Režie:
Don SiegelKamera:
Bruce SurteesHudba:
Lalo SchifrinHrají:
Clint Eastwood, Geraldine Page, Elizabeth Hartman, Jo Ann Harris, Darleen Carr, Pamelyn Ferdin, Mae Mercer, Patricia Mattick, Buddy Van Horn, Matt Clark (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Voják Severu držený ženami jižanské dívčí školy. Je to ale on, kdo je vězněm? ... Během americké občanské války v roce 1863 se raněný desátník Unie John McBurney (C. Eastwood) ocitá na odlehlé jižanské dívčí škole v Mississippi, kterou vede Martha Farnsworthová (G. Pageová). Ta chce Johna co nejdříve vydat konfederačním vojákům, nakonec se ovšem rozhodne jej napřed u sebe ponechat pod přísným dohledem, než se uzdraví. K vězněnému nepříteli se nejprve dívky chovají obezřetně, během svého pobytu si ale John získává jejich důvěru stejně jako jejich náklonost. Když Johnovi začne podléhat jedna dívka za druhou, svým jednáním přivolá nad školu nebezpečný mrak žárlivosti… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (113)
Vcelku zajímavý film s uvěřitelným tematem, který ke konci nutí k zamyšlení. Chytré dialogy a rozuzlení děje opravdu nečekané, ale podle mých představ. Všechny tyto klady však kazí herecké výkony dívek, hlavně Geraldine Page, jejíž ,,výkon'' mi přišel tak prkenný, nepřirozený a místy i hraný jak podle pravítka, takže si myslím, že paní Page na kvalitě spíše ubírá než přidává, ale jinak solidní film a Eastwood jak jinak než skvělý ()
Zraněný voják se ocitá v dívčí škole, kde mu ženy a dívky zachrání život, uprostřed válečného běsnění to na první dobrou vypadá jako oáza klidu a míru.. Nepředvídatelný příběh je však lehce uvěřitelný díky výborným hercům - Clint Eastwood v nejlepších letech, ve formě, plný energie, prostě charismatický chlap. Geraldine Pageová je vynikající (ve finále ďábelská mrcha), Elizabeth Hartmanová krásně křehká, přitom v ní dřímá ohromná síla, no a Jo Ann Harrisová hříšně sexy, zajímavá osůbka.. Mýma očima výborné drama, houstnoucí atmosféra k zalknutí a v závěru bez dechu.. ()
Ve stejném roce s populární fraškou Dirty Harry natočil Siegel s Eastwoodem ještě jeden kousek, méně známý, a je to docela jiná třída. Drama o lidské vilnosti, které odsýpá a rychle směřuje ke svému vrcholu. --- Musím se výslovně vzepřít komentářům o snové, pohádkové atmosféře, „neurčitému“ pocitu, že „něco“ je špatně, ba dokonce že McBurney na to šel chytře. Nic takového. Příběh je zcela přímý a doslova archetypální: mlsný kocour mezi nadrženými děvami. McBurney na to šel lehkomyslně, a tedy hloupě; chytře to zvládal třeba takový Karel Gott. --- Sex je tuze silná a tedy nebezpečná substance. Ženy v tomto příběhu vyhrály, ale to neznamená, že jsou větší potvory než muži. Obě pohlaví mají své metody, sexuální soutěž je drsná a nemilosrdná. Tenhle film ji ukazuje pravdivě, není na něm nic snového ani vyfabulovaného, a právě pro to, že mnoho komentářů zde ukazuje zřejmý zmatek diváků, vřele doporučuji jeho pozorné shlédnutí. Důležitý a pro život doslova užitečný film! ()
Jeden z filmů, o kterých si před jejich shlédnutím radši nic nečtěte. Jakékoliv spoilery o vývoji děje totiž nutně vedou k tomu, že si malé náznaky toho, jak by se děj mohl vyvíjet, vůbec neužijete. Postavy kloužou na hraně dobra a zla, často překvapují svými náhlými činy, ale pokud se nad jejich vývojem zamyslíte, není vlastně nijak nepředvídatelný. To jen my doplácíme na to, že jsme ve filmu zvyklí na určité postupy a cokoliv, co se jim vymyká, nás vyvede z míry. Mám hodně ráda podobné filmy, filmy, které dokáží zkombinovat válku s uměleckým stylem a komorní drama se sexuální otevřeností. Už jen ten začátek. Mladá dívka jde sama v lese a náhodou naráží na krvácejícího vojáka, kterému se rozhodne odvést do bezpečí internátní školy. A tento čtyřicetiletý voják v podání Clinta Eastwooda hned při první příležitosti dívku políbí. Přitom herečce hrající onu dívku není 25, jak by bylo pro kinematografii typické, ale pouhých 11 let, stejně jako postavě ve filmu. Tomu se říká odvaha. Natočit něco podobného v 70. letech a do hlavní postavy obsadit chlapa hrajícího nejčastěji nemluvné drsňáky, kteří se vztahům se ženami zásadně vyhýbají, chtělo koule. V tomhle filmu je měli všichni, od scénáristy a režiséra přes Clinta Eastwooda až po celé ženské obsazení. ()
Oboje zpracování (toto z roku 1971 i to novější z r.2017) má něco do sebe, své klady i zápory. SPOILERY: První jsem viděla tu od Sofie Coppoly, už před lety, takže nemám přímé srovnání. John se v podání Clinta E. chová zkratkovitě, najednou nějakou políbí, když to ani nečekám a hned se ohlíží za další, což mi nepřišlo moc prozíravé, dá se předpovídat, že si toho druhé ženy a dívky buď všimnou nebo to někomu vyzvoní a hlavně to přijde jako blesk z čistého nebe. Ten novější (v podání Colina) se spíš snaží zavděčit a přežít, než že by byl přehnaně na holky (ošklivě řečeno děvkař). Rozvážnější Colin je hlavně jejich zraněný a bezmocný zajatec a tak chce většině dát důvod si ho ve škole nechat a nevydat po ošetření jako zajatce nepřátelským vojákům, není jen milovník, je chybějící mužský element. Clint je pudovej sebejistej člověk jednající bez ohledu na možné budoucí následky. Vlastně je dobré vidět obě verze, neb v češtině jsem knižní předlohu nedohledala a jedna verze druhou doplňuje a dovysvětluje nebo se na nějakou drobnost podívá z jiné stránky a z jiného úhlu. V příběhu není vyloženě kladných postav, buď je můžu pochopit včetně pochybení a slabostí. Ty ostatní hodit rovnou k záporákům (pokrytecká, mstivá majitelka školy). Líbila se mi asi nejvíc postava služky, která hrála s otevřenými kartami a varovala ho, ať odejde včas a apelovala na jeho rozum. Přesto se nechal strhnout emocemi, touhou po pomstě a pochybnými výhodami, když měl zdánlivě chvilku navrch. Nejmrazivější je konec filmu, kdy jsou již charakterově pokřivené holky vedeny učitelkami k pěknému a pečlivému vyšívání-zašívání a bezstarostně si při "výšivce" švitoří, jako by se nic vážného nestalo a jako by byly pořád lepšími dívkami se správnými hodnotami. Jako lidstvo se svými vášněmi, sklony, slabostmi, bezohlednostmi, závislostmi, sklony ke krutosti k méně mocným, atd. z toho nevycházíme dobře. Ať už jsme holky nebo kluci, ať žijeme ve válce nebo v míru, ať už dostaneme šanci vládnout a mít na vrch nebo ne. Silnější vyhrává. Ale ne vždy, někdy jedince umoří početné hejno malých "kobylek". Už jsem to někde psala, Bohu jsme se prostě nějak nepovedli. ()
Galerie (27)
Photo © Universal Pictures Vidéo
Zajímavosti (22)
- Clint Eastwood a Jo Ann Harris mali počas natáčania filmu pomer, ktorý pokračoval aj po natočení filmu. (Arsenal83)
- Natáčení probíhalo v Louisianě. (reich)
- Clint Eastwood dostal kópiu románu, ktorý je predlohou, od producenta Jenningsa Langa v roku 1966 a tak ho pohltil, že ho prečítal za jeden večer. (Arsenal83)
Reklama