. To sa podarilo.(29.9.2010)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(21.1.2009)
-
Wiliem
Svým obsahem a režisérsky nápaditým střihem patří tento snímek k tomu lepšímu v tvorbě S.Ejzenštejna. Opravdu hodně silný snímek zachycující bezmocnost obyčejného člověka vynutit si lepší životní podmínky. Díky obsahu rozhodně nenudí, tím spíš že je pojatý poměrně akčně. Závěrečné vyvrcholení, to je prostě masakr. 80%.(9.3.2010)
-
Hejtmy
odpad!{21/1001} Nikoliv Stačka, ale totální Sračka... 0%(4.3.2010)
-
SoolenJV
Enzenštejnova prvotina a přesto naprosto zralé a dokonalé dílo. Na svou dobu neuvěřitelně nápaditá práce se střihem (bodejť!), tempem vyprávění, s pohybem na scéně. Naprosto uchvacující podívaná. Škoda jen, že se Sergej dal do služeb špatné ideologie.(27.12.2009)
-
corpsy
Groteskný pohľad na jeden z mnohých vtedajších továrenských štrajkov, podaný ako akčný príbeh. Ejzenštejn, ako vidno, bol v plnej forme už pred POTĚMKINOM. Jeho strih a práca s kamerou nás bombarduje v neskutočnej intenzite.(20.2.2011)
-
Altmann
Po technicke strance velice kvalitne zpracovana proletarska agitka, ovsem dej je bohuzel velmi nesmyslny, misty az absurdni.(19.6.2007)
-
Amputace
Zrovna jako u Potěmkina - několik silných momentů ještě nedělá film.(18.4.2011)
-
JimiH
Vítězství formy nad obsahem platí u tohoto filmu dvojnásob. Ejzenštejn se představuje jako talentovaný režisér a hlavně v první polovině hýří vizuální nápady a inovativními vypravěčskými postupy. Škoda, že dějová stránka tohoto filmu je ideologicky schématická, ignorující psychologii postav a další podstatné věci. Kdyby nebylo tak hloupého děje, neváhal bych s plným hodnocením ani vteřinu.(3.10.2009)
-
Triplethink
Od tohoto filmu jsem příliš nečekal, už z toho důvodu že propaguje komunismus atd. Nicméně jsem byl skutečně zaskočen kvalitou tohoto díla. Téměř co záběr to skvost, navíc střih vytváří jakýsi "rytmus" z kterého vás film vyplivne dokonalým, ač trochu naturalistickým, koncem. S doprovodem piana v Ponrepu prostě krása a proto 90/100 (-10 je za ten komunismus, ale to si moc režisér vybírat nemohl. Jinak by jeho snímek nevznikl).(13.10.2009)
-
Kervorkian
Film ma nebavil. Ale uznávam jeho technickú stránku. Ejzenštejnova montáž ku koncu gradovala a sledoval som ju s úžasom, ale bohužiaľ ako hovorím, až ku koncu...(30.5.2012)