Režie:
Steven SpielbergScénář:
David FranzoniKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrají:
Morgan Freeman, Nigel Hawthorne, Anthony Hopkins, Djimon Hounsou, Matthew McConaughey, David Paymer, Pete Postlethwaite, Stellan Skarsgård, Razaaq Adoti (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Amistad je jméno lodě převážející v roce 1839 otroky z Kuby do USA. Na cestě se africký kmenový náčelník Cinque postaví do čela vzpoury a zmocní se lodi. Pokračují v plavbě a doufají, že najdou cestu zpět do Afriky. Zvolí ale špatný směr a když doplují do Spojených států, jsou uvězněni jako uprchlí otroci a zdá se, že je čeká smrt za vraždu jejich věznitelů. Pak se ale jistý právník, který je přesvědčený abolicionista, rozhodne, že se jejich případu ujme. Argumentuje tím, že to jsou svobodní občané jiné země, nikoli otroci. Případ se dostane až k nejvyššímu soudu, kde John Quincy Adams přednese plamennou výzvu k jejich propuštění. (Filmbox)
(více)Videa (2)
Recenze (262)
Amistad je archetypální příklad toho, proč si se strejdou Spielbergem většinou nerozumíme. Vezme velký příběh a natočí jej naprosto ploše a neinvenčně, s necitlivým přítlakem na pilu vyřezávající z diváctva co nejvíce emocí, s takovým množstvím patosu a cukrkandlu, až se jednomu motá hlava - a hlavně nepřesvedčivě. Zabalí to do "akademického stylu" (pomalé nájezdy líbivé kamery, žádné zbrklé střihy, režisérská nápaditost povětšinou hnije kdesi v podpalubí oné otrokářské lodi), přidá skvělé herecké výkony (všichni zúčastnění, především Hopkins a Hounsou, Morgan Freeman tentokrát jaksi do počtu, což je co říct) a klišovitou, přeslazenou a nevýraznou hudbu J. Williamse (vážně, uznávám bohatou kariéru tohoto člověka, ale musí 80% jeho věcí znít stejně?). ()
Spielberg se předvedl. Výjimečně nenechává všechny mluvit anglicky a při scénách týrání otroků dokáže být nečekaně působivý. Soudní tahanice zase táhne Matthew McConaughey, kterého zjevně v devadesátkách moc bavilo hrát právníky. Především snaha vysvětlit zmatenému Afričanovi fungování amerického soudnictví je prostě k nezaplacení. Navývost mě ovšem naštval moment, v němž anglicky nemluvící hlavní hrdina vstane z lavice a začne na celou soudní síň hulákat: "Dejte nám svobodu!" Tohle si skutečně Steven mohl odpustit. Jinak se totiž vůbec nejedná o patetizující záležitost, jak se tu snaží naznačit jiní. Respektive Hopkinsův závěrečný humanistický monolog je možná trochu zdlouhavý, ale do snímku o otrocích se hodí. Navíc, když máte herce, který dokáže svůj text prodat tak, aby nic z toho, co říká, nevyznělo hloupě. Za mě tedy silné spokojené čtyři, neboť jediný wtf moment vyvažuje dvouapůlhodinový vynikající film. ()
Toto Zrození planety opic podle Štefana Hracíkopce je nejlépe zhlédnout jako završení zoologické trilogie Hotel Rwanda - Poslední skotský král. Po kolena v patosu, za monumentálního Vilijemsova fidlání můžeme vidět další dramaturgicky zpotvořenou Štefanovu masturbaci nad jeho milovanou ústavou Spojených sráčů, demokracii nejdemokratičtější, u níž by trnuly bradavky i neprávoplatnému vynálezci hromosvodu (tupouni si teď na chvíli zagůglí), a končící jako obvykle s rukou na koulích a Emejzing grejs v pozadí klišovitým výstřikem mantry "... a spravedlnost pro negry". Tak ne, můj rasistický poradce pro imič si právě stáhl kápi a tvrdí, že, že mu přes ty otvory pro oči bylo špatně rozumět a mělo tam být "... a spravedlnost pro všechny". No, uhádal jsem to s ním teď na "...všechny negry". Každopádně, důsledky vidíme ve výše doporučených dílech, u nichž se dá s úspěchem polemizovat o tom, jestli kolonizace a bitch otrokáře nebyli naopak kulturním a civilizačním pokrokem. To takhle zrušíte obchod s opičkama, civilizátoři je nechají osamostatnit, do toho tam naběhnou katolické a islamistické kudlanky, k moci se dostane nejsilnější samec a je z toho pumelenice goril proti šimpanzům, co se vzájemně vyhlazují a zotročují jako na běžícím pásu, a kde se směje akorát Čárltn Hestn jako majitel bauxitových dolů. Než mu je ovšem znárodní. Jo, jo, Afrika, necivilizovatelná kolébka lidstva. Sem tam nějaký tlustý strejc zabučí v OSN, mrdne se jim tam nějaká ta potravinová pomoc, což má za následek, že se akorát množí geometrickou řadou AIDS neAIDS. Takže Štefane, je to o něco zábavnější a méně xblití než ten poslední Koňský salám, a pro otylé Afroameričany rozhodně lepší než bajka o nezfetovaném a soudně netrestaném Rodny Kingovi a možná, že si teď ten váš kenžský demokrat i adoptuje pár sirotků ze Sierra Leone, než se tam po dalším volebním období vrátí na důchod kralovat. ()
Veľmi dobre sa na to pozerá, je to výborne natočené, nuž Spielberg sa nezaprie. S obsahovou stránkou to však bolo slabšie, samé siahodlhé politické tlachy s minimálnymi prestávkami ma skoro privádzali do zúfalstva, ešte šťastie, že sa medzi nimi sem-tam vyskytla pekná myšlienka alebo silnejšia scéna. Najlepší boli černoškovia keď svojským rozumom spoznávali okolitý svet za mrežami, ich poznámky (napr. na modliacich sa ľudí) boli zábavné a často i trefné. No ale keby tak vedeli čo ich čaká.... nuž otrokárstvo, to bola hrozná vec. 70/100 ()
Spielberg je frajer. O tom žádná. Ale někdy ty jeho vize předčí skutečnost. U Amistadu nemůžu říct, že bych se nudil. Také ale nemůžu říct, že bych se vysloveně bavil. Tenhle příběh je vyprávěn tak poctivě, že mu chybí jakýkoliv pud sebezáchovy, který by mě upozornil na to, že během dvou a půl hodin se nestane prakticky nic natolik zajímavého, co by mě donutil se vzbudit. Největší problém nicméně vnímám v samotných hercích. Ne, že by byli špatní. Oni ale filmem prostě jenom prochází. Chvíli se nadechnou a jakmile se vydechnou, už je na scéně někdo jiný. Nikdo tady nemá výslovné slovo, které by mě donutilo jeho životní příběh sledovat dál. Po shlédnutí jsem ale pochopil, že tohle není příběh lidí, ale lodi, která měla tu smůlu, že cestovala na Ameriku. Halt, škoda dřeva na to prkno. ()
Galerie (80)
Zajímavosti (15)
- Snímek byl natočen na motivy skutečného příběhu o povstání otroků roku 1830, které se odehrálo na palubě lodi La Amistad u pobřeží Kuby. (Terva)
- Kameraman Janusz Kaminski sledoval cestu otrokov k slobode tým, že osvetľoval štyri scény na súde znateľne inak. Najprv volil zelené, nejasné osvetlenie a nevýraznú kameru. V záverečnej scéne odohrávajúcej sa na Najvyššom súde pritvrdil výrazným osvetlením a plynulejším pohybom kamery. (Biopler)
- Natočení celého filmu zabralo 31 dní. (HellFire)
Reklama