Čtyři pokoje

První dvě povídky jsou strašné, slovy STRAŠNÉ. Poslední dva kusy od Rodrigueze a Tarantina jsou skvělé, nebo chcete-li přesněji, jsou velmi dobré, ale ve tvorbě obou vyk(l)uků jsou "pouze" mérně nadprůměrné. Čtyři pokoje jsou tak velice nevyrovnanou sbírkou, jejíž první půlku už si na DVD nikdy nepustím. (03.11.2007)

Tak takto to vyzerá, keď sa v USA stretnú štyria nezávislí filmári a každý z nich zrežíruje jeden diel kolekcie, ktorú potom vydajú pod spoločným titulom. V roku 1995 Allison Anders, Alexandre Rockwell, Robert Rodriguez a Quentin Tarantino prispeli každý svojou epizódou do poviedkového filmového quarteta "Štyri izby" (Four Rooms). Vďaka nim som zhliadol štyri príbehy zo silvestrovskej noci, ktoré sa odohrávajú v jednom hoteli v Los Angeles. Odštartovala to Allison Anders snímkom s názvom "The Missing Ingredient", potom nastúpil Alexandre Rockwell so svojim "The Wrong Man", po ňom zatlačil na pílu Robert Rodriguez a jeho "The Misbehavers" a korunu tomuto projektu nasadil Quentin Tarantino s epizódou "The Man from Hollywood". Ja som sa pri tom po celý čas dosť dobre zabával, preto dávam "Štyrom izbám" štyri hviezdičky. **** (22.06.2023)

Na první povídce mě zaujaly pouze odhalené půvaby krásných hereček, na druhé povídce prakticky nic. Třetí povídka má zajímavou atmosféru, ale navzdory netriviální zápletce mě to nijak na zadek neposadilo. Kvartetu povídek kraluje ta čtvrtá od Quentina Tarantina, která sice nepatří mezi jeho nejlepší kousky, ale zábavnost, černý humor a charakteristický režisérův rukopis ji rozhodně nechybí. 60%. (12.02.2022)

Veselý film o jednom hotelu, vlastně jedné silvestrovské noci v hotelu. Tim Roth má službu a jeho povinností je splnit každičké přání hostů, kteří si jej volají na pokoj. Že to nebude jen donáška šampaňského si buďte jisti. Postupně na něj z panelu zablikají 4 žárovičky od čtyř pokojů. Já osobně nechápu tu tří hvězdičkovou záplavu jakoby se jednalo o nějakou průměrnou záležitost. Když jsem film viděl poprvé, bavil jsem se královsky a i napodruhé i když kouzlo nečekaného již bylo pryč... U mně je to co pokoj, to hvězda! * * * * (21.12.2014)

Ten film, na který všichni koukají kvůli Tarantinovi. Tima Rotha mám rád, ale u jeho pitvořícího se pikolíka nevím nevím... Někdy mi přišel jako docela oukej blázen, ale někdy mně přišel trapný. Myslím, že to bude i tím, že se chová poměrně dost rozdílně podle toho, v jaké je zrovna povídce od kterého scenáristy a v jaké režii. Což mi teda připadá jako docela chyba, když se vše má odehrávat v jednu noc. Hodně často je film ve stylu bláznivé grotesky, která se snaží zazářit především nápady a dialogy - jenže ty jsou všechny průměrné, až mizerné. Poslední Tarantinova povídka má sice skvělý konec a dobrý výchozí nápad, ale kazí to příšerné rozmluvy všech postav. Hodně tam žvaní sám Quentin, kterého si hrozně rád poslechnu v různých rozhovorech, ale tady si bohužel napsal nudného debila. Celkově se ve filmu najdou dobré věci, ale ty se ukrývají spíš v detailech, jednotlivé příběhy nejsou dobré. Čtyři pokoje jsou ujetý, v něčem stále zajímavý film, ale nijak zvlášť kvalitní. (5/10) (05.12.2020)