Věk nevinnosti

Martin Scorsese patří mezi nejvýznamnější režiséry posledního půl století, který má za sebou spousty ikonických a zásadních filmů jako Taxikář, Zuřící býk, Mafiáni nebo Casino. Mezi těmito slavnými filmy tak trochu zapadá jeho Věk nevinnosti, adaptace románu Edith Warthonové. Do jisté míry to dává smysl i proto, že šlo v roce 1993 o tak trochu netypického Scorseseho, který ukázal, že Scorsese nemá problém tak trochu změnit přístup i žánr a zároveň pořád zůstat tím pravým Martinem Scorsesem.   Věk nevinnosti je jako mnoho dalších filmů Martina Scorseseho naprosto skvělou podívanou. Jde o historické romantické drama, které je zcela určitě mistrovským dílem. Tragická romance, která má v sobě ovšem o poznání více a dohromady tvoří perfektně postavenou skládačku. Scorsese sice tentokrát netočil film o mafiánech nebo temném podsvětí, přesto natočil další film o drsném světě, který ovšem tentokrát není mafiánským. Pojednává místo toho o pokrytectví vyšší seznamky a lásce, které nikdo tak úplně nepřeje.   Scorsese nemohl mít větší štěstí na obsazení hlavního milostného trojúhelníku. Daniel Day-Lewis měl tehdy za sebou pouze Posledního Mohykána a vlna jeho dalších slavných výkonů ho teprve čekala (v roce 1993 mimo jiné světlo světla spatřilo i vynikající Ve jménu otce) , přesto už ve Věku nevinnosti dokázal, že se mu skutečně daří do role až neskutečně ponořit. Stejně tak Winona Ryder na počátku své kariéry ze své role vydolovala maximum a dodala její postavě nutnou milost. Pravděpodobně nejlepší výkon ve své kariéře zde ztvárnila Michelle Pfeiffer. Její role se dá označit za velmi složitou. Jenomže ať už jde o emocionální vcítění nebo elegantní herecký projev, Pfeiffer je v té roli jednoduše fenomenální a Věk nevinnosti bude při rekonstrukci její kariéry minimálně mezi nejlepšími.   Právě Scorseseho dynamické uchopení dává téhle především konverzační podívané trošku větší dravost. Vyloženě ze řetězů se sice Scorsese pořád neutrhne a pořád točí především historickou romanci, přesto ovšem rozhodně nenatočil rutinní konverzačku. Ten Scorsese tam v jednotlivostech pořád poznat je, přesto se tentokrát v rámci různých nápadů neprojevil o poznání výrazněji. Přesto je tam ovšem cítit pevná ruka neskutečně silného filmaře, který o látku očividně pečuje a snaží se jí dodat potřebný říz. Navíc se Scorsese kromě příběhu o zamilovaném trojúhelníku nebojí si rýpnout si do tehdejší smetánky, přičemž jde ona různá rýpnutí klidně přetlumočit nejen do konce 20. století (tedy doby vzniku filmu), ale dost možná i až k nám do současnosti. I díky tomuto faktu je Věk nevinnosti rozhodně více než zaměnitelná romance.   Kostýmy jsou dokonalé, což se od historického dramatu tak automaticky očekává, bohužel to ovšem častěji není sázka na jistotu. Věk nevinnosti ovšem vzniklo skutečně ve zlaté době, kdy se dalo kostýmním návrhářům téměř věřit a ze 70. let 19. století autoři kostýmů vytřískali rozhodně maximum. To samé se dá říct i o dobové výpravě.   Už pošesté společně spolupracovali Scorsese a kameraman Michael Ballhaus. Právě jemu se dá též vděčit za perfektní vizuální stránku a i když je z dnešního pohledu Ballhaus zastíněn pozdějšími Scorseseho spolupracovníky jako Robert Richardson nebo Rodrigo Prieto, na Ballhause by se rozhodně zapomenout v rámci Scorseseho kariéry nemělo. Filmu navíc dopomáhá též výtečný soundtrack Elmara Bernsteina, výrazné audiovizuální podání a především fakt, že Scorsese tohle neprobádané pole skutečně zoral výkonem hodným mistra. Což se od mistra v podstatě daleko čekat.   Věk nevinnosti možná není zase tak vděčný Scorsese na rozdíl právě od Mafiánů, Casina nebo Vlka z Wall Street, přesto si ovšem šanci zaslouží. Ten známý Scorsese se sice tentokrát tak trochu drží v koutě a na jeho vyložené hrátky tentokrát nedojde, přesto dává do téhle látky neskutečnou energii a zpracovává jí neskutečně živým způsobem. Skvělé obsazení, vynikající vizuál a především vynikající scénář s brilantně prodanými emocemi..... ´´ She never asked me. ´´ (26.06.2021) (méně) (více)