poster

Taxikář

  • anglický

    Taxi Driver

  • slovenský

    Taxikár

Drama / Thriller / Krimi

USA, 1976, 113 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • golfista
    ****

    Velmi temný obrázek New Yorku a jeho života v sedmdesátých letech z pohledu taxikáře. Vynikající Robert De Niro měnící se z obyčejného vysloužilce Vietnamské války ve vraždící nástroj a marného bojovníka se zlem.(24.2.2003)

  • Djkoma
    ***

    Zdá se mi, že je tento snímek velmi často a velmi moc nadhodnocován a nevím proč. Ponurost, špína, deprese, náladovost, smysl života a podobné prvky v tomto filmu obsažené nejsou nijak geniálně zasažené a určitě se najdou lepší snímky. Tento film mi nepřijde tak výjimečný jako ostatním a některé scény a někdy celé sekvence jsou velmi nudné a bezmyšlenkovité. Možná je to o svobodě, ale já sovu svobodu urychlit přehrávání tohoto snímku využíval častěji než bych si přál a to jistě nebyl úmysl. Nemohu dát lépe než za 3* i přes svůj obdiv k Robertu De Nirovi.(2.8.2004)

  • Flipper
    ****

    Áno Marty, toto mám rád. Nočné svetlá, jazzík, nevyspaté podliaté oči a atmosféru, ktorá sa ako láva zažiera do tela hlbšie a hlbšie. Potom môže byť De Niro nevzdelaný, zasnený aj niekedy zbytočne moralistický, ale žeriem ho aj vtedy. Možno to chcelo len väčšiu ukážku špiny, sem tam kvalitnejší dialóg (De Niro akosi podorzrivo držal hubu, až som bol prekvapený), na na 76 rok pána je to malebný výkon. Málo ľudí si všimlo narážky na negatívny vplyv armády -vlastne vďaka ktorej vystrája De Niro svoje kúsky- ako kľúčovým elementom k postaveniu sa k otázkam spoločnosti, lebo štýlové vyťahovačky (ega aj zbrane) De Nira pred zrkadlom to prehlušili. Inak takúto miernu schizofréniu mám aj ja v opilom stave :). Vidno však aj Martyho hovadské pričinenie, keď s kamerou robí všetko možné (nábehy, vzostupy, odrazy svetla od zrkadla) a pritom som nevidel ani jeden chybný záber. Atmosféra ulíc žije prehnitosťou, Travisov byt je klaustrofobicky malý, jednoducho všetko sedí ako puzzle. Možno až na pridlhú prípravu (v modernom znení by bolo viac mŕtvol) samotného činu je to skvelý predskokan k rýchlejšiemu a dynamickejšiemu Bringing out the dead, ale to je zase iná káva aj keď vidno, že je to stejno-stejné pero Martyho.(20.3.2010)

  • DaviD3141
    *****

    „Na každej ulici, v každom meste je niekto, čo sníva o tom, že je niekým.“ ___ Táto hlboko znepokojujúca dráma, ktorá skúma odcudzenie v mestskej spoločnosti kombinovaním prvkov filmu noir, westernu a hororu, vykresala z Martina Scorseseho jednu z vedúcich osobností kinematografie a z Roberta De Nira hviezdu. Travis Bickle (Robert De Niro), vojnový veterán z Vietnamu, paranoidný samotár a taxikár, nemá žiadnych priateľov. New York je v jeho očiach „otvorená stoka“, obývaná „zvieratami“ a „odpadom“, ktorý treba odstrániť. De Niro sa úplne zžil so svojou komplexnou postavou a jeho monológ pred zrkadlom sa stal jednou z najslávnejších filmových scén 70. rokov. Bicklove denníkové zápisky („Počúvajte, vy tupci, tu je niekto, kto to už tak nenechá.“) nútia divákov nechtiac sa s ním stotožniť. Scorsese predstavuje apokalyptickú víziu mesta s parou valiacou sa z ulíc, neustálym hlukom áut a zavýjaním sirén. Intenzitu pochmúrnych obrazov umocňuje desivá hudba Bernarda Herrmanna (žiaľ už jeho posledná). 90%(4.8.2010)

  • gudaulin
    *****

    Dolar měl v polovině 70. let sice prokazatelně větší sílu než dnes, ale i tak zní fakt, že snímek stál pouhých 1,9 milionů v dnešní době neuvěřitelně. Přesto se peníze na projekt sháněly těžko a trvalo dlouhé 3 roky, než si ho Scorsese a De Niro prosadili. Scénárista využil skutečného případu úspěšného atentátu na prezidentského atentáta George Wallace, který se odehrál v roce 1972. Film ale kriminálkou v běžném slova smyslu není, spíš jde o psychologické drama o veteránovi vietnamské války, který po návratu domů nedokáže zapadnout zpátky do společnosti. Postupně se stává protipólem zakladatele Klubu rváčů Jacka z Fincherova slavného filmu. Ten v sobě koncentroval nespokojenost radikální městské intelektuální levice a myšlenku anarchistické vzpoury proti systému. Travis má naopak blízko k postojům radikální pravice, se znepokojením a vzrůstajícím opovržením sleduje život v dekadentním velkoměstě plném uvolněné sexuální morálky, zločinu a existenční nejistoty. Oba antihrdiny nespojuje jen chronická nespavost, ale i protest proti světu, který chtějí zbavit nepravostí. Kdyby Travis dotáhl svůj plán až do konce, byl by z něj v očích veřejnosti ukázkový padouch. Scorsese ale svou postavu nechává žít a dokonce ho v očích veřejnosti proslaví. Ironicky tak zesměšňuje dvojí morálku měšťácké společnosti. Několikanásobná vražda příslušníků městské galerky z Travise dělá nikoliv teroristu, ale odvážného bojovníka proti podsvětí. Své schytávají i příslušníci liberální městské elity. Aktivistka Betsy představuje ukázkového snoba a prezidentský kandidát Palantine je typický příklad profesionálního žvanila, který hovoří v mlhavých frázích. Scorsesemu hodně pomohlo, že nezaujal jednoznačný aktivistický postoj. Kolem snímku se v době vzniku vyrojilo spoustu polemik a vášní. Z Taxikáře se během pár let stal kult a narozdíl od mnoha jiných kousků myslím zcela oprávněně. Rozhodně nezestárl, postava Travise Bickla zneklidňuje diváky dodneška. Z mého pohledu je to nejzásadnější životní role Roberta De Nira. Bonus pro dnešního diváka představuje fakt, že z aktérů vedlejších rolí vyrostli v průběhu následujících dekád herci první ligy. Celkový dojem: 95 %.(2.3.2016)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace