Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V první části velkorysé historické fresky režiséra Paľa Bielika jsme prožili s malým Jánošíkem dětství a dobu kněžských studií. Zatímco v rodné vesnici řádily epidemie a panská zvůle, dozvěděli jsme se o smrti děda, kterého Jánošík velmi miloval, a malého bratra. Také o zvůli hraběcího syna Aurelia, který chtěl zhanobit Jánošíkovu kamarádku z dětství Terezu a o revoltě Jánošíkova otce, která měla za následek zapálení rodné chalupy panskými dráby, v jejíchž plamenech uhořela Jánošíkova matka. Nakonec svou smrt nalezl i Jánošíkův otec, krutě umučený v hraběcí temnici. Jánošík, který se vrátil ze studií a nenašel doma nikoho, pohřbil zuboženého otce a přísahal pomstu. Poté, co zapálil několik hraběcích majetků, odešel do hor, kde stráví zbytek života. Jeho zbojnická družina se utěšeně rozrůstá a Jánošík se stává postrachem i nadějí... Nesmrtelná legenda o zbojnickém hrdinovi Jánošíkovi, který bohatým bral a chudým dával, je stále vděčným námětem různých uměleckých zpracování. Třetí filmová verze, která byla natočena na Kolibě v letech 1962–63, vznikla u příležitosti 250. výročí Jánošíkovy smrti. Námět, scénář i režie této velkolepé historické fresky jsou dílem Paľa Bielika – původního hereckého představitele Jánošíka z české Fričovy filmové verze z roku 1935. Zajímavé je, že hlavní roli nesvěřil zkušený tvůrce žádnému z herců, ale mladému lékaři Františku Kuchtovi. Neokoukaná tvář tak vtiskla celému filmovému vyprávění silný realistický nádech. Velkorysý projekt, natáčený v exteriérech slovenských hor, s velkou účastí komparsu, náročnými scénickými stavbami (důmyslná zařízení Jánošíkova "lágera") a s účastí plejády vynikajících slovenských herců, patří k pokladům slovenské kinematografie. Ačkoliv by se na počátku šedesátých let nabízel ideologický výklad lidového hrdiny, Bielikovi se podařilo natočit prostý příběh o mladíkovi vzdorné povahy a silných morálních zásad, který našel odvahu změřit nerovné síly s ozbrojenou mocí. O muži, který naučil lidi, sužované bídou a sadistickou tyranií, doufat v pozemskou spravedlnost. Když byl roku 1713 popraven, bylo mu 25 let, přesto už toho stačil tolik, že se stal věčnou legendou. (Česká televize)

(více)

Recenze (103)

klerik 

všechny recenze uživatele

Super. Akčné a veľkorozpočtové... Niektoré repliky a scény sú fantastické vo svojej naturálnosti a nekompromisnosti. Veľmi zaujímavo je poňatá národná hrdosť, resp. štylizácia hlavného hrdinu - Jánošík je občas tak trochu pátosne figúrkovitý, ale vďaka svojej ráznosti vôbec nestráca na uverliteľnosti. Klasika... ()

papadoce 

všechny recenze uživatele

"A kto si ty ?!" "Človek, a ak ma nepustíš, dám ti ešte jednu po pysku." Pre mňa neskutočne krásny film. Nenašiel som tu jediný detail, ktorý by mi nejako prekážal. Herci, prostredie, dialógy, réžia, hudba, všetko má hlavu a pätu a film nesie nádherné myšlienky, ktoré si uvedomujete a ktoré sa dostávajú pod kožu. Teda mne :). Ja by som sa už Jánošíka vo filmovom svete nedotýkal, pretože toto nik neprekoná. Klasika. ()

Reklama

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Určitě výpravnější a velkolepější verze než ta z roku 1935, ale výsledný dojem zase až o tolik lepší není. Bielik byl jako režisér určitě zdatný řemeslník, nicméně u mě pořád platí, že jeho nejlepší film je Kapitán Dabač. Tohle je určitě kompetentněji natočeno s propracovanějším scénářem. Dozvíme se kde se Jánošík vzal a proč dělal to co dělal. Podrobněji jsou tu vykresleny i ostatní postavy, no měli na to dvakrát tolik času a to je možná ten kámen úrazu. Starší verze je moc krátká, tahle zase moc dlouhá a pár scén je tu navíc. Na druhou stranu díky barvě konečně vyniknou nádherný exteriéry a po technické stránce tomu na svoji dobu těžko něco vyčítat, ale ústřední (ne) herec vybraný do hlavní úlohy byť není špatný, tak se nevyrovná Bielikovi když to hrál sám. V tom je zase původní film lepší. No celkově vzato to vidím nakonec na lepší průměr.65% ()

junxi91 

všechny recenze uživatele

Tak tento film se našim slovenským bratiám celkem povedol. Sice jsou zde nějaké historické nepřesnosti (v Jánošíkově době ještě neexistovala moderní slovenština), ale ten příběh zbojníka, stavícího se proti panské zvůli, ta nádherná příroda podhůří Tater a to velkorysé zpracování slovenské legendy vytváří společně silný divácký zážitek. První část mapuje Jánošíkovo dětství, během kterého lítal po venku se svým kamarádem a také s kamarádkou Terezou. Jsou svědky zvěrstev, kterých se dopouští panstvo na poddaných. Během těžby kamene je jeden dělník trestán bitím, a tak po něm začnou děti házet kameny. Poté se jim povede odchytit orla, kterého jim panská jízda zabije, a tak na ně také hází kameny z lesa. Prostě už od malička se Juraj snaží chránit slabé a chudé lidi. Jánošíka pak jeho otec díky přímluvě faráře přijme grof Žurayi do kněžského semináře do města, který je samozřejmě velice přísný a žáci musejí odříkávat Bibli nazpaměť a fyzické tresty jsou běžné. Mezitím v rodné vesnici řádí epidemie a především panská jízda si zde dělá co chce. Během toho zemře Jurajův děda a také milovaný bratr. Hraběcí synek Aurelius si dělá v panství svého starého a nemocného otce co se mu zlíbí, zapaluje chalupy a chce ve své komnatě znásilnit Terezu, kterou však Jurajův otec na poslední chvíli zachrání a skončí za to ve vězení. Jánošíkova matka kvůli tomu uhoří v jejich rodné chalupě na příkaz grofa Aurela, kterou zapálili drábové. Juraj najde svého otce umučeného ve vězení a přísahá pomstu všem panským a pustí se do zapalování panských statků. Jednou při útěku narazí na skupinu jiných zbojníků, kteří jej nejprve chtějí utopit, ale poté, co přepere největšího řízka (který jej měl utopit v řece), tak jej přijmou mezi sebe a posléze z něj udělají hejtmana místo Hrajnohy. A tak začíná jeho zbojnická éra, během které vytrvale bojuje s vrchností, přepadává panské povozy, krade jejich cennosti a ty pak rozdává mezi vesničany. Nicméně, mezi zbojníky je jistý Gajdošík, který se se svými druhy nepohodne kvůli lupu, a tak jde za Aureliem a detailně mu popíše, kde se zbojníci nacházejí, jaké jsou přístupové cesty a kde zapalují ohně v případě poplachu. Jánošík se mezitím vrací do města, aby se sešel s farářem a pomodlil se. Konec filmu je celkem brutální, protože panská jízda provede totální zbojnickou genocidu a ušetřen nezůstane nikdo, kromě Jánošíka, kterého však čeká soud a nabodnutí na hák, jelikož nechce prozradit, kde je ukryté zlato. Na tehdejší poměry celkem dobře zpracovaná legenda o zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával. Akorát na to musí být nálada, přece jenom je to starší film, mluví se v něm ne úplně srozumitelnou slovenštinou a je třeba mít trpělivost během zdánlivě nudných částí. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Legenda slovenského filmu. Tak výpravný a veľkorysý veľkofilm už asi nikdy nenatočíme. Ján Kuchta bol výborný a zaujímavý objav režiséra P.Bielika, ktorý ho obsadil ako neherca. Pracoval ako lekár s povesťou šikovného chirurga. Jeho výška 203 cm Bielika zaujala a tak dostal prednosť pred slovenskými hercami. To čo neutiahol ako herec, dokonale zakryl charizmou a chlapskou postavou. Film je plný hviezd a plný nesmrteľných hlášok, ktoré sú aj po toľkých rokoch stále vtipné. Keď príde na rad facka, má grády a ja idem od smiechu do kolien. Hlavne fackujúci a kopajúci veliteľ drábov... "Koľko ich bolo?" Nadčasový veľkofilm, ktorý aj nech vznikne nekonečno množstvo ďalších filmovách spracovaní Jánošíka, je trúfam si povedať neprekonateľný. Preto trošku aj s obavami očakávam nové spracovanie Jánošíka s podtitulom pravdivá história. V celej československej kinematografii vznikol iba jediný film , ktorý by sa právom mohol nazvať veľkofilmom. Je ním práve tento dvojdielny Jánošík . Film 100% ()

Galerie (13)

Zajímavosti (33)

  • Schválenie realizácie scenára bolo natoľko závažné, že sa vedenie Štúdia umeleckého filmu rozhodlo konzultovať ho v Sovietskom zväze. (Biopler)
  • Počas nakrúcania scény orlieho hniezda v Gaderskej doline len so šťastím neprišli o život kameraman Vladimír Ješina a režisér Paľo Bielik. Zo skaly zhora sa uvoľnil veľký ostrý kameň a spadol presne medzi nich. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama