Režie:
Ken RussellScénář:
Stephen VolkKamera:
Mike SouthonHudba:
Thomas DolbyHrají:
Gabriel Byrne, Julian Sands, Natasha Richardson, Myriam Cyr, Timothy Spall, Dexter Fletcher, Andreas Wisniewski, Ken Russell, Kiran Shah, Tom Hickey (více)Obsahy(2)
Víte, co bylo skutečným impulsem k tomu, aby Mary Shelleyová stvořila nesmrtelnou literární postavu uměle oživeného monstra Frankensteina? Britský režisér Ken Russell se v roce 1986 rozhodl ve svém snímku hledat pravdu během jedné deštivé noci roku na počátku léta roku 1816 na břehu Ženevského jezera. Právě zde se totiž rozkládalo sídlo lorda George Gordona Byrona, do kterého onoho dne, 16. června, přicestovala návštěva v podobě dalšího známého britského romantického autora Percyho Bysshe Shelleyho, jeho budoucí paní Mary a její nevlastní sestry Claire. A všichni přítomní, ještě ve společnosti Byronovo osobního lékaře doktora Polidoriho, se odhodlali prožít dohromady nevšední zážitek - večer plný hrůzy vystavěný na požívání laudána a dalších drog, vyprávění děsivých příběhů a vyvolávání duchů, kteří se pak pod vlivem narkotik začali zhmotňovat do až příliš životné podoby. Pozoruhodný, až surrealistický psychologický horor je ověnčen kromě unikátně působivé atmosféry i vynikajícími hereckými výkony, a to především uhrančivého Gabriela Byrnea a Natashy Richardsonové. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (60)
Že ta noc nebyla jen o Frankensteinovi je všeobecně známo. Že to nebyli jen obyčejní spisovatelé, ale lidé mnohým vybočující z tehdejšího normálu, se vědělo již tehdy. Že Ken Rusell netočí jen tak normální filmy je jasné. Tohle je docela psycho úletový pohled na pětici lidí, na onu noc, pohled do nitra, niternejšího, než jen nějaké literární ambice, pohled do lidí, do toho, co je lidmi dělá, co je od nich odlišuje, na trochu toho fetu, lechtivostí, lidskosti. Nevím, čeho je známkou, že jindy vždy výborný Sands je tady nejslabší. Ta úvodní melodie je silně strhující, do posledního tónu si ji pamatuji od první chvíle, kdy jsem jí před více než deseti lety slyšel poprvé. Nečekejte klasický horror, tohle je mnohem obsažnější, mnohem přesahující, krapet šílenější. 3,5* ()
Společenské hry se postupně mění v noční můry, jejichž provokativní osten poněkud otupil zub času. Působivé výtvarné obrazy (jak je pro K.Russella typické) hrůz a děsů ( lebky, pijavice, krysy, hořící strom, pavučiny, noční můra - oživlý obraz od H.Fuseliho, zvrácené vášně, nahota a krev) podkresluje skvělá psychadelická hudba ( Thomas Dolby) měnící se v určitých momentech na šepoty a skřeky. V rozhovovoru pro německou Cinemu odpověděl K.Russell na dotaz: ,,Jak se vám podařilo udělat ženská ňadra s očima?" takto: ,,Přiznávám, bylo velmi obtížné najít pro natáčení dívku, která má oči místo bradavek..." Film, jehož obsah se téměř nedá reprodukovat, je jednou velkou jízdou do temných kobek předpeklí. ()
Pozerať Gothic doma sám večer je nezmysel. Perfektne sa hodí na nejaký špecifický hororový, béčkový, alebo brakový festival. Aj napriek tomu, že sa o brak nejedná. Omnoho lepšie by vyznel na polnočnej projekcii, keby ste už mali za sebou nejaké to Hammerovské besnenie a nejakého Bavu. Potom si pohodlne sadli unavený do sedačky a vzhliadli Gothic. Možno dostanete chuť na nejaké drogy a po nich napíšete kultovú knihu, ktorá sa stane bestsellerom a vy sa stanete klasikom literatúry. Takéto fikcie sú fajn, len tento film mohol byť trochu viac dotiahnutý do konca. Pre priaznivcov žánru (je to ale iba horor?) povinnosť, pre ostatných vzorka niečoho netradičného, na ktorú by ju mohli nalákať známi britskí herci. Je ale trochu nemilé, keď už som pri tom Hammere, že Byrne bohužiaľ na Pricea nemá. ()
Možná by Russell dokázal natočil dobrý horror, kdyby si přestal hrát na umělce. Tenhle podivný mix historického filmu, horroru a umění není ani moc umění, ani moc horror a ani té historie tam není mnoho. Přestože chvílemi působivé díky výborné atmosféře a několika vydařeným momentům, jako celek nakonec spíš rozpačité. Je to sice osobité, přesto poněkud samoúčelné ve své snaze šokovat a velmi často nudné, takže jsem se v závěru pokrčením ramen musel ptát "Hm, a co jako?" ()
Tak tohle byla síla no, pro pořádné docenění Gothicu je asi třeba nějaké té psychotické látky nebo aspoň (deci)litrů červené... červeného. A jelikož já neholduju ani jednomu ani druhýmu, tuhle Noc hrůzy jsem tak úplně nepochytil. Ono kouká se na to docela dobře, po chvíli člověk pomalu ani neví, jak se jmenuje :-), ale sysel, co tím chtěli tvůrci říct, se mi nějak vyhnul. Ale jestli se na něco hodí takové pěkné slovo 'dekadentní', tak rozhodně na tohle, už chyběl je David Bowie anebo alespoň Marilyn Manson... ()
Galerie (20)
Photo © Medusa Distribuzione
Reklama