Zlatá Kateřina

Zažít krachy, nemít prachy. Výbornými gagy nabitá komedie o udatné Kateřině, která se s životem pere jako lvice, stojí a padá s titulní představitelkou, nedostižnou Antonií Nedošinskou. Velká česká herečka, jejíž jméno soudobá kritika vyslovovala s patrným despektem, rozžala další z mnoha ženských portrétů, laskavou a srdečnou majitelku neprosperujícího obchodu s rybami, na kterou se, jak jinak, usměje štěstí. Slavínský se v mnoha ohledech nezapře, ale i v těch naivních příbězích lze narazit na leccos zajímavého a neocenitelného – v tomto případě se o nesmrtelnost postarala Hana Podolská, která se prostřednictvím tohoto filmu propůjčila k (ne)nápadné reklamě svého salonu. (03.10.2008)

Rozmýšlel jsem, zda dvě nebo tři hvězdičky. Ve chvílích, kdy paní Kateřina poroučí ve vazbě, by měl člověk chuť filmu přidat, ale tato pasáž paní Nedošinské je ve filmu ojedinělá. Baarová je výjimečně slabá a o Vladimíru Borském se to dá říci obecně. Vůbec ten milenecký trojlístek byl napsán velmi naivně, neuměle, pravděpodobně horkou jehlou, není vůbec propracován. Šlemrová tentokrát nepravou dědičku přehrává, snad tenkrát se tomu lidé smáli... Pak ta zbytečná cesta na hory, asi byli herci v době natáčení někde na horách a scény z Krkonoš se hodily (vlastně tedy nehodily)... Bratránek z Ameriky mluví česky vlastně velmi slušně a jeho jazykové přesmyčky také působí dost násilně a nepravděpodobně... Scéně ze zakládající schůze a.s. jsem nerozuměl, protože se v těchto věcech nevyznám. A tečka. (30.01.2017)

moje zaujímavosti: Otomar Korbelář vo svojich pamätiach uvádza, že úloha v tomto filme ho urobila hercom. Taktiež prezradil, že pre svoje dialógy zvolil neobvyklú intonáciu, spievanú češtinu, ktorú pochytil od študentov, krajanov v Amerike. (dyfur) Režisér Vladimír Slavínský dostal za uvedený film zlatú medailu Filmového kuriéra za najlepší a obchodne najúspešnejší český film v uplynulom ročnom období. Medaila sa udeľovala vždy k 28.10. (dyfur) (03.10.2014)

Škoda nevtipných, dalo by se říct až trapných dialogů (až na několik málo výjimek - nedobytná pokladna jsem já & když vás bude huba svrbět), mohl to být výborný film... Tedy pokud by měl mnohem lepší děj a délka se zkrátila tak o třetinu. Nedošinská a Plachta potvrzují staré známé pravidlo, že špatně napsanou roli je lépe zahrát také špatně, protože při dobrém výkonu stupidita dialogů a scén jen ještě víc vynikne. Nejvíc mě štval Korbelář se svým usměvavým anglickočeským přízvukem, zato Baarová vcelku ušla, i když se svými silnými pažemi a obdélníkovým obličejem prokazovala, že i ve dvaceti by se k ní spíš hodilo její původní jméno Babková. A Ella Nollová taky nemusela tahat ty živé ryby za oči. Zajímavost: Ve filmu se objevuje i jeden z prvních produktplacementů (che, to je slovo, ale já za to nemůžu, kdybych napsal "nenápadná reklama", tak to nikdo z Čechů nepochopí, zato anglický termit se jim vysvětlovat nemusí), na kluzišti visí reklama Becherovka - to pravé osvěžení. Když nad tím tak přemýšlím, možná toto byl nejlepší vtip z celého filmu. (05.08.2013)

Možná by to byl průměrný film pro pamětníky, kdyby tu ovšem parádní herecký výkon nepředvedla úžasná Antonie Nedošinská. K tomu přidejte Lídu Baarovou (ta vždy potěší) a v menších rolích krásku Helenu Bušovou plus skvěle výřečnou Růženu Šlemrovou. Jako u jiných starších filmů musím pochválit vynalézavost při navazování za sebou následujících scén (např. paní Nedošinská v rybárně říká, že by se mohla jít klouzat, načež následuje scéna na kluzišti, to je moc povedené; podobných vychytávek je tu několik). Hezké jsou záběry zasněženého Špindlerova mlýna. Celkový dojem z filmu je tak u mě nadprůměrný. Jen ta anglická čeština pana Korbeláře mě tolik nebavila. (21.05.2020)