Mys hrůzy

Jeden z největších herců všech dob a newyorský patriot (do letošního roku 2010 šest nominací na Oscara – z toho ceny za Kmotra II a Zuřícího býka, šest na cenu BAFTA a osm na Zlatý glóbus – proměněná za Zuřícího býka) Robert DeNiro se převtělil do démonického Maxe Cadyho, který měl čtrnáct let na to, aby v cele přemýšlel nad tím, zda ho jeho obhájce Sam kdysi solidně nepoškodil. Kdysi negramotný hrubián totiž brutálně znásilnil a zbil nezletilou dívku a jeho obhájce, šokovaný intenzitou činu, zatajil polehčující okolnosti. Cady na to nejprve jde přes Samovo špatné svědomí, poté se nebojí přiblížit jeho rodině a ve finále už pro advokáta není před krvavým střetem úniku. Martin Scorsese, který pokračuje ve své rozmanité tvorbě, tentokrát sáhl po přepracování klasického filmu noir v hollywoodském stylu. Oproti původní verzi (1962) tíhne víc k realismu a vypovídá hlouběji o násilí v každém z nás. Silný v kramflecích je Scorseseho snímek už tradičně v hereckém obsazení (dvě herecké nominace na Oscara), atmosféře i solidním napětí a ve velmi slušivém vizuálu (dvojnásobný držitel Oscara kameraman Freddie Francis). (08.07.2010)

Povedený Scorseseho thriller s opět fantastickým Robertem de Nirem. Co bych ještě vyzdvihl je hudba, protože ta je fantastická. Jedná se Martyho standardní práci, ovšem oproti jeho ostatním kouskům Cape Fear přecijen něco chybí. Možná bych malinko zkrátil délku stopáže. PS : v jednom díle Simpsonů se tomuto filmu docela vtipně věnovali...80% (03.08.2014)

Kdepa, žádnej Jack Barnes s detektorem lži. To já radši De Nira v téhle roli. V roli Maxe Cadyho- doutníček, karibská košile a monumentální brýle, to je vončo. Tenhle drsnej maňas si nezadá s nikým a ničím a je určitě "módní" ikonou ve všech vězeních na světě. A Robert De Niro ho zahrál tak, že nebudete chtít spát ani s bazukou pod peřinou, jak se budete bát. Vím, že pění ód na jeho triko už jsem psal nesčetněkrát, ale já si ani po dvacátý nepomůžu. Msta, yeah baby(-čko). (25.04.2008)

Mys, poslední výběžek pevné země, za ním číhá již jen hlubina hrozící vše pohltit, dál již ustoupit nelze... A před psychopatem, který je posedlý pomstou, jenž se před ničím nezastaví, ani před kamerou, kterou hned v prvních záběrech projde jak rozjetý tank, před tím, zdá se, lze jedině ustupovat... Před jeho hrůznou sečtělostí, před vyznáním, slibem a smyslem života, které si nechal vytetovat na tělo. Před jeho znalostí právního systému s níž dokáže realizovat své záměry, aniž by na něj směla dopadnout ruka zákona, před Dantovým peklem, které přináší... Robert de Niro předvádí jeden z nejcharakternějších bezcharakterů. Promlouvá chytře a vtipně, až by se jeden smál a nechal v sobě budit obdiv, nebýt toho děsu - tak pěkně se tyto dvě věci v určitých chvílích slévají do nepříjemného a přece příjemného rozporu v diváckých pocitech. Však stupňování hrůz a démoničnosti Maxe Cadyho, jež zákonitě v takovém filmu přichází, přináší nakonec i částečné odpoutání diváka, který si začne až příliš silně uvědomat, že je to jen film a říkat si: "Nevěřím, nevěřím. A vůbec, co jste říct chtěli, už řečeno bylo a teď už se nebojím, když je to jen jako." (30.06.2009)

Nebýt pár nepřehlédnutelných nelogičností, mlaskal bych si blahem. I tak se jedná o hodně napínavý thriller se skvělými De Nirem a Noltem v hlavních rolích, kdy první jmenovaný jako propuštěný trestanec roztáčí pomalá kola nemilosrdné, fanatické pomsty druhému jmenovanému, svému bývalému advokátovi. Škoda finální fáze, kde se dle mého názoru šlo moc na silu do zbytečné akce. 80% (19.01.2014)