Špión, který přišel z chladu

Film jsem neviděla a tudíž jsem rozhodně neměla v plánu psát komentář; woodyho poznámka o "šestákové novele" mě nicméně lehce vyvedla z míry. Kdyby jí totiž Le Carrého předloha byla, nebude řazena na seznam sta nejlepších novel podle časopisu TIME, nebude mnohými považována za nejlepší dílo špionážní literatury a nebude mít na Amazonu průměrné hodnocení 4.6 z 5. Kniha jako taková je totiž vysoce inteligentní a realistická (co ostatně čekat, když ji psal člověk, který sám pracoval pro tajnou službu) a nabízí krásný element nepředvídatelnosti vycházející z toho, že jsou znalosti čtenáře až do poslední stránky omezeni těmi, kterými disponuje hlavní hrdina. A jako bonus pak ukazuje, že ti stojící na "špatné" straně můžou být někdy sympatičtější než ti, kteří bojují na "správné" straně, a že vysocí představitelé státu mohou svým jednáním popírat hodnoty, na kterých je onen stát založen. Jak se tyto myšlenky povedlo převést do filmu nicméně posoudit nemůžu. (14.02.2013)

Ako keby tvorcovia chceli naznačiť slovom cold v názve aj predpokladaný účinok filmu na diváka. Dosahujú ho hneď čiernobielou kamerou, potom pragmatickými vzťahmi agentov a zvoleným prostredím. Film sa rozbieha pomalšie a pôsobí spočiatku mätúco, čo sa našťastie zmení v záverečnej pasáži, počnúc zatknutím, až do silného a logického finále. Vyššie hodnotenie dávam kvôli heroickému výkonu Richarda Burtona, ktorý je ešte z generácie hercov, ktorí svojou prítomnosťou dokázali ovládnuť celé plátno. No a nesmiem opomenúť západný princíp točenia filmov, kde mohli tvorcovia slobodne vyjadriť svoj kritický názor na prehnité politické intrigy a nekalé praktiky rôznych špionážnych štruktúr. U nás a vo východnom bloku sme sa pozerali iba na ich glorifikáciu, resp. tvrdú kritiku tých západných. Dnes sú podobné trilery charakterizované akciou a rozmanitým prostredím. Jediným podobným filmom z posledných dlhých rokov bol Tinker, tailor, soldier, spy. (12.12.2012)

Na pomalu se odvíjející špionážní filmy z období studené války si čas najdu vždycky rád, jenže zrovna tohle dílko bylo na můj vkus pomalé až příliš. Richard Burton je pochopitelně výborný a režisér Ritt se chvályhodně snažil umisťovat kameru do celkem zajímavých pozic a hledal pohledy, které by film alespoň trochu oživily, ale jinak mě tedy Špión, který přišel z chladu nechal poměrně chladným. To, že ve filmu není prakticky žádná akce, mi nevadilo - ale nějakou alespoň trochu dramatickou dialogovou či jinak vypjatou scénu jsem očekával od začátku. Dočkal jsem jí se až při závěrečném soudním přelíčení, kdy si svědky podal mazaný obhájce zahraný Jiřím Voskovcem. Čisté tři hvězdy. (18.02.2012)

Velmi napínavá šestáková novela byla přetavena do pomalého (chvilkami až ubíjejícího) špionážního filmu, který si ke všemu klade otázky nad mravností špiónů a politiky soudobé západní společnosti ... Když už nic jiného, je tu famózní Richard Burton, který - pokud je zabírán v detailu brilantní černobílou kamerou Oswalda Morrise - hraje jen očima a přesto naprosto věříte, že jde o agenta, jehož prodali vlastní (nebo snad ne...) Zapomenutá, přesto si myslím, že pro fanoušky Burtona, Ritta, šedesátkových špionážních thrillerů (a svinského Oskara Wernera, nezapomínat) neopominutelná stylová lahůdka. (08.01.2011)

Distingované, nedávající i pozornému divákovi nic zadarmo, chladné, do morku kostí ryze britské, s uvěřitelně zpracovaným světem (kontra)špionáže, kde se nepoužívají zbraně, ale operuje se čistě s (dez)informacemi... Ano, i kdybyste to snad nakrásně nevěděli předem, tak velmi záhy rozpoznáte, že se jedná o adaptaci jedné z le Carrého knih. Tentokrát jde o adaptaci třetí části ze série s Georgem Smileym (ten je zde čistě v "cameo" roli) a jedná se o objevení le Carrého pro filmová plátna v adaptaci, která předznamenala styl, kterým se veškeré zdařilé adaptace jeho děl vyznačují až do dnes. Z hnidopišských výtek snad jen povzdechnutí si nad nevyužitím němčiny v pasážích z východního Německa a k tomuto typu snímku až nevhodnou doslovností v závěrečné pasáži během jízdy autem. (26.10.2014)