Nebe a dudy
Komedie / Romantický
Československo, 1941, 91 min
Režie:
Vladimír SlavínskýHudba:
Josef DobešHrají:
Jindřich Plachta, Jana Romanová, Jiří Blahník, Lumír Blahník, Jaroslav Marvan, Raoul Schránil, Antonie Nedošinská, Zdeněk Podlipný, Karel Dostal, František Filipovský, Sláva Grossmann, Antonín Holzinger, Vladimír Pospíšil - Born, Jan Černý, Jiří Vondrovič, Ladislav Herbert Struna, Vladimír Růžička, Václav Švec, Miloš Šubrt, Bolek Prchal, Fanča Inka Lopatová - Horáková, Vladimír Řepa, Robert VyhlídkaObsah
-
Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu... (oficiální text distributora)
Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu... Komentáře uživatelů k filmu (121)
-
Gemini
Naivní rozprávka o proměně starého morouse továrníka Marvana na největšího lidumila na světě, kterou si člověk musí zamilovat kvůli dobrotivému Jindřichu Plachtovi a dvěma malým nezbedníkům. Nemůžu si nevybavit Burianovo Zlaté Dno, které bylo sice o něčem jiném, ale u srdce mě zahřeje pokaždé stejně.(11.11.2006)
-
Marigold
Prostý prostinký příběh o tom, kterak namyšlený a mrzoutský velkokapitalista (Jaroslav Marvan) přijde mezi chudou rodinou dělníka Fábery (Jindřich Plachta) znovu na chuť životu. Film stojí a padá s výtečnými hereckými výkony, které udržují sentiment v rozumné míře – zejména až překvapivě civilní Plachta a roztomilá dvojčata (že by prefigurace dvojčat Homolkových? :o)). Ozdobou filmu je samozřejmě i Marvan, který dokázal s přesvědčivostí sobě vlastní spojit mrzouta s roztomile bodrým dědulou. Sentimentální film pro pamětníky, na který se dá dívat i bez chápavého úšklebku...(22.2.2004)
-
Radek99
Jindřich Plachta v roli prostého chalupníka Antonína Fábery je skutečně neodolatelný a až překvapivě autentický, v symbolickém podobenství o skutečných lidských hodnotách a sociálním rozměru lidství jako takovém, natočeným logicky právě v časech největší mravní i existenční zkázy českého národa, v pohnutém bezvýchodí roku 1941. V kontextu protektorátní tvorby je to dílo pochopitelné a logicky zapadající do jejího rámce, kam jinam měli lidé utíkat a posilovat svou víru a naději, než k nadčasovým hodnotám reprezentovaným právě postavou Antonína Fábery. Herecké výkony navzdory době vzniku jsou velmi civilní (obzvláště pana Plachty) a celkové vyznění skutečně až plakátově prosté - gró národa je v jeho prostých a nezkažených lidech, tady se protektorátní umění prolíná s obrozeneckým, zejména s větví Hálkovou. A vlastně je to trochu i jako v Babičce Boženy Němcové (která v té době byla snad nejvydávanější knihou), kde prostá žena z lidu předává svou přirozenou moudrost a zkušenost vrchnosti. Tady se náprava elit koná s až naivní samozřejmostí a idyličnost žití v chaloupce je také až barvotisková, to je také největší slabinou celého tak prvoplánového snímku. Poptávka po nápravě elit je tu ovšem dobře patrná - jejich selhání v době předválečné i pomnichovské se bude vinout naší historií ještě dlouho...(2.1.2011)
-
Boss321
Příjemná komedie na nedělní odpoledne.(11.11.2007)
-
Karlos80
Vkusně natočená lidová veselohra s opravdu lidským a působivým výkonem Jindřicha Plachty coby jako skalákem Fáberou. Velmi se mi líbili i mladičtí harmonikáři Jirka a Lumír Blahníkovi, jimi zpívaná písnička "Nám je to jedno" se tenkrát stala velmi populární. Průmyslový magnát Bartoš (Jaroslav Marvan), který nakonec svolil k svatbě svého synovce, a jediného dědice (Raoul Schránil) s chuďasovou dcerou Anči (Jana Romanová), neměl v jeho podání téměř žádnou chybu..Stále stejný mrzoutský a téměř s ničím nespokojený Jaroslav Marvan.. Tak jak ho máme rádi. Dnešní rádoby velkokapitalisté nejsou určitě o nic lepší než byl on..Na druhé straně ale úplně povahově odlišný Plachta, a to dává filmu právě teprve ten správný náboj! Jinak se ale film točí (jak už jsem napsal) okolo lomařského dělníka Tondy Fábery, kterého opravdu s velkou bravurou hraje Jindra Plachta. Scéna s míčem, nebo s počmáranými kozami, kdy pak Fábera má oboudvoum klukům dát pětadvacet na prdel neměla chybu..To se musí vidět.. Plachta byl opravdu zvláštní a vyjímečný herec, člověku by se chtělo říct že skoro nehraje! Ale opak je pravdou. Vypadá, jako by se ostýchal, jako by nevěděl, kam se se svými dlouhýma rukama, i jeho pohled se uhýbá očím, na něho upřeným. Vypadá, jako by nic neuměl, nic nechtěl podat a přece- inu, je to film, který dokáže dojmout a rozveselit a který člověka naplní takovou vírou v dobré lidské srdce, zkrátka: který okouzlí jako pohádka, točící se kolem něho. On dal tomuto filmu tu neodolatelnou atmosféru (kterou mi tak obdivujeme), jímavé lidskosti a on vytvořil tak úžasně slohovou postavu obyčejného člověka z lidu, lamače (ne toho dívčích srdcí) kamene, s jeho jímavou prostostí, nemotorností, s jeho naprostým nezájmem o herecké efekty. Řekl bych že snad úplně poprvé v českém filmu (když opomenu filmy Druhá směna a Pro kamaráda oba z roku 40') tu byl celkem věrně, poutavě a především neskonale dojímavě zachycen jistý zajímavý druh českého dělníka. No co bych dodal nakonec snad jen Plachtovým konečným monologem. Kdy na posteli těžce raněný a zafačovaný odpovídá Marvanovi na jeho otázku, která zní?.."Proč nebudeš tančit na veselce Anči s Oldřichem ?" Marvan se ho tedy ptá proč? A on mu odpovídá že nebude, a že on sám to musí vědět nejlíp, protože tančit vůbec nedovede !(24.12.2006)
-
Jossie
Příběh je sice prostinký , ale Plachta naprosto dokonalý.(25.2.2005)
-
Kulmon
Skvělý film o napraveném morousovi Jaroslavu Marvanovi, kterému komediální dvojice s Jindřichem Plachtou svědčila. Zajímavá je i role pro bratry Blahníky, které objevil režisér Cikán náhodně jeden den a druhý už točili roli, která kvůli nim byla speciálně připsána do filmu Pro kamaráda.(8.5.2009)
-
brit84
Já si nemůžu pomoct. Vždycky mě znovu a znovu dojme, jak se ze starého mrzouta vyklube hodný strejda a jak se dobrák Jindřich Plachta stará o své dva synovce... Fňuk:)(9.12.2010)
-
Zloděj kol
Vladimír Slavínský dovršuje tímto filmem svou životní filozofii. V jeho filmech jsou společenské bariéry vždy spolehlivě odbourány, hrdinové se dostanou na správnou cestu a stmelujícím prvkem je nekonečně hluboký optimismus. Zatímco taková Matka Kráčmerka působí jako naivní sentimentální příběh kořeněný v tomto případě silně lidovou komikou Pištěka a Nedošinské, film Nebe a dudy je příjemně vyprávěným příběhem, který se sice v realističnosti nevymyká předchozím Slavínského filmům, ale získává si nás až téměř nakažlivou atmosférou, a ve slabé chvilce nás snad i napadne, jak by to bylo pěkné, kdyby Slavínského svět obživl. I když na druhé straně by se pravděpodobně jednalo o svět příliš jednotvárný, postupem času nudný a nezajímavý. Takže hodina a půl se jeví jako optimální čas, který může člověk poznamenaný současnou civilizací, strávit prostřednictvím celuloidového pásu v idylickém světě Vladimíra Slavínského, a to bylo také jeho stěžejní přání. Neopominutelné jsou pochopitelně herecké výkony, opět výborný Plachta a neméně skvělý Marvan, kterému poslední dobou přicházím čím dál tím víc na chuť (Anděly, železné dědky a různé zlepšovatele ze zdvořilosti k velkému herci vynechávám).(17.3.2004)
-
sportovec
Protifašistický film protektorátní éry mohl mít - a míval - nejrozmanitější ráz. Vytýká-li se Burianovu ZLATÉMU DNU prvoplánovost a až agitační plakátovost, v tomto případě víme jistě, že máme co do činění s mnohem prvoplánovější a mělčí idyličností. Jinak mimořádně slabý film zachraňují špičkové umělecké výkony protagonistů, zejména Plachty a Marvana. Charaktery a vůbec osobnosti jsou tu degradovány do červenoknižního dětinského propadu, který mírou své naivity a neumělosti na sebe upozorní i jinak nanejvýš shovívavé diváky. Přesto bych tento film pro jeho nezaměnitelnou, prvoplánovou naivní rázovitost zcela nezavrhoval.(19.4.2008)
-
gudaulin
Vysoké hodnocení tohohle snímečku souvisí s tím, že dobře propočtený kalkul působí spolehlivě a kýč, který pracuje se sentimentem a očekáváním diváků je nesmrtelný... Slavínského tvorba byla mimochodem ztělesněním kýče už za první republiky. Filmu nelze upřít profesionální zpracování a kvalitní herecké obsazení. Ale ten scénář, bože ta historka je neskutečně hloupoučká... Celkový dojem 35 %.(10.11.2007)
-
ClintEastwood
Souhra výborné dvojice Plachta - Marvan. Příběh bohatého statkáře, který má vážnou nehodu a dostane se do léčivých rukou chudého dělníka, který mu otevře oči, patří mezi nejhladivější snímky naší kinematografie.(21.12.2009)
-
Sarkastic
Páni Jindřich Plachta a Jaroslav Marvan byli prostě Herci. Sice je příběh lehce naivní (jenže, co byste asi mohli točit jiného v té době, než naivní veselohry), ale také příjemný, pohodový a člověk se chvílemi i zasměje. Navíc byla dobrá dvojčata Jiří a Lumír Blahníkovi. Lehce nadprůměrná komedie, kterou hodnotím 4*.(24.3.2008)
-
Webb
Na toto pozitivní dílo se krásně dívá, výtečných rolí se chopili zajímavý a kvalitní herci. [7,5/10](13.11.2009)
-
Aky
Je úplně jedno o čem je příběh, a jestli je naivní, nebo ne. Nejpříjemnější na tomhle filmu je, jak z něj na člověka přeskakuje dobrota Jindřicha Plachty. On snad opravdu takový musel být, nejen to hrát. A Jaroslav Marvan, ten nezklamal nikdy.(13.11.2005)
-
Xeelee
Naivní a scenáristicky šíleně odfláknutá komedie (nejde jen o ten prostičkej děj), ale vlastně to bylo docela milý. Děcka , Fábera i Bartoš jsou skvělí, ale jak se začne řešit dělníkova dcera a továrníkům syn, tak to začne drhnout a jsou tam pak scény, nad kterými zůstává rozum stát a kde naprosto nechápu motivaci ústředních postav. Konec je prostě dost vykonstruovanej. Vlastně i to jak se na začátku Fábera a továrník potkají je dost stupidně vymyšlený. Kdyby ve filmu nehráli tak skvělí herci, tak se na Nebe a dudy nedá koukat.(28.5.2011)
-
Flego
Film rozpráva o klasickom prerode zlého továrnika ( Marvan ) na láskavého muža. Plachta ako prostý jednoduchý muž s veľkým srdcom mu je príkladom. Milý príbeh s dobrými hercami.(1.4.2007)
-
dzej dzej
Dosti průměrná moralitka s velmi "marvanovským" Marvanem a velmi "plachtovským" Plachtou, která si vybojovala své místo v českých filmových dějinách především díky těžko zapomenutelné dvojici nezbedníků ztvárněné Jiřím a Lumírem Blahníkovými.(17.11.2008)
-
Ilicka
Myslela jsem, že se pod tou hřejivou tíhou sentimentu rozteču jako máslo. Kolikrát viděný příběh o nápravě mrzutého staříka pomocí lásky jedné chudé rodiny, ale tak nějak mě to dostihlo. Možná kvůli vynikajícím výkonům Marvana a Plachty, možná kvůli roku výroby, kdy lidé v kině potřebovali věřit tomu, že může být a bude líp.(14.10.2011)
-
sinp
V těžkých časech natočená komedie sice nešetří sentimentem a ani obzvlášť originálním scénářem zrovna neoplývá, ale kromě některých herců (Nedošínskou opravdu nemusím) představuje spolehlivé duo - Jaroslav Marvan, Jindřich Plachta díky nimž představují Nebe a dudy vysoký nadprůměr v nejhorším období zdrcující druhé světové války. Za snahu něco tehdy vytvořit si zasluhují všichni skutečné absolutorium.(12.9.2005)
